|
|
Slovácký verbuňk mezi folklorem a folklorismem
Jagošová, Anna ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Tyllner, Lubomír (oponent)
Bakalářská práce se zabývá komplexním uchopením tématu lidového mužského sólového tance slovácký verbuňk. Práce si klade za cíl zmapovat současnou i historickou podobu tance, včetně popsání jeho původních podob a funkcí. Hlavním tématem je aktuální podoba tance a její funkce prezentované v rámci novodobého fenoménu Soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku pořádané v rámci MFF Strážnice. Věnuje se historickému vývoji této soutěže od jejího vzniku do současnosti, včetně jejích dílčích aspektů, jako jsou regionální kola nebo samostatná příprava účastníků. Jako zdroj práce využívá písemných a audiovizuálních pramenů a především rozhovorů s aktéry - tanečníky verbuňku a porotci soutěže. Pozornost je věnována i zapsání verbuňku do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. Záměrem této bakalářské práce je popis fenoménu slovácký verbuňk jak v jeho původní formě, tak především v podobě, která je prezentována při soutěži a od původní se výrazně liší. Klíčová slova: autenticita, folklor, folklorismus, lidový tanec, mužský sólový projev, verbuňk, soutěž ve verbuňku, Mezinárodní folklorní festival Strážnice, Moravské Slovácko, Morava, Česká republika.
|
|
| |
|
|
Dechová hudba v současnosti - performance, funkce, recepce
Konopásková, Veronika ; Tyllner, Lubomír (vedoucí práce) ; Vejvoda, Zdeněk (oponent)
Magisterská práce Dechová hudba v současnosti - performance, funkce, recepce nahlíží dechovou hudbu v historicko-kulturní analýze s přesahem do podoby, kterou můžeme pozorovat v dnešní době. Základní badatelskou metodou je zde kvalitativní i kvantitativní terénní výzkum, s jehož pomocí autorka odpovídá na stanovené výzkumné otázky. V rámci kapitol o performanci, recepci a funkcích je zde věnován prostor hudebním příležitostem a orchestru jako prostředku performance v dechové hudbě. Pro ucelený pohled na zkoumaný předmět je celá práce zasazena do historicko-kulturního vývoje fenoménu dechové hudby.
|
|
|
Hudba v rituálu. Rituál v hudbě
Švandová, Michaela ; Tyllner, Lubomír (vedoucí práce) ; Traxler, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje tématu rituálu a jeho provázaností s hudbou. Cílem výzkumu a studia vybraných rituálů bylo popsat vztahy mezi obřadem a hudebně-tanečními prvky, které se v nich vyskytují. Hlavní pozornost je věnována funkcím hudebních projevů. V práci popisujeme několik tradičních rituálů evropského kulturního areálu a v návaznosti na ně také příklady vybraných sekulárních ceremoniálů. Zdrojem informací byl terénní výzkum některých rituálů, studium autentických záznamů obřadů pořízených Lubomírem Tyllnerem a také práce s odbornou literaturou. Pod pojmem rituál rozumíme představení, symbolickou činnost, která má ve společnosti za úkol vytvářet a upevňovat sociální vazby, regulovat, uchovávat a předávat sociální zvyklosti a mravy. Předepisuje chování, jenž má společenství či jedinci naklonit nadpřirozenou moc nebo pozitivně ovlivnit úspěšné dosažení určeného cíle. Důležitou součástí rituálu je liminalita a také stav communitas, ve kterém se společenství nachází. Victor Turner, jenž se těmito aspekty rituálu podrobně zabýval, na základě přítomnosti liminality od sebe odlišil pojmy rituál a sekulární ceremoniál. Hudba v rituálu a sekulárním ceremoniálu plní mnoho funkcí a jeví se jako jejich velmi podstatná součást. Nejvýrazněji se uplatňuje funkce estetická, rituální, psychicky...
|
|
|
Příslušnost k hudební subkultuře jako faktor utváření identity mládeže
Stehnová, Anna ; Tyllner, Lubomír (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Matěj (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na subkulturní tematiku, přičemž se blíže věnuje problematice vytváření identity u mladých lidí na základě příslušnosti k hudební subkultuře. Autorka se ptá, jaké mohou být pohnutky pro identifikaci s určitou subkulturou, jakou roli v tomto ohledu může hrát hudba (respektive hudební žánr), jež se s danou sociální skupinou pojí. Cílem práce je zodpovězení těchto otázek, a to především na základě výsledků terénního výzkumu prováděného v rámci české punkové subkultury. Tato specifičtější problematika je zasazena do obecnějšího kontextu studia subkultur, jímž se zabývá část první. Druhá část pojednává o punkové subkultuře, která představuje jednu z nejvýraznějších hudebních subkultur. Krátce je nastíněn její vývoj a popsána její specifika a charakteristické rysy. Na závěr se autorka zamýšlí nad tím, v čem spočívá specifičnost punkové subkultury, zda jsou pro ni, z pohledu jejích členů, charakteristické určité hodnoty, postoje či ideje. A dále proč se mladí lidé identifikují právě s touto subkulturou a co jim příslušnost k dané skupině přináší.
