|
|
Sociální pracovník jako case manager při práci s obětmi trestné činnosti
TOURKOVÁ, Jana
Diplomová práce se zabývá sociálním pracovníkem jako case managerem při práci s obětmi trestných činnosti. Cílem diplomové práce bylo analyzovat, jak sociální pracovníci v Jihočeském kraji při práci s obětmi trestné činnosti vnímají svoji roli. Výzkumné otázky byly stanoveny dvě zaměřující se na motivaci a limity case managerů při jejich práci. Teoretická část práce se zaměřuje na současný stav v dané problematice, sociálního pracovníka, dále na oběť trestné činnosti a na management a case management. Empirická část obsahuje kvalitativní výzkumnou strategii, kde byla provedena analýza IPA. K získání dat byla použita technika dotazování za pomoci polostrukturovaného rozhovoru, který obsahoval sedmnáct otázek. V teritorium Jihočeského okraje bylo osloveno dvacet osm informantů, výzkumný soubor následně tvořilo 6 informantů. Analýzou a interpretací získaných dat bylo zjištěno, jaké role vnímají sociální pracovníci jako case manageři, dále co je motivuje a jaké jsou limity při jejich práci. Z analýzy provedených rozhovorů vyplývá, že sociální pracovníci si uvědomují rozmanité role ve své práci, avšak existuje shoda v tom, že se přizpůsobují individuálním potřebám klienta. Výsledky této diplomové práce mohou být použity pro potřeby sociálních pracovníků, studentů sociální práce. Předpokládaným přínos pro praxi je povědomí o vnímání role sociálního pracovníka jako case managera a pro supervize s těmito pracovníky.
|
|
|
Individuální plánování v sociálně aktivizační službě pro rodiny s dětmi v ORP Milevsko jako funkční nástroj změny rodinné situace
MOULÍKOVÁ, Dita
Diplomová práce se zaměřuje na individuální plánování v sociálních službách, speciálně pak v sociálně aktivizační službě pro rodiny s dětmi v ORP Milevsko. Cílem této diplomové práce je zjistit, jak napomáhá individuální plánování ke změně situace rodin v ORP Milevsko. Pro tuto práci stanoveny dvě výzkumné otázky: "Jak hodnotí klienti sociálně aktivizační služby spolupráci se sociálním pracovníkem s použitím individuálního plánu?" a "Jak hodnotí sociální pracovník změnu situace rodiny po vyhodnocení individuálního plánu?" Diplomová práce je strukturována do teoretické a praktické části, přičemž teoretická část obsahuje popis procesu individuálního plánování, vysvětluje pojmy individuální plán, klíčový pracovník, obecnou rovinu sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi a poté konkrétně seznamuje se sociálně aktivizační službou pro rodiny s dětmi v ORP Milevsko jako vybrané oblasti. Ke zpracování praktické části byla využita metoda dotazování s technikou polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory se sociálními pracovníky byly provedeny celkem dva a s 12 klienty služby. Tyto oba výzkumné soubory byly vybrány metodou záměrného výběru. Výsledky praktické části byly vyhodnoceny prostřednictvím otevřeného kódování. Z výsledků z provedených rozhovorů vyplývá, že individuální plánování má pro rodiny v dané lokalitě přínos v rámci poskytování sociálních služeb a podpory. Výsledky diplomové práce mohou sloužit jako učební materiál pro studenty i instituce zaměřené na individuální plánování. Zároveň mohou nabídnout komplexní pohled na fungování procesu v menší komunitě a na specifické potřeby rodin v dané lokalitě.
