|
| |
|
|
Nautiloidea svrchnokřídových epikontinentálních moří Evropy
Frank, Jiří
Post-triasové loděnky nejsou až tak vyhledávaným předmětem výzkumu v oblasti hlavonožců, jako například amoniti. Až na některé výjimečné lokality nejsou ve fosilním záznamu výrazně hojně zastoupeny, mají poměrně konzervativní morfologii a díky častému špatnému zachování je jejich zařazení do druhové či rodové úrovně poměrně komplikované. Výjimky tvoří taxony s velmi krátkým a endemickým výskytem a výrazně odlišnými morfologickými znaky, které jsou vhodné i pro biostratigrafické interpretace. Problematický je také typový materiál, který není v některých případech morfologicky reprezentativní pro daný taxon a proto je nutné četné taxony revidovat. Není ovšem pravdou, že by loděnky nebyly jistým podílem zastoupeny v paleontologických kolekcích přírodovědných institucí díky dlouholetým sběrům. Stejně tak paleontologické publikace, které sahají již do počátků 19 století, věnují této skupině přeci jen jistý, i když ne úplně významný prostor. Cílem této doktorské studie je zmapovat situaci post-triasových loděnek zejména s ohledem na svrchnokřídové zástupce vyskytující se na území Evropy a napomoci k jejich dalšímu výzkumu. Proto se studie podrobněji zabývá morfologickými znaky těchto zástupců a posléze jejich interpretací s ohledem k zachování exemplářů. Pozornost je také věnována ontogenezi této...
|
|
|
Belemniti jury severních Čech - stratigrafie, paleobiogeografie a možný izotopový záznam
Geist, Jan ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Frank, Jiří (oponent)
3 Abstrakt Práce je založena na revizi sbírkového materiálů z několika vědeckých institucí z České republiky a Spolkové republiky Sasko (Národní muzeum Praha, Chlupáčovo muzeum historie Země, Senckenberg Natural History Collections Dresden aj.). Základ sbírky tvoří vzorky publikované Oskarem Lenzem a Georgem Bruderem z druhé poloviny 19. století. Oba čerpali také z nálezů jiných badatelů (např. Cotta, Weisse). Rostra belemnitů byla systematicky rozřazena do čtyř čeledí, pěti rodů a sedmi určitelných rodů. Jedno rostrum nebylo blíže určeno. Stáří vzorků bylo určeno na střední a svrchní juru (bajok-kimmeridž). Délka předpokládané sedimentace v této oblasti byla především díky nálezu druhu Megateuthis gigantea Schlotheim, 1820 posunuta výrazně do střední jury. Dřívější výzkumy (především 20. století) předpokládaly rozsah zachovaných karbonátových hornin jen ve stupních oxford a kimmeridž, s málo fosiliferními brtnickými vrstvami stáří keloveje. Zkoumané horniny vykazují značný vliv Milankovičových cyklů s opakovaným střídáním karbonátových a nekarbonátových poloh ve vrstevním sledu. Předběžné výsledky izotopových analýz naznačují nízký geochemický potenciál. Ten je způsoben především přítomností lužické poruchy a riftovým vulkanismem, který zde probíhal v období neogénu. Díky analýze jurského společenstva...
|
|
| |
|
|
Nautiloidea svrchnokřídových epikontinentálních moří Evropy
Frank, Jiří
Post-triasové loděnky nejsou až tak vyhledávaným předmětem výzkumu v oblasti hlavonožců, jako například amoniti. Až na některé výjimečné lokality nejsou ve fosilním záznamu výrazně hojně zastoupeny, mají poměrně konzervativní morfologii a díky častému špatnému zachování je jejich zařazení do druhové či rodové úrovně poměrně komplikované. Výjimky tvoří taxony s velmi krátkým a endemickým výskytem a výrazně odlišnými morfologickými znaky, které jsou vhodné i pro biostratigrafické interpretace. Problematický je také typový materiál, který není v některých případech morfologicky reprezentativní pro daný taxon a proto je nutné četné taxony revidovat. Není ovšem pravdou, že by loděnky nebyly jistým podílem zastoupeny v paleontologických kolekcích přírodovědných institucí díky dlouholetým sběrům. Stejně tak paleontologické publikace, které sahají již do počátků 19 století, věnují této skupině přeci jen jistý, i když ne úplně významný prostor. Cílem této doktorské studie je zmapovat situaci post-triasových loděnek zejména s ohledem na svrchnokřídové zástupce vyskytující se na území Evropy a napomoci k jejich dalšímu výzkumu. Proto se studie podrobněji zabývá morfologickými znaky těchto zástupců a posléze jejich interpretací s ohledem k zachování exemplářů. Pozornost je také věnována ontogenezi této...
