|
|
Měď redukující účinky metabolitů kvercetinu
Mísař, Jakub ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Říha, Michal (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Kandidát: Jakub Mísař Školitel: PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Název diplomové práce: Měď redukující účinky metabolitů kvercetinu Měď je esenciálním stopovým prvkem zejména díky své schopnosti jednoduše přecházet mezi svými dvěma redoxními formami: oxidovanou formou (Cu2+ ) a redukovanou formou (Cu+ ). Flavonoidy jsou běžnou složkou lidské stravy a mohou mít pozitivní vliv na lidské zdraví. Během procesu trávení jsou flavonoidy přeměňovány na malé fenolové kyseliny pomocí specifických bakterií v tlustém střevě. Ačkoliv byly vlastnosti flavonoidů doposud rozsáhle studovány, to samé se už nedá říci o jejich metabolitech - fenolových kyselinách. V této in vitro studii jsme analyzovali měď redukující účinky při čtyřech (pato)fyziologicky relevantních hodnotách pH u osmi fenolových kyselin, které jsou známy jako metabolity běžně užívaného flavonoidu kvercetinu. Pro měření redukčních účinků byla použita jednoduchá spektrofotometrická metoda, založená na indikátoru disodné soli kyseliny bathocuproindisulfonové. Stupeň redukce mědi se lišil u jednotlivých testovaných sloučenin. Nejaktivnější byly všechny o- dihydroxysloučeniny, které dosahovali 100% redukce iontů už při nízkém koncentračním poměru k iontům...
|
|
|
Enviromentální riziko nanočástic
Píchová, Magdalena ; Szotáková, Barbora (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Magdalena Píchová Školitel: Doc. Ing. Barbora Szotáková, Ph.D. Konzultant: RNDr. Radka Podlipná, Ph.D. Název diplomové práce: Enviromentální riziko nanočástic Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit, jaký vliv na rostliny mají různé oxidy těžkých kovů ve formě nanočástic. Byly zkoumány oxidy čtyř kovů: mědi, železa, manganu a zinku. Pro porovnání byla používána standardní forma stejného oxidu, dobře rozpustná sůl (síran) těžkého kovu a kontrolní rostliny na čistém mediu. Pro výzkum byl použit test na semenech hořčice bílé (Leucosinapis alba L.) hodnotící délku primárního kořene po třech dnech klíčení. Dále měření koncentrace kovu v sušině pomocí mineralizace a atomové absorpční spektrometrie. Koncentrace kovu v sušině byla měřena i u ostřic pěstovaných in vitro v uzavřených krabičkách po dobu 1 a 2 týdnů. Detailnímu zkoumání byl podroben nanočásticový CuO (100 mg/l), kterému byly vystaveny ostřice Otrubovy (Carex Otrubae Podp.). Byl analyzován obsah fotosyntetických barviv (spektrofotometricky), prolinu (kvantitativní reakcí s ninhydrinem), aktivita peroxidasy (pomocí guajakolu), aktivita katalasy (pomocí peroxidu vodíku) a rozměry kořenového systému (skenování a analýza programem WinRhizo)....
|
|
|
Elicitace produkce bioaktivních látek v in vitro kulturách Panax ginseng
Syslová, Eliška ; Skálová, Lenka (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Eliška Syslová Školitel: prof. RNDr. Lenka Skálová, Ph.D. Název diplomové práce: Elicitace produkce bioaktivních látek v in vitro kulturách Panax ginseng Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku ovlivnění biosyntézy sekundárních metabolitů Panax ginseng C. A. Meyer a zabývá se zvýšením produkce biologicky aktivních polyacetylenů a ginsenosidů v in vitro kořenových kulturách pomocí různých elicitorů. Byl sledován vliv koncentrace elicitorů a vliv regulátorů růstu na produkci biomasy a sekundárních metabolitů. Ginsenosidy a polyacetyleny jsou nositelé hlavních farmakologických účinků Panax ginseng. Kořenové kultury byly pěstovány v tekutém médiu ve tmě při 24 ± 1 řC. Během 27. dne proběhla sterilní elicitace a o týden později sklizeň. Vzorky byly zpracovány dle optimalizovaného postupu zvlášť pro UPLC analýzu ginsenosidů a zvlášť pro UPLC analýzu polyacetylenů. Přítomnost jednotlivých elicitorů ovlivňovala nárůst biomasy i množství ginsenosidů a polyacetylenů ve vzorcích.
