|
|
Management hojení chronických ran u pacientů po chirurgickém zákroku
ŠKORNIČKA, Matěj
Teoretická část diplomové práce předkládá definici pojmu chronická rána a její specifikaci po chirurgickém zákroku. Druhá část je zaměřena na faktory, které podporují její vznik a hojení. Třetí část představuje aspekty spojené s interakcí s pacientem a managementem hojení chronických ran. Dále se zde objevují inovace v hojení chronických ran. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jaké používají sestry hodnotící metody na posouzení ran a zmapovat, jak samotnou péči o pacienta s chronickou ranou po chirurgickém zákroku realizují. Snahou bylo zjistit maximum aspektů a následně získat odpovědi na výzkumné otázky. Empirická část je zpracována kvalitativním výzkumným šetřením technikou polostrukturovaného rozhovoru a nezúčastněného pozorování na chirurgických odděleních. Rozhovor poskytlo 11 informantů z různých krajů a různých oddělení a dále bylo učiněno 6 pozorování. Výsledky přinesly zjištění, že jednou z nevýznamnějších využívaných metod jsou jejich smysly, hodnotící pomůcky nebo škály a fotodokumentace. Sestry rády tyto metody využívají. Edukace a profesionální asertivní komunikace je podle sester nedílnou součástí procesu při hojení rány. Podpůrnými metodami v léčbě rány je pravidelný debriedment a využití nynějších metod, jež zahrnují vlhké hojení a podtlakové metody. Z výsledků lze usoudit, že sestry rády používají nové metody a techniky, ovšem vše záleží na ordinaci ošetřujícího lékaře. Důležitým aspektem, který sestry zmiňují, je spolupráce mezi zdravotnickými obory.
|
|
|
Poskytování kulturně kompetentní péče v intenzivní ošetřovatelské péči
PAĎOURKOVÁ, Aneta
Současný stav: S poskytováním kulturně shodné péče se setkáváme v každém klinickém prostředí, avšak v intenzivním ošetřovatelství je poněkud náročnější. Setkáváme se s pacienty z různých kultur, jejichž zdravotní stav je kritický. Z tohoto důvodu by sestry měly mít odpovídající znalosti a dovednosti, aby mohly poskytovat kvalitní kulturně citlivou péči. Cíle práce: 1. Zmapovat úroveň kulturních kompetencí sester v intenzivní ošetřovatelské péči. Metodika: Práce byla vypracována kvantitativním výzkumným šetřením. Technika sběru dat byl dotazník, který se skládal z nestandardizované a standardizované části. Výzkumný soubor: Výzkumný soubor byl tvořen sestrami na ARO, JIP, IMP v nemocnicích Jihočeského kraje. Velikost výzkumného souboru činila 137 respondentů. Výsledky práce: Výsledky výzkumu ukazují úrovně kulturních kompetencí v jednotlivých oblastech kulturního uvědomění, kulturních znalostí a dovedností. Bylo zjištěno, že sestry disponují spíše vyšší úrovní kulturních znalostí než kulturních dovedností. Sestry si uvědomují důležitost poskytování kulturně shodné péče v intenzivní péči a uvědomují si, že je nutné celoživotního procesu v získávání znalostí v oblasti kulturních kompetencí. Většina sester dokáže přizpůsobit svůj komunikační styl pacientovým potřebám tak, aby byla jejich vzájemná komunikace efektivnější. Využití v praxi: Výsledky budou prezentovány v odborném článku, který mohou využít všechny sestry z praxe a studenti zdravotnických oborů. Výzkum pomůže ke zdůraznění důležitosti poskytování kulturně shodné péče. V neposlední řadě budou výsledky výzkumu prezentovány na odborných konferencích.
|
|
|
Edukační role sestry pracující v primární péči
MARKOVÁ, Monika
Diplomová práce se zabývá edukační rolí sestry pracující v primární péči. Edukace je výchova a vzdělávání jedince, jejíž cílem je změna jeho chování, postojů, jednání a názorů. Primární péče je komplexní a koordinovaná péče. Je souborem činností, které jsou zaměřeny převážně na prevenci, podporu zdraví, ale i na léčbu, ošetření a vyšetření. Na sestru v primární péči jsou kladeny vysoké nároky v oblasti správného a plynulého chodu ordinace, administrativy nebo provádění výkonů. Prvním cílem diplomové práce bylo zjistit, jakým způsobem sestry pracující v primární péči edukuji a motivují své pacienty ke změně životního stylu. Druhým cílem bylo zjistit v jakých oblastech nejčastěji sestra edukaci provádí. Praktická část je zpracována pomocí kvalitativního výzkumu. Výzkumný soubor je tvořen dvanácti sestrami, které pracují v ordinacích praktických lékařů pro dospělé. Data byla sbírána pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Sestrám bylo položeno 33 otázek, které byly zaměřeny na edukaci pacienta. Na základě rozhovorů a sesbíraných dat byly výsledky zpracovány otevřeným kódováním do šesti kategorií. Z výsledků výzkumného šetření bylo zjištěno, že se sestry pracující v primární péči nedrží žádného edukačního procesu ani nemají stanovený žádný edukační plán, spíše čerpají ze svých zkušeností. Bylo také zjištěno, že sestry nemají na pacienta dostatek času ani řádné edukační prostředí, ve kterém by mohly edukaci provádět. Dle výsledků bylo zjištěno, že sestry nejčastěji edukují pacienty o problematice diabetu mellitu, hypertenze, obezity, preventivního očkování nebo zvýšeného cholesterolu. Aktuálním problémem, k měsíci březnu 2024, kdy byl prováděn sběr dat, byla edukační činnost sester zaměřena na problematiku černého kašle. Na základě zjištěných výsledků je vytvořen podklad semináře pro sestry pracující v ordinacích praktických lékařů. Seminář je zaměřen na provádění efektivní edukace pacientů sestrou pracující v ordinaci praktického lékaře pro dospělé.