|
|
|
Nautiloidea svrchnokřídových epikontinentálních moří Evropy
Frank, Jiří ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Turek, Vojtěch (oponent) ; Schlögl, Ján (oponent)
Post-triasové loděnky nejsou až tak vyhledávaným předmětem výzkumu v oblasti hlavonožců, jako například amoniti. Až na některé výjimečné lokality nejsou ve fosilním záznamu výrazně hojně zastoupeny, mají poměrně konzervativní morfologii a díky častému špatnému zachování je jejich zařazení do druhové či rodové úrovně poměrně komplikované. Výjimky tvoří taxony s velmi krátkým a endemickým výskytem a výrazně odlišnými morfologickými znaky, které jsou vhodné i pro biostratigrafické interpretace. Problematický je také typový materiál, který není v některých případech morfologicky reprezentativní pro daný taxon a proto je nutné četné taxony revidovat. Není ovšem pravdou, že by loděnky nebyly jistým podílem zastoupeny v paleontologických kolekcích přírodovědných institucí díky dlouholetým sběrům. Stejně tak paleontologické publikace, které sahají již do počátků 19 století, věnují této skupině přeci jen jistý, i když ne úplně významný prostor. Cílem této doktorské studie je zmapovat situaci post-triasových loděnek zejména s ohledem na svrchnokřídové zástupce vyskytující se na území Evropy a napomoci k jejich dalšímu výzkumu. Proto se studie podrobněji zabývá morfologickými znaky těchto zástupců a posléze jejich interpretací s ohledem k zachování exemplářů. Pozornost je také věnována ontogenezi této...
|
|
|
Oyster bioherms in the Bohemian Cretaceous Basin
Rantuch, Jakub ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Frank, Jiří (oponent)
Frustrace z tvarové a velikostní variability ústřic druhu Rhynchostreon suborbiculatum (Lamarck) je dlouhodobě známým fenoménem. Současný stav, ve kterém se jeho systematika nachází, není možné považovat za plně uspokojivý. Jak ukazuje i studie ústřičného rodu Gryphaea pod taktovkou Jonese s Gouldem (1999), aplikace moderních analytických metod bezpochyby vnáší nové světlo do dlouho temných zákoutí evolučního procesu. Myšlenka Videta s Néraudeauem (2003) o tom, že tvarová variabilita v rámci druhu Rhynchostreon suborbiculatum (Lamarck) pravděpodobně taktéž odráží heterochronické procesy, představuje podnětný a dobrý základ pro další výzkum v této oblasti. Výskyt ústřičného druhu Rhynchostreon suborbiculatum (Lamarck) je potvrzený z celé řady lokalit v rámci české křídové pánve. Je to právě souhra hojného výskytu, unikátního zachování a variability litologických poměrů, která nám zprostředkovává unikátní výchozí pozici pro další krok k rozluštění problému značného rozsahu. Domníváme se, že na základě populační analýzy sestávající se z biometrické studie podpořené analýzou stabilních izotopů kyslíku, bude v budoucnosti možné dospět k uspokojivým závěrům a k posunutí poznání o krok vpřed.
|
|
|
Foraminifery české křídy
Hašková, Barbora ; Frank, Jiří (oponent) ; Holcová, Katarína (vedoucí práce)
Bakalářská práce se v kompilační části zabývá systematickým zařazením, biologií, morfologií schránek, ekologií a paleoekologií foraminifer. Dále se zabývá historií výzkumu křídových foraminifer na našem území a geologií české křídové pánve se zaměřením na lokalitu Úpohlavy v severozápadní části pánve. Ve vlastní části je práce zaměřena na orientační mikropaleontologické vyhodnocení tří vzorků z lokality Úpohlavy, na které byla použita kvantitativní metoda poměr plankton / bentos. Ze vzorků byl podrobněji popsán rod Heterohelix a Planoheterohelix a dále taxonomicky studován. Klíčová slova: svrchní křída, česká křídová pánev, foraminifery, Heterohelix
|
|
|
Optimalizace spotřeby uzlů senzorové sítě
Frank, Jan ; Šimek, Milan (oponent) ; Hynčica, Ondřej (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá měřením a optimalizací spotřeby uzlu senzorové sítě. Navrhuje a porovnává různé metody úspory energie uzlů senzorové sítě, definuje matematický model spotřeby uzlu a implementuje jej do prostředí Matlab. Součástí práce je měření spotřeby modulu Zigbit MNZB-900-B0, komunikujícího ve standardu IEEE 802.15.4. Měření je využito k ověření přesnosti matematického modelu. Práce pojednává také o základech energy harvestingu a návrhu systému, který jej využívá k získávání energie.
|
|
|
Analýza zhodnocení stavebního objektu při snížení jeho energetické náročnosti
Frank, Jaromír ; Výskala, Miloslav (oponent) ; Aigel, Petr (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je analýza zhodnocení stavebního objektu při snížení jeho energetické náročnosti. První část této práce se zabývá teoretickým vysvětlením základních pojmů nutných k pochopení řešené problematiky. Další část se zabývá metodikou výpočtu průkazu energetické náročnosti staveb, stanovení tržní ceny nemovitosti obecnou metodikou, řešením rozpočtů variant rekonstrukcí a stanovení doby návratnosti investice do rekonstrukcí. Výsledkem této práce je shrnutí veškerých výstupů do podrobné tabulky s komentářem.
|
host ::
RSS.