|
|
|
Metabolismus isoflavonoidů v lidském organismu
Šramarová, Pavlína ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Jahodář, Luděk (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Kandidát: Bc. Pavlína Šramarová Vedoucí diplomové práce: PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Název práce 2015/2016: Metabolismus isoflavonoidů v lidském organismu, s. 54 Isoflavonoidy jsou podskupinou flavonoidů, patřící mezi fytoestrogenní látky, které se vyskytují především v čeledi bobovitých, zejména v sóje luštinaté (Glycine max (L.) Merr). Mají pozitivní vliv na lidské zdraví především pro své estrogenní účinky, díky kterým se uplatňují v boji proti osteoporóze, kardiovaskulárním onemocněním, ateroskleróze i při zmírnění příznaků menopauzy. Dále vykazují antibakteriální účinky a chrání buňky před poškozením DNA. Tato diplomová práce se zabývá jejich metabolismem a působením v lidském a zvířecím organismu, vlivem střevní mikroflóry na přeměnu těchto isoflavonoidů na metabolity a rovněž i účinky těchto metabolitů. V práci jsou zmíněny tyto isoflavonoidy: daidzein, genistein, biochanin A, formononetin, calycosin, prunetin, puerarin, cladrin, tectorigenin a kakkalid. Klíčová slova: isoflavonoidy, metabolismus, lidský organismus
|
|
|
Železo-chelatační účinky metabolitů flavonoidů - malých polyfenolických látek
Vavřichová, Nikol ; Macáková, Kateřina (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Kandidát: Nikol Vavřichová Školitel: Ing. Kateřina Macáková Ph.D. Název diplomové práce: Železo - chelatační účinky metabolitů flavonoidů - malých polyfenolických látek (2015/2016) Železo je biogenní prvek nezbytný pro správnou funkci organismu. Neexistuje pro něj specifický vylučovací proces, proto se i nejmenší narušení rovnováhy projeví jeho nedostatkem, nebo nadbytkem v organismu. Nadbytek železa vede ke vzniku hemochromatózy, jejíž terapie je založena na použití železo - chelatačních látek. V současné době existují tři klinicky používané chelátory: deferoxamin, deferasirox a deferipron. Tyto látky však nejsou pro terapii optimální (nežádoucí účinky, nevhodná léková forma). Z tohoto důvodu je vytvořen prostor pro hledání nových léčiv. Flavonoidy jsou přírodní látky mající pozitivní vliv na lidský organismus. Mezi nejvíce probádané účinky patří antioxidační a železo - chelatační aktivita. Flavonoidy se však v organismu rozkládají. Nasnadě je tedy otázka, zda jsou i metabolity flavonoidů schopny chelatovat ionty železa. Pro naši práci byly vybrány látky ze skupiny derivátů kyseliny benzoové: kyselina benzoová, kyselina 3 - hydroxybenzoová, kyselina 4 - hydroxybenzoová, kyselina 2,4 -...
|
|
|
Antioxidanty přírodního původu ovlivňující metabolický syndrom
Dlabajová, Denisa ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Dlabajová D., Antioxidanty přírodního původu ovlivňující metabolický syndrom, Diplomová práce 2015/2016, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, s. 61. Nesčetné množství látek získaných z rostlin vyskytujících se po celém světě vykazuje antioxidační aktivitu, která zabraňuje vzniku volných radikálů. Tato aktivita může příznivě ovlivnit prevenci a léčbu rizikových faktorů metabolického syndromu. Výběr rostlin s tímto účinkem je uvedený v mé diplomové práci (např. Salvia limbata, Lupinus luteus, Rosmarinus officinalis, Pueraria lobata aj.), která je rozdělena na extrakty z rostlin, kulinářské rostliny a obsahové látky s významnou antioxidační aktivitou. Klíčová slova: rostliny, antioxidanty, metabolický syndrom
|
|
|
Assessment of chelation of cupric ions with flavones by use of hematoxylin method
Tamborová, Barbora ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Sklenářová, Hana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Kandidát: Mgr. Barbora Tamborová Konzultant: PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Název rigorózní práce: Stanovení chelatace měďnatých iontů u flavonů hematoxylinovou metodou Měď je esenciální stopový prvek, který se podílí na mnoha fyziologických procesech. Je součástí několika enzymů. Porucha její homeostázy vede k různým patologickým změnám a chorobám, její nadbytek je pro lidské tělo vysoce toxický. Flavonoidy, všudypřítomné sekundární metabolity rostlin, jsou hojně zastoupeny v lidské stravě. Představují velkou skupinu polyfenolových sloučenin. Vyznačují se širokým spektrem biologických účinků. Popsány jsou zejména jejich protizánětlivé, antialergické, antimikrobiální, hepatoprotektivní, imunomodulační, cytotoxické a protinádorové účinky. Flavony, patřící do skupiny flavonoidů, mají chelatační a antioxidační vlastnosti. Jsou známé svou protizánětlivou, antibakteriální, antivirovou a antialergickou aktivitou. Tato rigorózní práce je zaměřena na chelatační aktivitu šesti vybraných flavonů se substitucí na kruhu A (5-hydroxyflavon, baikalein, baikalin, chrysin, mosloflavon a negletein). Jednotlivá měření probíhala pomocí hematoxylinové metody při pato/fyziologicky významných pH. Nejvyšší...