|
|
|
Bulharská lidová hudba v interetnických souvislostech
Bečev, Georgi ; Tyllner, Lubomír (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Matěj (oponent) ; Kouba, Miroslav (oponent)
Práce se zabývá interetnickými souvislostmi v tradiční bulharské hudbě, které byly v minulosti z různých důvodů často opomíjeny nebo marginalizovány. Jsou posuzovány sbližující procesy, které v oblasti tradiční hudby probíhají v důsledku kulturní interakce mezi jednotlivými balkánskými etniky. Je zkoumána úloha, již pro formování hudebního folklóru měla dlouhodobá příslušnost balkánského regionu k jednomu státnímu útvaru (Osmanské říši), jako jeden z faktorů, který mohl zásadně napomoci vzájemným kontaktům zúčastněných etnik. Autor opírá svá východiska o jazykovědný koncept tzv. balkánského jazykového svazu, v jehož rámci je zkoumán soubor jevů a konvergentních tendencí v jazycích geneticky nepříbuzných v rámci balkánského areálu a klade si otázku, zda je možno podobnou tezi formulovat i v oblasti hudby a na základě posouzení hlavních sbližujících procesů tak vymezit pomyslný balkánský hudební svaz. K tomuto účelu jsou vybrány dva výrazné fenomény, jež jsou přítomny v bulharském folklóru a určitým způsobem také v širším balkánském rámci. Dvouetnická hudebně-kulturní interakce je posuzována na obřadu nestinarstvo/anastenaria, lidovém mysteriu, vrcholícím tancem na žhavém uhlí, jenž je praktikován malými komunitami Bulharů a Řeků v několika sídlech jihovýchodní části Balkánského poloostrova....
|
|
|
Podoby lendleru v Čechách ve světle rukopisů Jiřího J.B. Hartla (1781-1849) ze Staré Paky
Vejvoda, Zdeněk ; Tyllner, Lubomír (vedoucí práce) ; Slavický, Tomáš (oponent) ; Stavělová, Daniela (oponent)
Výzkum s názvem Podoby lendleru v Cechách ve světle rukopisů Jiřího J. B. Hartla (1781-1849) ze Staré Paky se zabývá postavením lendleru v českém tanečním repertoáru 19. a první poloviny 20. století. Původně německý třídobý tanec byl v tomto období oblíben v v celé Evropě. Ze sbírek lidových tanců z Cech (včetně pohraničních oblastí s německým obyvatelstvem) bylo shromážděno přes 750 převážně instrumentálních melodií, označených jako lendler, štajryš, tajč, tyrol apod. Nejbohatším a zároveň nejstarším pramenem je rukopisný sborník tanečních melodií, které v letech 1811-1822 zaznamenal podkrkonošský kantor Jiří Josef Benedikt Hartl (1781-1849) ze Staré Paky. Práce se rovněž věnuje v celkovému kulturnímu a historickému kontextu obliby lendleru v severovýchodních Cechách se zaměřením na působení venkovských kantorů. Za nejčastější způsob přenosu tanečních instrumentálních melodií lze označit působení potulných muzikantů, významnou roli hrála také kulturní výměna v etnicky smíšených oblastech. Na základě podrobné hudební analýzy byly zjištěny charakteristické vlastnosti lendlerových tanečních melodií z českých pramenů 19. a první poloviny 20. století. Výsledky potvrzují provázanost lendleru s domácími hudebně-tanečními typy. Jako celek se totiž české lendlerové nápěvy do značné míry odlišují od německého...