|
|
|
Case management a sociální práce s osamělými rodiči
HRONOVÁ, Veronika
Tato diplomová práce je zaměřená na case management a sociální práci s osamělými rodiči. Jejím cílem je zjistit využívání metody case management (popřípadě jejích prvků) při práci s osamělými rodiči. Pro získání odpovědí byly stanoveny následující výzkumné otázky: "Jakým způsobem je v praxi realizována metoda Case managementu v rámci služeb spolupracujících s osamělými rodiči?", "V čem je využívání této metody (popř. jejích prvků) v práci s osamělými rodiči přínosné?" a "Co brání využívání case managementu při práci s osamělými rodiči?" Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou neboli výzkumnou. Část teoretická definuje význam a historii rodiny, osamělého rodičovství, jeho potřeb i forem. Druhá část teorie je zaměřena na význam a obsah case managementu, jeho historii, rozdělení i využívání. Pro praktickou část byla v rámci kvalitativního výzkumu vybrána metoda dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovorů bylo provedeno celkem 15 a byly uskutečněny se sociálními pracovníky organizací pracujících s rodinami, osamělými rodiči ve Středočeském kraji, event. přímo u pozice case managera v rámci České republiky. Závěrem lze shrnout výsledky výzkumu a na výzkumnou otázku "Jakým způsobem je v praxi realizována metoda Case managementu v rámci služeb spolupracujících s osamělými rodiči" lze na základě rozhovorů s komunikačními partnery odpovědět tak, že metoda case managementu není stále všeobecně známá a pracovní pozice case managera v rámci služeb pracujících s rodinami a osamělými rodiči není obvyklá. Ti pracovníci, kteří metodu znají, jí využívají nejčastěji při vyhodnocování a mapování situace klienta, při koordinaci podpory a při případových konferencích. Profit vidí pracovníci ale i na straně klienta, který může využívat individuální přístup a pomoc "ušitou na míru", má podle nich také možnost volby pomoci a podporuje se v převzetí zodpovědnosti za svůj život, čímž se mimo jiné omezuje vznik závislosti klienta na podpoře nebo pracovníkovi. K výzkumné Otázce 2-V čem je využívání této metody (popř. jejích prvků) v práci s osamělými rodiči přínosné? Z výpovědí pracovníků vyplývá, že Ti pracovníci, kteří jsou s metodu seznámeni, jí vnímají pro svou práci jako přínosnou, a to hned z několika důvodů. Jedním z hlavních důvodů je snížení zátěže rozhodování o postupu v řešení klientovy situace, neboť řešení situace se hledá za aktivního přispění klienta a spolupracujících organizací. S tím souvisí další přínos vnímaný komunikačními partnery a sice snížení rizika pochybení. Dalším přínosem je podle komunikačních partnerů navazování blízké spolupráce s podpůrnými institucemi v regionu a vytváření podpůrné sítě. Komunikační partneři vnímají jako bonus i pocit smysluplnější práce s větším a dlouhodobějším efektem na straně klienta. Z odpovědí komunikačních partnerů na Otázku 3 - Co brání využívání case managementu při práci s osamělými rodiči? vyplynulo, že rozšíření case managementu brání nedostatek času na individuální práci s klientem způsobený přemírou jiné práce a nedostatek poznatků a informací o možnostech využití a přínosech.
|
|
|
Proces poskytování podpory prostřednictvím uceleného systému rehabilitace
ŠTURMOVÁ, Alena
Cílem diplomové práce bylo analyzovat reálnou podobu a průběh procesu poskytování podpory dostupnými prostředky uceleného systému rehabilitace a její koordinaci v centru ARPIDA z pohledu rodičů uživatelů s důrazem na využití case managementu. V centru kladou důraz na spolupráci interprofesního týmu, přičemž rodiče jsou vnímáni jako partneři a přirozená součást týmu odborníků. Diplomová práce tak může sloužit jako podklad pro rozvoj a zlepšení stávajících služeb a jejich koordinace v centru ARPIDA. Pro diplomovou práci byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika sběru dat polostrukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor tvořili rodiče uživatelů v různých životních etapách, kteří využívají služby v centru ARPIDA. Informanti byli zvoleni na doporučení pracovníků a vybráni dle zastoupení všech druhů služeb, které ARPIDA nabízí. Bylo uskutečněno 8 rozhovorů a výběr byl ukončen na základě saturace, kdy docházelo k opakování témat, názorů a rozhovory nepřinášely nové informace. Data byla zpracována pomocí Interpretativní fenomenologické analýzy (IPA), která podrobně zkoumá subjektivní zkušenosti informantů a vzniklo tak 13 hlavních témat, která se opírají o výzkumné otázky a cíl diplomové práce: vnímání uceleného systému rehabilitace, provázanost služeb, jaké služby v nabídce centra chybí, první kontakt s centrem, vnímání komunikace s pracovníky, na koho se mohou rodiče obrátit, spolupráce s klíčovým pracovníkem, podpora ze strany pracovníků a jejich spolupráce, jak rodiče vnímají roli v interprofesním týmu, interprofesní setkání s pracovníky, zapojení case managera a jaké jsou slabé a silné stránky procesu uceleného systému rehabilitace. Odpovědi na všechna tato témata mohou pomoci centru ARPIDA lépe porozumět tomu, jak rodiče uživatelů služeb vnímají komplexní koordinovanou péči v duchu uceleného systému rehabilitace.