|
|
|
Ekotoxikologické hodnocení biologicky aktivních látek
Čeganová, Renáta ; Vytlačilová, Jitka (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Autor diplomové práce: Bc. Renáta Čeganová Vedoucí diplomové práce: RNDr. Jitka Vytlačilová, Ph.D. Název diplomové práce: Ekotoxikologické hodnocení biologicky aktivních látek Pro sledování ekotoxikologických účinků byl vybrán griseofulvin používaný jako antimykotikum a lokální anestetikum dibucain hydrochlorid. Pro jejich hodnocení byl použit vícegenerační test s prvokem Tetrahymena thermophila, Rotoxkit F s vířníkem Brachionus calyciflorus a řasový test s Desmodesmus subspicatus. Byla pozorována mortalita nebo inhibiční vliv testovaných látek na růst organismů. Nejcitlivějším z testovaných organismů na dibucain hydrochlorid je vířník Brachionus calyciflorus a pro griseofulvin je to řasa Desmodesmus subspicatus. Klíčová slova: ekotoxicita, biologicky aktivní látky, endpoint, biotesty
|
|
|
Rostliny jako zdroje kumarinů
Staszková, Barbora ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Vytlačilová, Jitka (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Kandidát: Barbora Staszková Školitel: PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Název diplomové práce: Rostliny jako zdroje kumarinů Rostliny představují zdroj širokého spektra látek zvaných sekundární metabolity. K těmto látkám se řadí také kumariny, deriváty laktonu o-hydroxyskořicové kyseliny. Nacházejí se v mnoha druzích rostlin. Typické jsou především pro čeledi Apiaceae, Rutaceae nebo Fabaceae. Mohou být produkovány také mikroorganismy. Vyznačují se množstvím účinků využitelných v terapii cévních, gastrointestinálních nebo infekčních onemocnění. Vlastnosti, využití a zdroje některých z nich jsou předmětem této diplomové práce. KLÍČOVÁ SLOVA: kumariny, sekundární metabolity, účinky
|
|
|
Měď redukující účinky flavonů
Jeřábková, Markéta ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Filipský, Tomáš (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Kandidát: Mgr. Markéta Jeřábková Konzultant: PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Název rigorózní práce: Měď redukující účinky flavonů Volné radikály jsou přítomny běžně v našem organismu, ale při jejich nahromadění můžou být příčinou vzniku mnoha onemocnění. Měď je důležitý stopový prvek nezbytný pro mnoho biologických pochodů, ale na druhé straně měď může katalyzovat reakce, při níž vznikají škodlivé radikály. Flavonoidy jsou rostlinné polyfenoly s mnoha biologickými účinky. Nejvýznamějším účinkem je antioxidační aktivita, která nás chrání před volnými radikály. Flavonoidy také mohou mít i prooxidační účinek. Tato rigorózní práce byla zaměřena na zjištění redukční aktivity u flavonů (mosloflavon, luteolin, apigenin, chrysin, diosmin, 5-hydroxyflavon, baikalin, baikalein, negletein, apigenin-7-glukosid) při různých pH. Redukční aktivita u hodnocených flavonů byla zjišťována metodikou spektrofotometrické analýzy s využitím selektivního indikátoru měďných iontů v podobě disodné soli bathocuproindisulfonové kyseliny při různých pH. Redukční aktivita závisí na struktuře flavonu a pH prostředí. Z vymezení vztahu mezi strukturou flavonu a redukčním potenciálem vyplývá vliv hydroxylových skupin zejména...
|
host ::
RSS.