|
|
Vliv struktury a zbarvení srsti psů na jejich uplatnění v canisterapii
Šedová, Markéta ; Fiala Šebková, Naděžda (vedoucí práce) ; Chmelíková, Eva (oponent)
Bakalářská práce má charakter vědecké literární rešerše. Práce je věnována canisterapii, kde je pes lékařem lidské duše. Práce se dále zabývá strukturou a zbarvením srsti psů.
Cílem je předložit rešerši dostupných poznatků o faktech souvisejících se strukturou, zbarvením srsti psů a canisterapií.
První kapitola se týká kožní soustavy, kde je zmíněna struktura kůže, její funkce a rozdíly ve stavbě. Druhá kapitola pojednává o chlupovém folikulu. Zde se nachází informace o různých typech chlupů, o jejich uspořádání a výměně. V této kapitole se taktéž řeší srst psa, péče o ni a vyšetření srsti, dále kožní žlázy a nemoci kůže. Předposlední kapitolou je dědičnost zbarvení srsti u psů. Zde jsou zmíněny geny ovlivňující zbarvení srsti, chemická podstata pigmentace srsti a genotypy zbarvení srsti u plemene malý münsterlandský ohař, pyrenejský horský pes a shih-tzu. Tato plemena jsem zvolila proto, že s nimi vykonávám canisterapii v různých zařízeních po boku zkušené canisterapeutky Moniky Posekané. Poslední kapitola se zabývá canisterapií. V této části je zmíněn vývoj canisterapie v ČR, zvířata v terapii ve 20. století, využití canisterapie, typy zooterapie dle metody, formy canisterapie, důležité předpoklady, kritéria výběru vhodného psa pro canisterapii, přičemž poslední částí je canisterapie u seniorů. Tato část je rozsáhlejší proto, že s mou fenkou navštěvujeme především různá sociální zařízení a domovy pro seniory.
|
|
|
Mezidruhové křížení v rámci rodu Canis
Smejkalová, Kristýna ; Fiala Šebková, Naděžda (vedoucí práce) ; Chmelíková, Eva (oponent)
Bakalářská práce je rešeršního charakteru o mezidruhovém křížení v rámci rodu Canis. Problematika se týká zejména druhů: vlk obecný, kojot, šakaly a to zejména šakala obecného.
Široce pojaté jsou v práci dvě části. Konkrétně se jedná o část, která seznamuje s jednotlivými druhy, u nichž se bastardizace vyskytuje. Jsou zde představeny všechny výše zmíněné druhy. U každého druhu je popsán vzhled, rozšíření, strava, etologie. Zahrnuto je u každého druhu ohrožení a ochrana dle CITES a IUCN.
Druhou široce pojatou částí je samotné mezidruhové křížení. V této části jsou rozebírány konkrétní případy mezidruhového křížení, které se týkají zejména páření se psy. Výjimku zde tvoří vlci a kojoti, kteří se spolu mohou pářit a zplodit štěňata nazývané 'coywolf'. Svůj název nesou také bastardi ze spojení vlk x pes a tím je 'wolfdog'. Nedochází však k bastardizaci mezidruhové, ale také k té, kdy se páří mezi sebou různé poddruhy, což je problematika zejména vlků. Můžeme se s nimi setkat například na Apeninském poloostrově.
Mezidruhové křížení je nejrozsáhlejší na kontinentě Ameriky a to zejména v její severní části. Zde se střetávají kojoti a vlci. Nejvíce probádaný střet je však mezi vlky a psy, jejichž potomci jsou plodní a přinášejí tak do populace čistokrevných zvířat své nečisté geny. Následkem toho dochází k znečištění genofondu celé populace. Avšak ke spojení vlk x pes dochází i v Evropě. Dokázané je například v Estonsku, Lotyšsku a na Kavkaze. Zde dochází ke střetu s toulavými psy, anebo se psy pasteveckými, kteří střeží volně se pasoucí stáda hospodářských zvířat.
Bastardizace vlk x pes stála také u zrodu dvou plemen, jimiž jsou československý vlčák a saarloosův vlčák. U obou těchto plemen stály na počátku vlčice.
Mezidruhové křížení u šakalů není dosud příliš prostudováno. Nejčastěji dochází k páření s toulavými nebo zdivočelými psy. V Bulharsku jsou však záznamy o spojení šakala a vlka.
|
|
|
Alergie u psů
Michálková, Barbara ; Fiala Šebková, Naděžda (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce jsou alergie u psů. Zabývá se kategorizací a popisem projevů jednotlivých známých alergií a stručně uvádí jejich příčiny a možnou léčbu na základě posledních vědeckých poznatků.
|
|
|
Kognitivní schopnosti psů
Tieslová, Markéta ; Fiala Šebková, Naděžda (vedoucí práce) ; Chmelíková, Eva (oponent)
Kognitivní schopnosti psů jsou velice komplexním a obsáhlým tématem. Skládají se z několika téměř samostatných oddílů, které je třeba prostudovat a poznatky z nich propojit. Počínaje anatomickou a fyziologickou stránkou fungování mozku psa a jednotlivých smyslů, které jsou třeba, právě k poznávání okolního světa, pokračujeme ke zpracování získaných podnětů. K tomu, aby byl pes schopen získané poznatky využít dál, ke svému životu, musí být schopen si je zapamatovat, proto se dotýkáme i oblasti paměti. Velkou kapitolou kognitivních schopností je samotné učení a motivace, která psa k poznávání a učení vede. Samozřejmě, že na poznávací schopnosti během vývoje měla veliký vliv domestikace a dále spolupráce s novým partnerem, člověkem. Pes se musel naučit rozeznat jeho signály a naučit se číst v jeho tvářích. Tento vývoj nám může dokladovat řada rozdílů ve vnímání chování vlků a dnešních domestikovaných psů.
