|
|
Změna smlouvy na veřejnou zakázku
Dobr, Daniel ; Horáček, Tomáš (vedoucí práce) ; Eichlerová, Kateřina (oponent)
Změna smlouvy na veřejnou zakázku Abstrakt Regulace změn závazků ze smluv na veřejné zakázky představuje malou, ovšem důležitou část celé právní úpravy veřejných zakázek, která mimo jiné napomáhá efektivnímu vynakládání veřejných prostředků, předchází korupci, zajišťuje transparentnost a rovné zacházení s dodavateli a umožňuje zadavatelům reagovat na okolnosti vyžadující změnu smluvních vztahů s dodavateli bez zvýšených časových či administrativních nároků. Práce v první části popisuje instituty významné k porozumění právní úpravy změn závazků ze smluv na veřejné zakázky a nastiňuje dosavadní historický vývoj této oblasti, a to jak na evropské úrovni, tak na úrovni vnitrostátní. V následující, a zároveň stěžejní části, práce nejdříve podrobně analyzuje účinnou právní úpravu změn závazků ze smluv na veřejné zakázky. Při této analýze je kladen značný důraz na rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, tuzemských soudů a Soudního dvora Evropské unie, která je důležitá pro interpretaci jednotlivých právních norem. Práce se rovněž snaží z rozhodovací praxe uvedených orgánů poskytovat konkrétní příklady povolených a zakázaných změn. Práce se rovněž zabývá jednotlivými odchylkami právní úpravy zadávání sektorových veřejných zakázek, koncesí a veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti. Ke konci...
|
|
|
Uzavírání adhezních smluv podnikatelem
Chalabi, Robin ; Horáček, Tomáš (vedoucí práce) ; Hurychová, Klára (oponent)
Uzavírání adhezních smluv podnikatelem Abstrakt Diplomová práce se tematicky zaměřuje na problematiku adhezních smluv uzavíraných podnikatelem v obchodním styku. Adhezní smlouvy se vyznačují specifickým, adhezním, způsobem kontraktace založeným na principu ber nebo nech být, jenž v tomto případě spočívá na jednostranném stanovení základních podmínek smlouvy, v důsledku čehož jsou možnosti slabší smluvní strany v rámci kontraktačního procesu omezeny toliko na plnou akceptaci jednostranně stanovených základních podmínek smlouvy nebo na odmítnutí smlouvy jako celku. Cílem diplomové práce je předložení komplexní analýzy institutu adhezních smluv de lege lata završené syntézou předmětných poznatků do relevantních teoreticko-praktických závěrů, včetně úvah de lege ferenda. Institut adhezních smluv je s ohledem na dosažení cíle diplomové práce podroben teoretickému rozboru z hlediska historického vývoje, z hlediska vymezení základních tematicky relevantních pojmů de lege lata, jimiž jsou podnikatel, slabší podnikatel, spotřebitel či právní režimy smluvních vztahů, z hlediska definičního vymezení adhezních smluv de lege lata s důrazem na primární a sekundární definici adhezní smlouvy a z hlediska obsahové kontroly smluvních ujednání, a to jak ve smyslu formální kontroly spočívající v přezkumu čitelnosti,...
|
|
|
Výjimky z povinnosti zadávání veřejných zakázek dle práva veřejných zakázek
Wellartová, Lucie ; Horáček, Tomáš (vedoucí práce) ; Zahradníčková, Marie (oponent)
v českém jazyce Tato rigorózní práce se věnuje v odborné literatuře opomíjenému tématu zákonné úpravy a praktické aplikace výjimek z povinnosti zadávání veřejných zakázek dle práva veřejných zakázek, resp. ZZVZ. Cílem práce je komplexním způsobem uchopit problematiku výjimek z povinnosti zadávání veřejných zakázek dle práva veřejných zakázek, včetně možnosti jejich aplikace v praxi a rozhodovací praxe relevantních kontrolních a rozhodovacích orgánů. Reaguje tak na roztříštěnost tohoto právního institutu napříč různými částmi ZZVZ. Výjimky z povinnosti zadávání veřejných zakázek dle práva veřejných zakázek, resp. ZZVZ představují v praxi veřejného zadávání hojně využívaný institut, jehož cílem je umožnit efektivní zajištění zboží, služeb či staveb, u nichž z různých důvodů není formální postup ukotvený v ZZVZ účelný, racionální či vůbec možný. Práce se v tomto ohledu pokouší nastínit základní principy aplikace výjimek způsobem, který odráží textaci platné legislativní úpravy i úmysly jejích tvůrců a který je v souladu s rozhodovací praxí příslušných kontrolních orgánů odpovědných za oblast zadávání veřejných zakázek. Rigorózní práce se zabývá jak obecnou rovinou práva veřejných zakázek, tak specifickými oblastmi, které s vymezeným tématem souvisí, zejm. problematikou dozoru nad dodržováním ZZVZ,...