|
|
|
Poskytování sociálního bydlení a doprovodných služeb pro rodiny s dětmi v Jihočeském kraji
VEVERKOVÁ, Kristýna
Diplomová práce se zabývá poskytováním sociálního bydlení a doprovodných služeb pro rodiny s dětmi v Jihočeském kraji, kdy hlavním cílem je zjistit, jak Jihočeský kraj realizuje rodinnou politiku v oblasti sociálního bydlení pro rodiny s dětmi a jak sociální pracovníci obce s rozšířenou působností identifikují zdroje podpory a bariéry v tomto kontextu. Pro dosažení cíle byla v praktické části této práce realizována kvalitativní výzkumná strategie. Výzkumný soubor tvořilo 8 sociálních pracovníků na obecních či městských úřadech, přičemž podmínkou bylo poskytování sociálního bydlení v dané oblasti. Získaná data byla vyhodnocena metodou zakotvené teorie. Z výsledků bylo zjištěno, že sociální bydlení je poskytováno s mírnými rozdíly v závislosti na konkrétním regionu a dostupných zdrojích pro řešení bytové situace. Při poskytování podpory je klíčová vlastní motivace a přístup rodin s dětmi, jakož i boj s obecným nedostatkem sociálního bydlení. Důležitost této práce také spočívá v pochopení osobního pohledu sociálních pracovníků na poskytovanou podporu a jimi identifikované zdroje podpory a překážky v kontextu sociálního bydlení. Výsledky této diplomové práce mohou inspirovat ostatní sociální pracovníky pohybující se v dané tématice, nestátní neziskové organizace, veřejné instituce či výsledky mohou být také přínosným a edukativním materiálem pro širokou veřejnost.
|
|
|
Fáze demografické revoluce v afrických zemích (1960-2020)
BARTLOVÁ, Tereza
Tématem této bakalářské práce jsou fáze demografické revoluce v afrických zemích (1960-2020). Prvním cílem je analýza vývoje porodnosti a úmrtnosti za stanovená desetiletí. V práci je obsažena i analýza vývoje demografické revoluce za jednotlivé státy Afriky. Poslední kapitola je zasvěcena určení demografických fází a definování přesného roku vstupu afrických zemí do samotných fází.
|
|
| |
|
|
Kritická místa matematiky ZŠ v řešeních žáků
KUBÍČKOVÁ, Kateřina
Cílem závěrečné práce bude shromáždit a analyzovat žákovské postupy při řešení úloh z tzv. kritických oblastí v matematice na základní škole, na které autorka práce působí. Jde o oblasti, v nichž žáci často a opakovaně selhávají. Získané výsledky porovná s výsledky výzkumu publikovaných v knize Kritická místa matematiky základní školy v řešeních žáků (Vondrová, Rendl a kol., 2015). Na základě detekce slabých a silných stránek ve výuce slovních úloh zformuluje doporučení pro výuku této problematiky na dané škole. Jako metodu výzkumu doporučuji volit rozhovory, které budou s žáky vedeny v průběhu jejich řešení zadaných úloh. Dále doporučuji, aby úlohy byly převzaty z výše uvedené publikace.
|
|
|
Žák s onemocněním diabetes melittus 1. typu na běžné základní škole
KLEMENTOVÁ, Stanislava
Práce se bude zabývat problematikou nemocí dnešní doby, a to diabetes mellitus, tedy cukrovkou u žáků z pohledu jeho začlenění do běžné základní školy a vnímáním ostatních žáků tohoto žáka. Teoretická část bude obsahovat stručnou historii této nemoci, její druhy, příčiny, možné komplikace, léčbu i prevenci. Praktická část se bude zabývat výzkumným šetřením zaměřeným na informovanost žáků a jejich vnímání žáka s diabetem ve třídě. Na základě výzkumného šetření bude navržen metodický materiál-manuál a edukační pexeso pro lepší osvojení odborných názvů a pomůcek pro diabetika.
|
|
|
Spolupráce výchovného poradce s rodiči žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
ROUBÍČKOVÁ, Žaneta
Tématem této práce je spolupráce výchovného poradce a rodiče v oblasti vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Teoretická část pojednává o tom, kdo je žák se speciálními vzdělávacími potřebami a výchovný poradce. Dále je tato část zaměřena na vzájemnou spolupráci mezi výchovným poradcem a rodičem, přičemž důležitým aspektem při této spolupráci je jejich vzájemná komunikace. V neposlední řadě jsou uvedeny oblasti jejich vzájemné spolupráce. Praktická část obsahuje případovou studii, která popisuje systém péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami na vybrané základní škole, a dotazníkové šetření, jehož cílem bylo ukázat možnosti toho, jak tento systém mají nastaven jiní výchovní poradci.
|
host ::
RSS.