|
|
Multi-speed European Union and its impacts on Slovakia
Stanová, Zuzana ; Sršeň, Radim (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Téma vícerychlostní Evropské unie se stalo v posledním období velice aktuálním především v souvislosti s finanční a dluhovou krizí, která prohloubila rozdíly mezi ekonomikami jednotlivých členských států. Vícerychlostní integrace představuje jednu z možností, jak uspokojit požadavky všech členských států, respektovat jejich rozdílné socioekonomické podmínky a zájmy a současně nenarušit integrační proces. Cílem této práce je představit koncept vícerychlostní integrace z různých teoretických pohledů, načrtnout jeho historický vývoj a zhodnotit jeho pozitivní a negativní dopady jednak na EÚ jako celek, jednak na Slovensko. Analýza dopadů vícerychlostního charakteru Hospodářské a měnové unie na Slovensko je přitom klíčovou částí práce. Tyto dopady na Slovensko jsou jak pozitivní, tak negativní, některé z nich však není možné obecně kategorizovat. V celkovém výsledku ale převažují pozitivní dopady.
|
|
|
Humanitarian aid of Finland
Belányiová, Veronika ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Sršeň, Radim (oponent)
Humanitární pomoc můžeme definovat jako pomoc a činnost zaměřenou na záchranu lidských životů, zmírnění utrpení, udržování a ochranu lidské důstojnosti v přímém průběhu událostí anebo v důsledku mimořádných událostí. Mezi vymezující vlastnosti, které ji odlišují od jiných forem zahraniční pomoci a rozvojové pomoci, patří takzvané principy humanitární pomoci. Humanitární politika EU, která obsahuje účinné programy, nástroje a mechanizmy, je důležitou součástí zahraničních vztahů, kde se snaží přes poskytnutí, jak už finanční anebo nefinanční pomoci, předcházet lidskému utrpení anebo ho zmírnit. Finsko začalo svojí novou politiku humanitární pomoci v říjnu 2012, kde definuje klíčové principy, cíle, programy a priority svojí humanitární pomoci. Evropská unie a Finsko patří v rámci mezinárodního společenství mezi aktivní hráče v poskytování humanitární pomoci krajinám, které se v současné době nacházejí v humanitární krizi.
|
|
|
Evropská politika Polska
Pešková, Eva ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Sršeň, Radim (oponent)
Práce se zabývá transformací pozice Polska v Evropě. Na základě zkoumání primárních dokumentů i sekundární literatury odpovídá na otázky: Jaké faktory působily a působí na polskou evropskou politiku? Má Polsko potenciál hrát v krátkodobém horizontu roli regionální velmoci? Byla potvrzena teze, že Polsko se přestalo prezentovat jako "poslední nárazníkový stát před Ruskem" a nyní je vnímáno jako "most spojující Evropu s Ruskem".
|
|
|
Dánská imigrační politika a její aktuální změny: vnější a vnitřní vlivy
Vokáčová, Kateřina ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Sršeň, Radim (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou imigrace dánské imigrace a dánské imigrační politiky. Cílem této práce bylo zjistit, jaké vlivy nejvíce působily na aktuální restriktivní směřování dánské imigrační politiky. Pro naplnění cíle byla provedena analýza změn dánské imigrační politiky od 70. let 20. století až po současnost a k daným změnám byly následně hledány světové a domácí události, které změny nejpravděpodobněji zapříčinily. Výsledkem práce je zjištění, že na formování dánské imigrační politiky působily vlivy jak vnější, v podobě teroristických útoků a evropské integrace či aféry okolo karikatur, tak vnitřní, jako působení Dánské lidové strany, médií a nálada veřejnosti samotné. Dánsko, ač malou zemí, pro imigraci přitažlivé je, a to především díky štědrému systému státu blahobytu a ekonomické a sociální vyspělosti. Až do 2. světové války byla imigrace zanedbatelná a cizinci přicházeli většinou z evropských zemí, to se ale během následujícího půl století změnilo a za posledních 40 let populace Dánska vzrostla o více než půl milionu. Dnes navíc 2/3 všech imigrantů pochází ze zemí nezápadních, což bylo a stále zůstává pro dánskou společnost a imigrační politiku výzvou.
