|
|
Regulace a úloha insulin-like peptidů u klíštěte \kur{Ixodes ricinus}
VÁCHALOVÁ, Michaela
In the tick Ixodes ricinus, which belongs to the Ixodidae family, insulin-like peptides (ILPs) are crucial regulators involved in blood-feeding and digestion. This bachelor thesis investigated the expression profiles of four ILPs in different blood-feeding stages and various tick tissues. RNA interference (RNAi) was employed to silence the expression of each ILP, and the subsequent effects on female tick phenotype were analysed. Silencing ILP4 expression resulted in a significant decrease in female survival rate (by 80%) during blood-feeding on a host. This suggests that ILP4 plays an essential role in, for example, blood meal digestion or physiological processes vital for blood-feeding success.
|
|
| |
|
|
Oblíbená pohádka jako téma odkazující na zdroje a sílu jejího autora
FEJTKOVÁ, Tereza
Práce se zabývá hledáním síly a zdrojů člověka v jeho oblíbeném pohádkovém příběhu. Teoretická část pojednává obecně o pohádce, jejích charakteristikách a struktuře. Dále je zde shrnut význam psychologického působení pohádky na člověka. Je blíže popsáno uplatnění pohádkových témat při arteterapeutické práci, a zmíněna východiska projektivně - intervenční terapie. Praktická část je zaměřena na hledání síly a zdrojů v tématu Moje oblíbená pohádka. Je uvedeno sedm případových studií, které jsou zpracovány metodou kvalitativního výzkumu. V souladu se zaměřením studia arteterapie, jsou zde podrobně interpretovány artefakty respondentů. Poznatky z praktické části jsou spolu s teoretickými hledisky srovnány v diskusi a výsledky výzkumu shrnuje závěr práce.
|
|
|
Možnosti intenzivního chovu hlavatky podunajské (\kur{Hucho hucho}) v RAS
MAREŠ, Michal
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi intenzivního chovu hlavatky podunajské v RAS, a také se zabývá kombinací chovu hlavatky podunajské se pstruhem duhový. Ryby byly rozděleny do třech skupin, kdy každá skupina byla odchovávána ve třech nádržích. První skupina byla monokultura hlavatky podunajské, kde bylo do každé nádrže nasazeno 160 ks hlavatky o průměrné hmotnosti 432,37 ? 116,01 g. Druhá skupina byla monokultura pstruha duhového, kde bylo do každé nádrže nasazeno 160 ks pstruha duhového o průměrné hmotnosti 253,27 ? 61,77 g. Třetí skupina byla bikultura hlavatky podunajské se pstruhem duhovým, kde do každé nádrže bylo nasazeno 80 ks pstruha, o průměrné hmotnosti 250,74 ? 61,91 g, a 80 ks hlavatky, o průměrné hmotnosti 435,04 ? 119,29 g. Experiment probíhal 84 dní při průměrné teplotě 17,43 ? 0,51°C (7:00) a 17,16 ? 0,56 °C (15:00), kontrolní přelovení a převážení se dělalo vždy po 28 dnech. Na začátku a na konci experimentu byla provedena pitva deseti kusů ryb od každého druhu a z každé skupiny, pro výpočet organosomatických indexů, a bylo provedeno biometrické měření, kdy se zjišťovala celková délka ryb (TL), standardní délka těla ryb (SL) a hmotnost ryb (BW). Po skončení experimentu došlo na vyhodnocení produkčních ukazatelů (TL, SL, BW, FC, SGR, FCR, CVBW, WG, FE a SR) a vyhodnocení organosomatických indexů (SSI, HSI, IPF a GSI). Ve všech produkčních ukazatelích dosahoval pstruh duhový v obou způsobech chovu výrazně lepších hodnot než hlavatka podunajská. Pstruh duhový v bikultuře dominoval, efektivněji využíval předkládané krmivo na úkor hlavatky podunajské, protože byl agresivnější a aktivnější při krmení. Dle výsledků organosomatických indexů opět nejlépe prosperoval pstruh duhový v obou způsobech chovu. U indexu intraperitoneálního tuku (IPF) byl markantní rozdíl mezi hlavatkou a pstruhem duhovým v bikultuře. Hlavatka podunajská v bikultuře dosáhla lepšího výsledku než pstruh duhový pouze u gonadosomatického indexu. U obou druhů byl rozdíl u slezinosomatického indexu (SSI). Hodnota SSI byla nejvyšší u hlavatky podunajské v monokultuře, což poukazuje na to, že hlavatka podunajská v bikultuře byla více omezena na zdroj potravy.