|
|
|
Nakládání s majetkem státu
Štancl, Michal ; Horáček, Tomáš (oponent)
Název disertační práce v českém jazyce, abstrakt v českém jazyce a tři klíčová slova v českém jazyce Název: Nakládání s majetkem státu Abstrakt: Stát se v oblasti soukromého práva považuje za právnickou osobu. Je ovšem zcela zvláštní právnickou osobou, má dvojakou povahu, v jejímž důsledku se v právním styku pravidelně ocitá na pomezí práva soukromého a veřejného. Ve svém soukromoprávním jednání přitom stát není omezen principem legality. Může činit, stejně jako od něho odlišné právnické a fyzické osoby, i to, co mu není zákonem výslovně dovoleno. Na rozdíl od jiných právnických a fyzických osob však stát nemůže naplno využít principu autonomie vůle. Jeho jednání, jakkoliv není omezeno na to, co zákon dovolí, je předurčeno zřetelně danými mezemi. Tyto meze jsou představovány omezujícími ustanoveními, která korigují počínání samotných konkrétních organizačních složek státu a státních organizací tak, aby bylo dosaženo cíle právní úpravy, kterým je veřejný zájem na tom, aby se státním majetkem bylo nakládáno šetrně a aby hospodaření státu nebylo pro stát nevýhodné. Předmětem této práce je zkoumání jednotlivých prvků majetkoprávních vztahů státu, na něž jsou zaměřeny jednotlivé části práce. Nejdůležitějším subjektem majetkoprávních vztahů státu je sám stát. Na ten ovšem v soukromoprávním styku nelze nahlížet...
|
|
|
Specifika kontraktačního procesu na zadání veřejné zakázky
Randýsková, Hana ; Patěk, Daniel (vedoucí práce) ; Horáček, Tomáš (oponent)
Specifika kontraktačního procesu na zadání veřejné zakázky Abstrakt Rigorózní práce se zabývá právní úpravou zvláštního kontraktačního procesu, na jehož podkladě dochází k zadání veřejné zakázky. Cíl práce představuje provedení analýzy jednotlivých úkonů, které nastávají v souvislosti s uzavřením smlouvy v rámci zadávacího řízení. Na tento významně formalistický postup, na základě kterého jsou alokovány veřejné finanční prostředky, nazírá rigorozantka optikou právní úpravy uzavírání smluv konstruovanou Občanským zákoníkem a snaží se poukázat na významné rozdíly, ale též obdobné prvky charakterizovaných úprav. V rámci první části práce je nejdříve provedeno zařazení právní úpravy zadávání veřejných zakázek do systému práva a jsou nastíněny důsledky, které z této skutečnosti vyplývají. Následně je předložena analýza základních zásad zadávání veřejných zakázek se zaměřením na jejich působení v průběhu kontraktačního procesu. V souvislosti s těmito vůdčími idejemi si rigorozantka odpovídá na otázku, zda lze tyto v určité podobě pozorovat rovněž v rámci obecné soukromoprávní úpravy. Další část předkládané práce je věnována úkonům, které, byť zahájení zadávacího řízení předcházejí, mají nezřídka zásadní dopad na jeho správný průběh. V rámci druhé části je taktéž zdůvodněno, který z jednotlivých druhů zadávacích...