|
|
|
Postkonfliktní rekonstrukce Bosny a Herzegoviny (pohledem institucionální ekonomie)
Šejdová, Kateřina ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Sršeň, Radim (oponent)
Diplomová práce se zabývá hodnocením postkonfliktní rekonstrukce Bosny a Hercegoviny perspektivou institucionální ekonomie. Cílem této práce je odpovědět na otázku,zda je možné transplantací osvědčeného modelu institucionálního uspořádání dosáhnout očekávané změny rekonstruované společnosti. První kapitola se zaměřuje na studium institucí, významu institucí pro další směřování společnosti a možnosti institucionální změny. Druhá kapitola postihuje hlavní momenty vývoje v poválečné Bosně a Hercegovině. Třetí kapitola se věnuje analýze úspěšnosti postkonfliktní rekonstrukce Bosny a Hercegoviny a identifikuje překážky, které bránily úspěšnému přenosu modelu konsociační demokracie, který měl být zárukou mírového fungování multietnické společnosti v Bosně a Hercegovině.
|
|
| |
|
|
Perspektivy postavení Skotska v mezinárodních vztazích
Frodlová, Ellen ; Sršeň, Radim (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou malých států a jejich zahraniční politiky, přičemž se zaměřuje na Skotsko jako potenciální samostatný stát. Popisuje proces devoluce, který byl zakončen neúspěšným referendem o nezávislosti v roce 2014. V souvislosti s ním jmenuje argumenty pro a proti odtržení, které by měly vliv na mezinárodní vztahy. V poslední kapitole se věnuje současnému postavení regionu Skotska na poli mezinárodní politiky, v mezinárodních organizacích (hlavně v Evropské unii) a pojednává o perspektivách tohoto regionu do budoucnosti.
|
|
|
Ekonomická interdependence a mír
Tao Ngoc, Thuy ; Sršeň, Radim (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Tato práce se zabývá teorií ekonomické interdependence. Vychází přitom z realistického přístupu, který tvrdí, že vysoká míra vzájemného obchodu je příčinou vzniku konfliktů. Tato hypotéza je testována na rusko-ukrajinském konfliktu, který vypukl na konci roku 2013. Dále se v práci zkoumá, zda je konflikt způsoben spíše ekonomickými nebo politicko-mocenskými pohnutkami. Teoretická část se věnuje realistickému a liberalistickému přístupu k ekonomické interdependenci. Empirická část studie se zabývá analýzou ruské a ukrajinské ekonomiky a vztahy mezi Ruskem, Ukrajinou a Evropskou Unií. Závěrečná kapitola se věnuje srovnání války v Gruzii s rusko-ukrajinským konfliktem.
|
|
|
Pakt stability a růstu a jeho dopady na vztahy mezi státy eurozóny
Voříšková, Tereza ; Sršeň, Radim (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Bakalářská práce analyzuje Pakt stability a růstu s ohledem na vztahy mezi členskými státy eurozóny. Nejdříve teoreticky popisuje evropský integrační proces a následně zjišťuje, jestli je Evropská měnová unie v optimální měnové oblasti. Dále je vymezen obsah Paktu stability a růstu a v něm rozpory mezi politickými a ekonomickými záležitostmi. Na závěr se zamýšlí, zda Pakt stability a růstu, i po reformách, které proběhly, má negativní dopad na vztahy mezi členy eurozóny.
|
|
|
Norway and the European integration process
Pramuková, Katarína ; Sršeň, Radim (vedoucí práce) ; Kuchařová, Alžběta (oponent)
Cílem bakalářské práce je charakteristika Norska v procesu evropské integrace a posouzení důvodů norského odmítání vstupu do Evropské unie a norského veřejného euroskepticismu. Práce odpovídá na základní otázky jako například co to proces evropské integrace je, jakou roli v ní hrálo Norské království, jaké jsou hlavní, ale i vedlejší důvody odmítání vstupu v referendech do tehdejšího Evropského společenství. Rozebírá, co by případné členství v EU Norsku přineslo a přichází s výsledkem, že Norsko se v dohledné době pro silné ekonomické, bezpečnostní a politické argumenty členem EU nestane.
|
host ::
RSS.