|
|
|
Historie a vývoj intenzivní péče
KADLECOVÁ, Eva
Diplomová práce se zabývá historií a vývojem intenzivní péče s důrazem na české země. Jejím cílem je popsat historický vývoj intenzivní péče a ošetřovatelství v českých zemích s akcentem na aspekty (například nové techniky, přístroje a podobně), které tento proces determinovaly. Jádro práce tvoří tři hlavní kapitoly. První z nich stanovuje základní východiska práce, věnuje se tedy definici intenzivní péče, dějin medicíny a ošetřovatelství. Druhá hlavní kapitola analyzuje počátky intenzivní péče v mezinárodním kontextu - v tomto kontextu akcentuje zejména vliv Florence Nightingale na vznik intenzivní péče a reflexi práce této ošetřovatelky v českých zemích. Třetí kapitola již popisuje historii a vývoj intenzivní péče a ošetřovatelství v českých zemích - tento výklad je rozčleněn do chronologicky seřazených podkapitol. Práce vychází zejména z historických pramenů (primárně se jedná o dobové publikace a časopisecké články, které vznikaly v popisované době a přímo tak reflektují tehdejší diskurs) a z odborné literatury. Jako důležité období je reflektováno komunistické Československo, kdy byl značně omezen kontakt československé medicíny se západními poznatky a intenzivní péče i ošetřovatelství byly značně ideologicky podmíněny, což v mnoha aspektech vedlo k zaostávání za Západem.
|
|
|
Sebereflexe kulturních kompetencí u sester pracujících v domácí péči
CHVALOVÁ, Miroslava
Kulturní kompetence jsou soubor kulturních znalostí, které umožní nelékařským zdravotnickým pracovníkům dosahovat vhodných výsledků při péči a spolupráci s klienty/pacienty z odlišné země. Hlavním cílem naší práce bylo zjistit jaké kulturní kompetence mají sestry v domácí péči. V empirické části byla použita kvantitativní výzkumná metoda v zařízeních domácí péče. Respondenti odpovídali na dotazník, skládající se z 88 otázek a dvou částí a to standardizované a nestandardizované části. Zjišťovali jsme uvědomění sester se zřetelem na kulturu pacientů/klientů, úroveň jejich kulturních kompetencí s orientací na kulturní dovednosti, kulturní znalosti a kulturní citlivost a jako poslední jsme zjišťovali sebehodnocení kulturních kompetencí sester. Výzkumu se zúčastnilo 108 respondentů a výsledky šetření poukazují, že uvedené znaky v hypotézách, věk a dosažené vzdělání, nesouvisí s úrovní kulturních kompetencí nelékařských zdravotnických pracovníků. Vyplývá také, že většina sester si nemyslí, že znalost cizího jazyka je pro praxi důležitá a polovina jich cizí jazyk ani nevyužívá. Ale nemají negativní postoje k cizincům a uvědomují si důležitost celoživotního učení, aby mohli poskytovat kulturně kompetentní péči. Tato práce by mohla by sloužit jako vzdělávací materiál pro studenty, budoucí nelékařské zdravotnické pracovníky. Výsledky diplomové práce budou publikovány v časopisu, který bude přínosný pro nelékařský zdravotnický personál, tak i laickou veřejnost a také budou prezentovány na konferenci.