|
|
|
Úpadek řízené osoby a jeho "koncernové" důsledky
Smetana, Tomáš ; Horáček, Tomáš (oponent)
Úpadek řízené osoby a jeho "koncernové" důsledky Abstrakt Práce se věnuje důsledkům, které zákon o obchodních korporacích a insolvenční zákon stanoví pro případ úpadku řízené osoby ve vztahu ke zbylým entitám v koncernu. Nejprve jsou rozebrána obecná koncepční východiska a vysvětlena hodnota principů omezeného ručení a samostatné právní osobnosti v kontextu podnikatelského seskupení. Jedna kapitola je věnována mezinárodním otázkám, které vyvstávají v souvislosti s úpadkem v rámci podnikatelských seskupení, tedy jednak otázkám mezinárodního práva soukromého, jednak otázkám harmonizace. Důležitost harmonizace je vysvětlena s odkazem na universalismus, vedoucí myšlenkový směr v řešení přeshraničního úpadku a v dalších částech práce je český právní řád hodnocen komparativně s mezinárodními standardy insolvenčního práva UNCITRAL a Světové banky. Dále jsou analyzovány cesty, kterými je možné dovodit odpovědnost (ručení) člena skupiny za dluhy insolventní korporace. Těmi je zejména z anglického práva převzatý institut wrongful trading obsažený v § 68 zákona o obchodních korporacích a ručení řídící osoby za dluhy řízené osoby, pokud řídící osoba způsobí řízené osobě úpadek. V této části je využita komparace s anglickou úpravou a hodnocení projednávané novely zákona o obchodních korporacích. Analyzována je též...
|
|
|
Kogentnost a dispozitivnost nového práva obchodních společností
Szmuda, Jozef ; Horáček, Tomáš (oponent)
Název, abstrakt a klíčová slova v českém jazyce Kogentnost a dispozitivnost nového práva obchodních společností Abstrakt Disertační práce vychází ze základní premisy, že stěžejní zásadou soukromého práva je autonomie vůle, právo obchodních společností nevyjímaje. Proto pokud má být předmětem zkoumání kogentnost a dispozitivnost práva obchodních společností, musí být zkoumáno to, jakým způsobem se v právu obchodních společností projevuje autonomie vůle a jak je omezována. Veškerá omezení autonomie vůle disponovat se svým soukromoprávním vztahem jsou realizována prostřednictvím určitých limitů, stanovujících hranice, které subjekty právního vztahu nemůžou svým jednáním překročit. V práci je proto provedena kategorizace druhů omezení autonomie vůle a limitů, skrze které se druhy omezení autonomie vůle v právu obchodních společností realizují. Zkoumání limitů autonomie vůle vede v práci k dílčímu závěru, že všechny jejich kategorie lze podřadit pod obecný požadavek, aby právní jednání bylo v souladu se smyslem a účelem zákona. Smysl a účel právní normy proto lze považovat za základní kritérium pro identifikaci právní normy jakožto kogentní nebo dispozitivní. Nutno však zdůraznit, že autonomii vůle neomezují jen kogentní normy, ale i normy dispozitivní. Limity autonomie vůle se neprojevují pouze ve formě...
|
|
|
Nekalosoutěžní registrace a užívání doménových jmen
Zajíc, Jan ; Horáček, Tomáš (oponent)
Nekalosoutěžní registrace a užívání doménových jmen Tato práce se zaměřuje na aplikaci českého práva proti nekalé soutěži na nekalé praktiky spojené s registrací a užíváním doménových jmen, zejména na nekalé praktiky cybersquattingu. Cílem práce je zodpovězení otázek, zda národní právní úprava poskytuje účinný nástroj postihu těchto nekalých praktik. K řešení zvoleného problému bylo nutné v první kapitole práce popsat, převážně deskriptivní metodou, nezbytný technický základ problematiky doménových jmen a jejich registrace, v druhé kapitole vymezit právní povahu doménového jména a práv k němu s ohledem na rekodifikaci občanského práva, v třetí kapitole pak převážně deskriptivní metodou rozebrat právní základ evropského práva proti nekalé soutěži, způsob úpravy a jeho vliv na národní úpravu nekalé soutěže. Čtvrtá kapitola obsahuje rozbor generální klauzule nekalé soutěže a analýzu, zda je soudy správně interpretována a aplikována na nekalé praktiky cybersquattingu, zejména zda soudy správně interpretují institut normativního průměrného spotřebitele, který se stal zásadním kritériem pro posuzování nekalých praktik. Zde práce podrobně rozebírá vliv změny v přístupu k informacím ze strany uživatelů v síti Internet na koncept průměrného spotřebitele. Touto zásadní změnou je posun od uživatelů...