Při studování kognitivních schopností psů se setkáváme velice často s širokou řadou testů, které mají osvětlit myšlení a řešení problémů, s kterými se pes může setkat. Na základě těchto testů je pes velice inteligentní a samostatný tvor, který velice rychle chápe a dokáže si v řadě životních situací dobře poradit a své zkušenosti zúročit.
Samostatnou kapitolou je potom Syndrom kognitivní dysfunkce u psů. Samozřejmě, že největší vliv na projevení tohoto syndromu má věk sledovaných zvířat, po osmém roce věku psů jejich výkonost i životní úroveň poměrně drasticky klesá. Je třeba proto u těchto psů kognitivní dysfunkci včasně detekovat a začít jí kompenzovat. Ať už vhodnou medikamentózní podpůrnou léčbou, nebo i pravidelnými tréninky s majiteli. Je pravda, že stále drtivá většina majitelů nevěnuje zhoršujícímu se stavu jejich psů dostatečnou pozornost a ani povědomí a chuť k testování ve veterinárních ordinacích není dostatečná. Bylo by třeba vnést mezi majitele starší populace psů větší osvětu.
|
|
|
Felinoterapie
Bochníčková, Aneta ; Fiala Šebková, Naděžda (vedoucí práce) ; Chmelíková, Eva (oponent)
Práce se zabývá felinoterapií. Tento termín je znám pouze v České republice, jelikož v zahraničí nerozlišují léčbu psem nebo kočkou, avšak se najde výjimka, kterou je pan Ervín Reisaus z Rakouska, jež tento název používá. Léčba kočkou se řadí mezi méně známé, oproti canisterapii a hipoterapii, nicméně kočka má několik výhod oproti psům či koním. Díky jejich velikosti si je mohou klienti pochovat a kočky tak mohou zahřívat jejich klín, mají schopnost s pacientem výborně komunikovat, jsou nenáročné a některým z nich stačí pouze hlazení. Je známo, že kočičí mňoukání a vrnění má často u pacientů zklidňující efekt. Felinoterapie má také výhody v tom, že není náročná na prostor a krmení.
V bakalářské práci je nejprve uvedena historie a etologie koček, poté je vymezen pojem felinoterapie, definice jejích metod, které se nejčastěji provádějí a kdo je účastníkem felinoterapie. Dále se zabývá výběrem vhodné kočky a jejími vlastnostmi, které jsou významné pro úspěšnou terapii. Rovněž jsou uvedena plemena koček, které se nejčastěji využívají ve felinoterapii a samozřejmě, aby vše proběhlo bez jakýchkoliv rizik, musí být uvedeny zoonózy. Závěr bakalářské práce pojednává o skupinách lidí, u kterých se felinoterapie nejvíce realizuje a jaký má na ně dopad.
Felinoterapie neboli léčba kočkou využívá přirozeného kontaktu mezi člověkem a kočkou. Nejčastěji využívané metody jsou AAT (terapie za pomoci zvířat), AAA (aktivity za pomoci zvířat), AAE (vzdělávání za pomoci zvířat). Všechny tyto metody se snaží zlepšit celkový zdravotní stav klienta a také jeho celkovou úroveň života. Terapie je vhodná pro širokou škálu indikací a věk je irelevantní, neboť se využívá u všech věkových kategorií, od dětí až po seniory.
|
|
|
Délka života, příčina smrti a nejčastější onemocnění malých plemen psů
Kindlová, Iveta ; Fiala Šebková, Naděžda (vedoucí práce) ; Jana, Jana (oponent)
Pes byl domestikován přibližně před 15 000 lety, což vedlo k vyšlechtění velkého množství plemen různých velikostí, typů stavby těla a barev. V některých kulturách v náboženství a společnosti hrají malí psi důležitou roli. Většina z nich byla vyšlechtěna za účelem plnění specifických potřeb. Mezi malými plemeny psů najdeme odvážné a vytrvalé teriéry, inteligentní a zábavné pudly či bišonky nebo psi pomáhající majiteli při lovu. Během domestikace byl na psy vyvíjen obrovský genetický tlak, což se projevilo i na zdraví psů.