|
|
|
Informovanost sester o příčinách synkopálních stavů
FOUSKOVÁ, Jitka
Úvod: Synkopa je příznak objevující se při poruše kardiovaskulárního nebo autonomního nervového systému. Projevuje se krátkodobou ztrátou vědomí, která je způsobena nedostatečným prokrvením mozku. Bývá provázena ztrátou rovnováhy. Po nabytí vědomí nedochází k poruše neurologických funkcí. Synkopa postihuje všechny věkové kategorie. Během života se s ní setká velká část populace. Pro sestry je důležité, aby se orientovaly v základních příčinách způsobující synkopy a mohly tak být lékařům rovnocenným partnerem v diagnostice, léčbě a péči o takové pacienty. Metodika: K dosažení stanovených cílů byla použita metoda kvantitativního výzkumu. Výzkum probíhal ve 4 jihočeských nemocnicích s písemným povolením hlavních sester. Výsledky byly zjišťovány pomocí nestandardizovaného dotazníku zjišťující míru informovanosti sester o příčinách synkopálních stavů. Získaná data byla analyzována a statisticky zpracována pomocí programu Microsoft Excel 365. Výsledky: Výzkumný soubor byl tvořen 242 respondenty, které tvořily sestry pracující na interních, kardiologických, neurologických, chirurgických, traumatologických a ortopedických odděleních. Z výsledků je zřejmé, že sestry nemají dostatečné znalosti o příčinách synkopálních stavů. Lepší informovanost mají sestry pracující na odděleních interních oborů a urgentním příjmu (p = 0,007), sestry s vysokoškolským vzděláním (p = 0,004) a zkušené sestry s dlouholetou praxí (p = 0,032). Závěr: Diplomová práce poukazuje na důležitost sester při péči o pacienta se synkopou, ze které vyplývá i potřeba orientace sester, v této problematice. Zdůrazňuje nezastupitelnou roli sester v multidisciplinárním týmu.
|
|
|
Kritická místa ve vybraných úlohách se zlomky v přijímacích testech na 4leté střední školy
VLAŽNÁ, Daniela
Závěrečná práce se bude zabývat rozborem vybraných úloh v přijímacích zkouškách na čtyřleté střední školy. Úlohy, které autorka práce vytipuje jako vzorové, budou zdůvodněny a porovnány s teoretickými východisky, uvedenými v teoretické části práce. V praktické části závěrečné práce pak budou vytipované úlohy řešeny se žáky víceletých gymnázií nebo ZŠ a jejich řešení budou reflektována s definovaným kritickým místem českých žáků v matematice, s očekávanými výstupy v RVP ZV a s výsledky výtkumů PISA a TIMSS.
|
|
|
Uvědomění, znalosti a dovednosti potřebné k poskytování kulturně kompetentní péče
NOVOTNÁ, Štěpánka
Úvod: Migrace obyvatel je v současné době stále aktuální. Sestry pracující u praktických lékařů by se měly celoživotně vzdělávat v oblasti kulturní kompetence. Každá sestra by měla mít kulturní znalosti, postoje a dovednosti, aby mohla ošetřovat různé minority. Cílem diplomové práce bylo zjistit úroveň kulturních kompetencí nelékařských zdravotnických pracovníků pracujících u praktických lékařů. Metodika: Výzkumné šetření probíhalo pomocí kvantitativní metody v ordinacích praktického lékaře, která byla součástí výzkumného grantového projektu GAJU číslo 046/2021/S. Výzkum probíhal od května do listopadu 2022. Byly osloveny sestry ze tří krajů. Výsledky byly zjišťovány pomocí anonymního dotazníku, který se skládal z nestandardizované a standardizované části. Obsahoval celkem 79 otázek. Dotazník zjišťoval, jaké mají sestry kulturní znalosti, citlivost, dovednosti a zda si toto všechno uvědomují. Výsledky: Výzkumný soubor byl tvořen 120 respondenty. Z výsledků výzkumu je zřejmé, že sestry v ordinacích praktického lékaře poskytují kulturně kompetentní péči. Byly odhaleny nedostatky práce sester, kterými jsou komunikační bariéra a tlumočnický vztah s daným zařízením. Sestry mají kulturní znalosti, kulturní dovednosti a jsou kulturně citlivé. Uvědomují si, že kulturní kompetence jsou neustálým procesem a měly by se i nadále v této oblasti kontinuálně vzdělávat. Bylo zjištěno, že nemají negativní postoje vůči pacientům z jiných kultur. Závěr: Diplomová práce poskytuje komplexní pohled na multikulturní ošetřovatelství v ordinacích praktických lékařů. Na základě výsledků diplomové práce bude vytvořen článek do časopisu, který bude přínosný pro nelékařský zdravotnický personál i laickou veřejnost.
|
|
|
Nevhodné chování žáka ve výuce
HULAČOVÁ, Klára
Závěrečná práce se zabývá tématem Nevhodné chování žáka ve výuce. V teoretické části je definován pojem nevhodné chování žáka ? porucha chování. Praktická část je založena na metodě pozorování a dotazníkové šetření. Cílem je zjistit příčiny nevhodného chování a jeho řešení u konkrétního žáka, ale i obecné vnímání nevhodného chování u žáků.
|
|
| |
host ::
RSS.