|
|
|
Čas plnění dluhu (se zaměřením na zvláštnosti závazků podnikatele)
Král, Tomáš ; Horáček, Tomáš (oponent)
Čas plnění dluhu (se zaměřením na zvláštnosti závazků podnikatele) Abstrakt Práce se zabývá časem plnění dluhu z pohledu soukromého práva, a to se zaměřením na zvláštnosti závazků podnikatele. Cílem práce je toto téma komplexně popsat a analyzovat. Čas plnění dluhu je analyzován především z funkčního hlediska a je zdůrazněna jeho návaznost na další právní instituty. Práce je rozdělena do pěti kapitol, které postupují od obecného ke zvláštnímu. V první kapitole je podán obecný úvod k tématu. Čas plnění dluhu je zasazen do systému závazkového práva a jsou analyzovány jeho funkce. Na to navazuje komparativní exkurz do předpokladů nastoupení následků porušení závazku, ze kterého se dále v práci vychází. Pozornost je dále věnována terminologii (čas plnění, splatnost, splnitelnost) a významu času a jeho podobám v právu. Ve druhé kapitole jsou analyzovány případy, kdy je čas plnění předem určen (§ 1958 odst. 1 OZ) a jsou přiblíženy jednotlivé právní důvody, které mohou čas plnění určit. Třetí kapitola se věnuje případům, kdy čas plnění není předem určen a je buď 1) na vůli věřitele (§ 1958 odst. 2 OZ), anebo 2) na vůli dlužníka (§ 1960 OZ). Druhá a třetí kapitola obsahují stěžejní výklad pozitivního úpravy času plnění dluhu. Ve čtvrté kapitole je analyzována otázka předčasného plnění. Ve všech těchto kapitolách je...
|
|
|
Uzavírání adhezních smluv podnikatelem
Hlůže, David ; Horáček, Tomáš (vedoucí práce) ; Zahradníčková, Marie (oponent)
Uzavírání adhezních smluv podnikatelem Abstrakt Cílem této práce je popsat, za jakých podmínek se uplatňují ochranná ustanovení občanského zákoníku o uzavírání smluv adhezivním způsobem ve vztazích, kde vystupuje podnikatel. Pozornost v tomto ohledu je v úvodu této práce soustředěna na definici slabší smluvní strany a jednotlivé podmínky, které musí podnikatel splnit, pokud má požívat ochrany slabší smluvní strany. Následně se práce věnuje institutu uzavírání smluv adhezivním způsobem, přičemž formuluje její jednotlivé znaky a projevy především v obchodně právní praxi. Tato práce je složena z úvodu, čtyř kapitol a závěru. První kapitola vytváří východisko pro zbytek této práce, definováním podmínek, kdo může být slabší smluvní stranou s akcentem na vztahy mezi podnikateli. Dále v rámci této kapitoly popsána podoba ochrany slabší smluvní strany s rozborem soukromoprávní a veřejnoprávní ochrany slabšího podnikatele. Druhá kapitola pojednává smlouvám uzavíraných adhezním způsobem, přičemž je podroben analýze především proces adhezní kontraktace a za jakých podmínek nese smluvní strana důkazní břemeno. Následně tato práce zachycuje nejčastější podoby ve smluvní praxi jako jsou všeobecné obchodní podmínky, formulářové dokumenty nebo rámcové smlouvy. Specifická podoba adhezních smluv je popsána ve vztazích při...
|
host ::
RSS.