Cílem diplomové práce, bylo zjistit průměrnou délku života malých plemen psů, odhalit nejčastěji se vyskytující onemocnění a příčiny úhynu. Byla získána data od 441 jedinců různých plemen psů, 196 psů a 245 fen. Sbírala se data pouze od jedinců s průkazem původu FCI, kteří byli narozeni po roce 1995. Data o zdravotním profilu jedinců pocházela jak z České republiky, tak i ze zahraničí. Hodnotila se celková doba dožití, doba dožití dle pohlaví a plemen, příčiny úhynu, výskyt onemocnění během života, nebo zda má kastrace vliv na délku života.
Bylo zjištěno, že průměrná délka života malých plemen psů je 11,8 let. Průměrný věk psů a fen lišil přibližně o 3 měsíce, kdy se feny dožívaly déle. Nebyl ovšem mezi nimi prokázán statisticky významný rozdíl.
Nejčastější příčinou úhynu malých plemen psů se stalo celkové stáří (34,6%). Z nemocí nejčastěji jedinci podlehly nádorovému onemocnění (26,3%).
Na začátku práce byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza předpokládá, že feny malých plemen psů žijí déle než psi - samci. Tato hypotéza nebyla potvrzena. Druhá hypotéza předpokládala, že jedním z predispozičních faktorů pro dlouhověkost je dlouhá doba expozice vaječníku v organismu. Feny vykastrované až po 8 roce života a feny nekastrované se dožívají vyššího věku než feny kastrované dříve (do 5 let věku). Tato hypotéza rovněž nebyla potvrzena. Potvrdilo se ovšem, že existuje statisticky významný rozdíl mezi kastrovanými a nekastrovanými fenami, bez ohledu na věk kastrace. Kastrované feny se dožívaly přibližně o 1 a půl roku déle. Dále se potvrdily i statisticky významné rozdíly mezi kastrovanými a nekastrovanými fenami v rámci plemene. U plemene skotský teriér se kastrované feny dožily až o 5 let déle než feny nekastrované.
|
|
|
Genetická determinace zbarvení srsti u plemene border kolie
Hronová, Michaela ; Hofmanová, Barbora (vedoucí práce) ; Fiala Šebková, Naděžda (oponent)
Tato bakalářská práce by měla sloužit jako literární přehled nebo lépe řečeno odborný úvod ke genetické determinaci zbarvení u psů se zaměřením na plemeno border kolie. Samotná práce je rozdělena do několika kapitol. V první popisuji typy pigmentů a jejich vliv na zbarvení srsti. Dalším bodem je přehled genů, které zbarvení srsti determinují. Poté se zabývám všestranným využitím plemene border kolie a základními informacemi o stavech tohoto plemene v České republice. Poslední část se soustřeďuje na genetická onemocnění, která jsou spojována s určitým typem zbarvení, jimiž je toto plemeno rovněž postiženo. S přihlédnutím ke skutečnosti, že na genetickém výzkumu determinace zbarvení a onemocnění psů se neustále pracuje a velká část této problematiky je ještě neprobádána, jsou v práci využity i zatím geneticky nepodložené údaje.
|
|
|
Analýza povahových vlastností a sportovní výkonnosti plemene chodský pes a možnosti jeho využití v zoorehabilitaci
Pávková, Kateřina ; Fiala Šebková, Naděžda (vedoucí práce) ; Chmelíková, Eva (oponent)
Bakalářská práce je aktuální rešerší, která je věnována našemu národnímu plemeni,Chodskému psovi. Úvodní část práce popisuje historii plemene a jeho regeneraci, která byla oficiálně zahájena v roce 1984 panem Janem Findejsem. Chovatelé tohoto národního plemene jsou sdruženi v Klubu přátel chodského psa, který patří k nejpočetnějším chovatelským klubům. Ke dni 31. 3. 2016 je v Evropě registrováno 152 chovatelských stanic. O plemeno je velký zájem i v zahraničí, kde se již podařilo odchovat několik oficiálních vrhů. Největší zastoupení má plemeno v Německu a ve Švýcarsku. Klub přátel chodského psa je členem Českomoravské kynologické unie. Na uznání plemene Mezinárodní kynologickou federací (FCI) zatím stále čeká. Další část práce se zabývá genetikou populací a jsou zde hodnoceny výsledky dysplazie kyčelního kloubu a její výskyt v populaci od roku 2001. Kromě dysplazie kyčelního kloubu, která je klubem sledována a eliminována, není plemeno postiženo jinou nemocí nadlimitně. Uveden je i zdravotní program a další klubem podporovaná zdravotní vyšetření. V závěrečné části rešerše jsou popisovány povahové testy psů a povahové vlastnosti plemene chodský pes. Byla provedena analýza povahových vlastností z dat zapsaných v databázi chovatelského klubu. Dále byli hodnoceni potomci pěti nejplodnějších plemeníků. V práci jsou uvedeny výsledky sportovní výkonnosti plemene. Pozornost je věnována i využití plemene v zoorehabilitaci. Práce poukazuje na všestranné možnosti využití plemene a na jeho ceněné povahové vlastnosti. Chodští psi se v posledních letech stávají oblíbenými a populárními. Plemenná kniha každoročně zapisuje okolo 300 štěňat, což svědčí o tom, že se plemeni daří!
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.