|
|
|
Lidová hudba v nahrávkách Fonografické komise České akademie věd a umění
Kratochvíl, Matěj ; Tyllner, Lubomír (vedoucí práce) ; Matoušek, Vlastislav (oponent) ; Ulrychová, Marta (oponent)
Předmětem této práce je kolekce zvukových záznamů pořízených v první polovině 20. století Fonografickou komisí České akademie věd a umění. Cílem je zmapování historie tohoto projektu a analýza kolekce. Analýza má ukázat, do jaké míry jsou tyto nahrávky reprezentativním vzorkem lidové kultury Československa mezi světovými válkami. Fonografická komise byla při České akademii ustavena na podzim roku 1928. Ačkoliv myšlenka vzešla původně od lingvistů, bylo rozhodnuto, že zaznamenány budou všechny zvukové projevy národů žijících na území státu: hudba lidová i umělá, ukázky dialektů, proslovy divadelních umělců i významných osobností veřejného života. Lidová hudba tvoří ve výsledku významnou část záznamů. Nahrávání probíhala v letech 1929, 1933, 1934 a 1937, nejprve ve spolupráci s francouzskou firmou Pathé, později s českou společností Esta. Výsledkem je celkem 291 matric obsahujících lidovou hudbu ze Slovenska, Podkarpatské Rusi, Čech, Moravy, Slezska a Lužice. Zpěv a mluvené slovo se na některých nahrávkách propojují. Zaznamenány nebyli příslušníci neslovanských etnik žijících na území tehdejšího Československa (Němci, Romové, Židé) stejně jako městské typy hudebního folkloru. První část práce rekonstruuje historii Fonografické komise, druhá část je založena na analýze záznamů. Analyzován je jednak repertoár...
|
|
|
Podoby lendleru v Čechách ve světle rukopisů Jiřího J.B. Hartla (1781-1849) ze Staré Paky
Vejvoda, Zdeněk ; Tyllner, Lubomír (vedoucí práce) ; Slavický, Tomáš (oponent) ; Stavělová, Daniela (oponent)
Výzkum s názvem Podoby lendleru v Cechách ve světle rukopisů Jiřího J. B. Hartla (1781-1849) ze Staré Paky se zabývá postavením lendleru v českém tanečním repertoáru 19. a první poloviny 20. století. Původně německý třídobý tanec byl v tomto období oblíben v v celé Evropě. Ze sbírek lidových tanců z Cech (včetně pohraničních oblastí s německým obyvatelstvem) bylo shromážděno přes 750 převážně instrumentálních melodií, označených jako lendler, štajryš, tajč, tyrol apod. Nejbohatším a zároveň nejstarším pramenem je rukopisný sborník tanečních melodií, které v letech 1811-1822 zaznamenal podkrkonošský kantor Jiří Josef Benedikt Hartl (1781-1849) ze Staré Paky. Práce se rovněž věnuje v celkovému kulturnímu a historickému kontextu obliby lendleru v severovýchodních Cechách se zaměřením na působení venkovských kantorů. Za nejčastější způsob přenosu tanečních instrumentálních melodií lze označit působení potulných muzikantů, významnou roli hrála také kulturní výměna v etnicky smíšených oblastech. Na základě podrobné hudební analýzy byly zjištěny charakteristické vlastnosti lendlerových tanečních melodií z českých pramenů 19. a první poloviny 20. století. Výsledky potvrzují provázanost lendleru s domácími hudebně-tanečními typy. Jako celek se totiž české lendlerové nápěvy do značné míry odlišují od německého...
|
|
|
České společenské zpěvníky jako kulturní fenomén druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století: pohled na problematiku společenských zpěvníků na základě vytvořené počítačové databáze rozsáhlého souboru nově dostupných pramenů
Svobodová, Věra ; Sochorová, Ludmila (oponent) ; Tyllner, Lubomír (vedoucí práce)
Podkladem této práce je katalog eských spole enských zp vník , který autorka zpracovala ve form po íta ové databáze pro odd lení etnomuzikologie Etnologického ústavu AV R. Na základ analýzy t chto zp vník a s p ihlédnutím k výsledk m p edchozích výzkum celé ady badatel (E. Meliš, B. Václavek, R. Smetana, M. O adlík, J. Plavec, V. Pletka, V. Karbusický, J. Kotek ad.) je podán nejprve výklad vzniku a rozvoje eského spole enského zp vu v první polovin 19. století, v etn charakteristiky jeho klí ových osobností (A. J. Puchmajer, J. J. Ryba, V. J. Tomášek, V. Hanka, F. M. Kníže, A. Jelen, J. K. Chmelenský, F. Škroup, F. L. elakovský, F. J. Vacek Kamenický, J. K. Tyl, V. J. Picek a K. Havlí ek Borovský) a publikací (mj. V nec ze zp v vlastenských, 1835-39, 1843-44). Následuje p ehled stoleté tradice fenoménu eských spole enských zp vník (1848-1948); zd razn n je zejména zakladatelský význam Spole enského zp vníku eského J. B. Pichla (1851) za pozd jší hudební spolupráce J. L. Zvona e (1863). V poslední kapitole se autorka podrobn zabývá principy po íta ového katalogu zp vník a také možnostmi jeho budoucího využití p i zpracování dalších zp vníkových okruh (školní, d lnické, folklorní zp vníky atd.). P ehledné shrnutí nejd ležit jších údaj z katalogu p edstavuje aktualizovaný soupis spole enských zp vník , p...
|
host ::
RSS.