|
|
Výskyt silných mrazů koncem měsíce dubna 2016 s ohledem na škody způsobené v ovocnářství
Zahradníček, Pavel ; Rožnovský, J. ; Štěpánek, Petr ; Chuchma, F.
Výskyty teplot vzduchu pod bodem mrazu na počátku a konci vegetace, tedy výskyty tzv. vegetačních mrazů, byly vždy v našich klimatických podmínkách nebezpečím. Zima 2015/2016 byla relativně teplá, podobně také počátek jara a též měsíc duben. Vysoké škody v sadech způsobilo prudké ochlazení od 25. do 30. dubna 2016, kdy se na naše území dostal velmi studený vzduch od severu. Minimální teploty v noci a ráno klesly pod bod mrazu. Příliv studeného vzduchu začal 19. 4. 2016, ale pod bodem mrazu byly jen přízemní teploty vzduchu. Ovšem v období 25. až 30. 4. 2016 poklesly pod 0°C i teploty vzduchu měřené ve 2 metrech. Na celém území ČR byla nejnižší naměřená minima pod bodem mrazu a nejčastěji se pohybovala mezi -2 až -4°C. Nejnižší minimální přízemní teploty vzduchu za dané období klesly pod -5°C na 85 % území ČR. Na Moravě byla přízemní minimální teplota vzduchu nižší než 0°C v pěti dnech, v Čechách každý den ze sledovaného období 25. až 30. 4. 2016. Je nutné zdůraznit, že v době květu ovocných stromů bez listů tvoří květy aktivní povrch. Vyzařováním jsou teploty květů často ještě nižší než naměřená minima přízemní teploty vzduchu. V tomto hodnocení není zahrnut vliv reliéfu, díky kterému dochází k výskytu mrazových kotlin.
|
|
|
Změna hodnot dešťového faktoru na síti stanic v ČR v období 1961-2010
Střeštík, Jaroslav ; Rožnovský, J. ; Štěpánek, P. ; Zahradníček, P.
Výskyt srážek nevyjadřuje zcela přesně hodnocení vláhových poměrů v krajině. Zde byl proto použit Langův dešťový faktor sestavený z měsíčních a ročních průměrných teplot vzduchu a srážkových úhrnů na 267 stanicích v ČR za období 1961-2010. Hodnoty faktoru jsou na jednotlivých stanicích velmi různé, nejnižší jsou na jižní Moravě a v Polabí. v průměru za celou republiku vykazují během 50 let slabý pokles, který je ovšem překryt mnohem silnějším kolísáním z roku na rok. Největší pokles je pozorován v severních pohraničních horských oblastech. Langův faktor spočítaný pouze pro letní období vykazuje výraznější rozdíly mezi horskými oblastmi a nížinami, zejména jihomoravskými. Je pozorován silný pokles na celé severní Moravě, zvláště v horách, a jen slabý pokles, častěji slabý růst, na ostatním území České republiky.
|
|
|
Increase of annual and seasonal air temperatures in the Czech Republic during 1961-2010
Střeštík, Jaroslav ; Rožnovský, J. ; Štěpánek, P. ; Zahradníček, P.
Using the monthly means of air temperatures at 267 stations in the Czech Republic, the long-term change has been estimated at each station for the last 50 years. Annual mean temperatures for the whole country show a considerable increase, more pronounced than that for global temperature, however, supplemented by strong fluctuations from year to year. Long-term changes in air temperatures at different stations and in different regions vary. Stronger increase in air temperatures can be seen in Bohemia, whereas in Moravia temperature increase is not so significant. This difference is more pronounced in the winter, whereas in the summer, the differences are smaller and perhaps of opposite nature. This means that the continentality of the climate in Moravia increases, while in Bohemia it very slightly decreases. Long-term changes depend only marginally on the absolute values of annual mean temperatures at the respective station. The increase of autumn temperatures is considerably lower than that of other seasons.
|
|
|
Změna ročních a sezonních srážkových úhrnů v České republice v letech 1961-2012
Střeštík, Jaroslav ; Rožnovský, J. ; Štěpánek, P. ; Zahradníček, P.
Z měsíčních hodnot srážkových úhrnů na 267 stanicích v ČR byla stanovena dlouhodobá změna těchto úhrnů na každé stanici za posledních 50 let. Celkové roční úhrny za celou republiku vykazují slabý vzrůst, který je ovšem překryt mnohem silnějším kolísáním z roku na rok. Dlouhodobá změna ročních úhrnů je na různých stanicích a v různých regionech různá. V jižních a západních Čechách přibývá srážek více, v Polabí a na velké části Moravy je pozorován spíše úbytek srážek. Dlouhodobá změna závisí jen slabě na celkovém srážkovém úhrnu na příslušné stanici či regionu. Nejvíce rostou srážky letní, naproti tomu jarní srážky klesají, v ostatních obdobích je změna nepatrná. Současně se slabě mění roční variace: maximum srážek se přesouvá z června na červenec a srpen.
|
|
|
Vliv srážkových a teplotních poměrů v období 1961–2100 na možnosti pěstování smrku ztepilého v ČR
Cudlín, Pavel ; Štěpánek, P. ; Macků, J. ; Kohout, M. ; Rožnovský, J.
Pro zjištění pravděpodobnosti rozpadu smrkových ekosystémů vlivem klimatické změny, byly nejprve spočítány pro dva hlavní klimatické parametry (teploty a srážky) a dva klimatické extrémy (délka suchých období a počet tropických dnů) prostorové průměry pro všechny lesní vegetační stupně (LVS), vyskytující se v jednotlivých přírodních lesních oblastech (PLO). Riziko rozpadu pro hlavní typy vývoje lesa pro jednotlivé LVS v rámci PLO bylo odhadnuto na základě srovnání klimatických parametrů v 5 obdobích (1961–2099). Pro období A (1961–1990) a B (1991–2009) byla použita data z měřicích stanic, pro období C (2010–2039), D (2040–2069) a E (2070–2099) byla data získána z klimatického modelu ALADIN-Climate/CZ. Tento postup umožnil rozlišit pro jednotlivá období tzv. “teplé” PLO, které již alespoň v některých klimatických parametrech překročují ekologickou valenci smrku pro dané období,a “studené PLO”, které ještě těmto nárokům vyhovují.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.