|
|
K problematice polovětných struktur v portugalštině
Ambrosová, Anna ; Jindrová, Jaroslava (oponent) ; Tláskal, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce si dala za cíl prozkoumat problematiku portugalských redukovaných vět. Chtěla představit životnost daného tématu v každodenních promluvách Portugalců. Rozdělili jsme práci na dvě velké kapitoly. V první jsme začali výchozím bodem, a to prozkoumáním teoretických poznatků na základě vlastní četby a studia autorky této práce. Dále jsme podali ucelený přehled slovesných tvarů, které se vyskytují v portugalských redukovaných větách, jak se v tomto postavení chovají a co v tomkterém případě vyjadřují.
|
|
|
Syntactic variation of direct interrogatives in spoken French
Huková, Ľubomíra ; Pravdová, Marie (vedoucí práce) ; Tláskal, Jaromír (oponent)
Diplomová práca predstavuje problematiku syntaktickej variácie priamych interogatív v hovorenej francúzštine. Skladá sa z dvoch častí: teoretickej a praktickej. Teoretická časť obsahuje tri hlavné kapitoly. V prvej sme sa snažili priblížit hovorený jazyk na základe jeho vlastností. Zamerali sme sa na rozdiely medzi písomnou a hovorenou francúzštinou, a taktiež sa venovali problematike « chýb» a odklonu od normy v hovorenom jazyku. Definovali sme typické znaky produkcie hovoreného slova vo francúzštine a ukázali najpoužívanejší spasob transkripcie. Taktiež sme spomenuli najznámejšie práce a publikácie skúmajúce hovorenú francúzštinu. Keďže na pozorovanie konkrétneho jazykového javu v prejave hovoriaceho je potrebné prihliadať aj na extemé faktory, ktoré mažu použitie danej formy v hovorenom jazyku ovplyvniť, v druhej kapitole sme predstavili jazykovednú disciplínu sociolingvistiku. Jej súčasťou je aj takzvaná variačná lingvistika, ktorá sa zaoberá skúmaním jazykových variácií razneho charakteru. Definovali sme základné pojmy ako « variation », « variante » a « variable linguistique». Postupne sme sa dostali k priamym otázkam, ktoré sú vo francúzštine, či už písomnej alebo hovorenej, predmetom variability. V tretej kapitole sme na základe gramatík definovali opytovaciu vetu a predstavili základné typy...
|
|
|
Problematika kreolštin portugalského základu na příkladu kreolštiny z Kapverdských ostrovů
Pelant, Matyáš ; Tláskal, Jaromír (oponent) ; Jindrová, Jaroslava (vedoucí práce)
Hlavním tématem této diplomové práce je problematika kreolštin portugalského základu - jejich vymezení vzhledem k ostatním jazykům a hlavně jazyku základu - portugalštině. Ukázali jsme, že tendencí moderní lingvistiky je vnímant kreolštiny obecně jako samostatný jazykový systém. Studium teoretických prací nám ukazuje výjimečnost kreolštin, zejména při jejich vzniku, a představuje nám rozsáhlou terminologii, která tyto jazyky popisuje. Právě proto, že je někdy obtížné z čistě jazykového hlediska určit přesný rozdíl mezi pidžinem a kreolštinou, zdá se nám základní terminologie kreolistiky pro popis kreolštin nezbytná. Kreolštiny portugalského základu, které jsme představili, jsou stále významné, zejména v africké oblasti. V Asii jsme byli svědky dekreolizace či vymizení kreolštin. Také jsme ukázali, že se jedná o velmi rozsáhlou oblast, která nabízí mnoho témat nejen pro kreolistiku, jazykovědu jako takovou a její pro příbuzné obory (hlavně sociolingvistika), ale i pro historii (historie osídlování, otrokářského systému, vztah jazyka a historie apod.) či etnologii Gazykjako významná charakteristika komunit). Na příkladu kabuverdianu jsme sledovali jednotlivé rysy, které jsou typické pro kreolské jazyky. Srovnávali jsme její systém s portugalštinou, protože se jedná o jazyk, se kterým je kabuverdianu stále v...
|
|
|
Problematika struktury Det + N1N2 v současné portugalštině
Matějovicová, Jitka ; Tláskal, Jaromír (vedoucí práce) ; Jindrová, Jaroslava (oponent)
Jazyk je živý a neustále se proměňující systém. Jakožto prostředek komunikace vždy musel a stále musí reflektovat změny společenské, historické, politické, kulturní i vědecké. Oblastí, kde se tyto změny nejnápadněji a nejrychleji projevují, je slovní zásoba. S přibývajícími novými poznatky, jevy i situacemi je neustále třeba tvořit a hledat nová pojmenování. Nová pojmenování se tvoří několika způsoby. Nejčastějšími způsoby obohacování slovní zásoby jsou odvozování (derivace), skládání (kompozice), změna kategorie (konverze) a přejímání slov z cizích jazyků. V portugalštině převládá derivace (do které je zpravidla zahrnována i konverze)! a kompozice. V této diplomové práci se budeme zabývat problematikou struktury Det + NIN2, kde NI a N2 znamenají dvě po sobě jdoucí podstatná jména, která nejsou spojená předložkou a která mohou (ale nemusí) být spojena spojovníkem. Detje označení pro determinant v širokém slova smyslu. Jedná se o takové výrazy, jakými jsou například palavra-chave; cidade-piloto; mulher jornalistď apod. Struktura Det + NIN2 se poměrně často vyskytuje jak v mluveném, tak psaném jazyce. Najejím šíření se bezesporu podílejí média, potřeba co nejrychleji najít nová pojmenování pro další nový jev se zde totiž vyskytne nejdříve. Pokud se problematikou této struktury zabýváme detailněji, zjistíme,...
|
host ::
RSS.