|
|
|
Možnosti regulace bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum) pastvou skotu
RYBÁŘ, Štěpán
Abstrakt Bakalářská práce je zaměřena na schopnost regulace bolševníku velkolepého pastvou skotu. Výzkum probíhal na čtyřech pozemcích u obce Střítež nedaleko města Kaplice. Mapování probíhalo na každém pozemku ve vyměřeném čtverci po dobu čtyř měsíců. Na čtvercích s výskytem této invazní rostliny byl zaznamenán počet, velikost a šířka listových růžic rostlin. Následně bylo zjištěno druhové zastoupení ostatních druhů rostlin. Naměřené výsledky byly zaznamenány do grafů a průměrných hodnot. V závěru jsou uvedena navrhované opatření na pozemcích s touto invazní rostlinou. Pro zkoumanou lokalitu se jako nejvhodnější metoda regulace bolševníku jeví pastva s vyšší intenzitou a frekvencí, mimo pastvinu pak vícenásobné sečení.
|
|
|
Potřeba intimity pacientů mužů 65+
BAMBÁSKOVÁ, Diana
Tato práce se zaměřuje na problematiku intimity pacientů nad 65 let v nemocničním prostředí. Cílem bylo zkoumat specifika potřeb intimity, vnímání dodržování intimity a přístup zdravotnického personálu k těmto potřebám. Teoretická část se věnovala definicím a vymezení základních pojmů, jako jsou potřeba, intimita, důstojnost člověka, etika, povinná mlčenlivost a práva pacientů. Empirická část byla provedena pomocí kvalitativního výzkumu, který zahrnoval rozhovory s pacienty nad 65 let a zdravotnickým personálem. Výsledky potvrdily, že muži této věkové kategorie projevují vysokou citlivost k udržení svého soukromí a důstojnosti během hospitalizace. Zároveň vykázali ochotu komunikovat se zdravotnickým personálem ohledně svých potřeb intimity. Ukázalo se, že individuální potřeby intimity jsou velmi variabilní a závisí na osobních preferencích, zdravotním stavu a životním stylu pacientů. Závěry práce podtrhují význam poskytování individualizované péče respektující tyto rozdíly a zdůrazňují potřebu dalšího zkoumání této problematiky.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u pacientů po operaci varixů
ZAJÍCOVÁ, Eva
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou onemocnění dolních končetin a zaměřuje se na ošetřovatelskou péči o nemocného po operaci varixů. Snaží se zhodnotit informovanost pacientů, kteří podstoupili chirurgické odstranění varixů, o pooperačních režimových opatřeních a následně popisuje specifika péče po výkonu. Teoretická část se skládá z anatomie a fyziologie cév, kde se zaměřuje především na žíly dolních končetin. Dále pokračuje charakteristikou chronické žilní insuficience, na kterou navazuje hlavní téma, a to jsou varixy dolních končetin. U varixů se zabývá etiologií, příznaky, prevencí, rizikovými faktory a také diagnostikou tohoto onemocnění. Dále jsou v práci uvedeny možnosti a způsoby léčby, předoperační a pooperační péče u pacientů indikovaných k chirurgickému řešení. Výzkumná část je zaměřena na pooperační péči u pacientů po operaci varixů, na zhodnocení informovanosti pacientů o pooperačních režimových opatřeních. Následně jsou popsána specifika ošetřovatelské péče u těchto pacientů. Cílem práce je zhodnotit informovanost pacientů po operaci varixů a popsat specifika ošetřovatelské péče o pacienty po operaci varixů. Výzkumné šetření probíhalo formou kvalitativní strategie pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Sběru dat se zúčastnilo dvanáct sester ze třech chirurgických oddělení různých nemocnic. Po získání informací bylo následně provedeno jejich zpracování. V závěru jsou popsána a porovnána specifika ošetřovatelské péče a je zhodnocena informovanost pacientů o pooperačních režimových opatřeních. Z výsledků vyplývá, že specifika péče a způsoby edukace jsou poměrně individuální záležitostí, která se odvíjí od rozsahu výkonu, stavu a také věku pacienta. Ve vybraných nemocnicích byla zjištěna odlišná specifika a postupy v péči o pacienty po operaci varixů.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienty intoxikované alkoholem na úrazovém oddělení
VRCHLAVSKÁ, Aneta
Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o pacienty intoxikované alkoholem na úrazovém oddělení, přičemž byla rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část byla věnována vymezení oboru traumatologie, úrazům, etylalkoholu a spojitosti úrazů s alkoholem. Dále poskytla popis péče o pacienta na traumatologii, specifik ošetřovatelské péče o intoxikované pacienty alkoholem a komunikace s intoxikovanými pacienty, popřípadě komunikace s agresivními pacienty. Cílem výzkumné části bakalářské práce bylo popsat specifika ošetřovatelské péče u alkoholem intoxikovaných pacientů a zhodnotit způsob komunikace mezi pacientem a sestrou. Pro výzkumnou část byla vybrána kvalitativní forma výzkumného šetření. Získávání dat probíhalo metodou písemného a slovního sběru formou polostrukturovaného rozhovoru na začátku dubna. Analýza dat probíhala pomocí metody tužka a papír. Následně byla data uspořádána systémem otevřeného kódovaní do celkem tří kategorií a dvanácti podkategorií. Výzkumný soubor byl tvořen deseti všeobecnými sestrami pracujícími na traumatologickém oddělení, přičemž šest sester pracuje na standardním lůžkovém oddělení a čtyři sestry na jednotce intenzivní péče. Z výsledků vyplynulo, že se oslovené sestry, kromě jedné, s alkoholem intoxikovanými pacienty setkávají na svých pracovištích pravidelně. Podle výpovědí informantek představují nejčastější typ traumat ve spojitosti s intoxikací alkoholem pády, dopravní nehody, sebevraždy, napadení, návštěvy restauračního zařízení či práce ve stavebnictví. Dále z rozhovorů vyplynulo, že oslovené sestry vnímají rozdíly mezi ošetřovatelskou péčí a komunikací s pacienty s traumatem, k němuž nedošlo ve spojitosti s intoxikací, a naopak. Přístup k intoxikovaným pacientům v tomto ohledu vnímají jako náročnější. Oslovené sestry v rozhovorech zmiňovaly častou praxi, v níž musí spolupracovat s agresivními, nespolupracujícími pacienty. Některé sestry v rozhovorech připustily, že se jejich osobní postoje vůči intoxikovaným mnohdy promítají do přístupu k těmto pacientům. Z rozhovorů také vyplynulo, že osloveným sestrám není nabízeno žádné další rozšiřující vzdělávání v této tematice. Získané výsledky poskytly náhled na specifika problematiky, přičemž mohou poukázat na nedostatky v komunikaci s pacienty za účelem nápravy. Práce poskytne zdroj na vytvoření scénáře simulační výuky (Příloha 1) za účelem edukace všeobecných sester pracujících na úrazovém oddělení.
|
|
|
Přístup sester k pacientům s demencí na standardních odděleních
VAN HORIK, Nina
Tato bakalářská práce se zaměřuje na přístupy sester k pacientům s demencí na standardních odděleních. Práce se skládá z teoretické a empirické části. Teoretická část obsahuje vymezení pojmu demence, rozlišení jednotlivých druhů a stádií, rozlišení symptomů, farmakologickou a nefarmakologickou terapií. Dále se věnuje komunikaci s pacienty s demencí, postoji k nim a v neposlední řadě také problémovým chování, které se projevuje u daného onemocnění. V empirické části práce bylo cílem zjistit přístupy všeobecných sester k pacientům s demencí, faktory, které mohou ovlivnit jejich přístup, a následně přístupy sester mezi sebou porovnat. K provedení výzkumného šetření byla zvolena kvantitativní metoda pomocí nestandardizovaného dotazníku. Dotazník sloužil ke zkoumání přístupu sester k pacientům s demencí a dále sloužil ke zjištění informovanosti sester o specifických a moderních metodách používané v péči o pacienty s demencí. Odpovědi respondentů ze čtyř druhů standardních oddělení byly poté statisticky analyzovány. Z výsledků je patrné, že délka praxe ani jejich nejvýše dosažené vzdělání neovlivňuje přístup sester k pacientům s demencí, co naopak ovlivňuje jejich přístup, je druh oddělení. Dále bylo zjištěno, že využívání moderních metod nezáleží na vzdělání sester, ale opět na druhu oddělení. Výsledky šetření poukazují na rozdílné přístupy sester k pacientům s demencí a jaké faktory mohou přístup ovlivnit. Výsledky práce mohou sloužit k vytvoření semináře k informování o moderních metodách v péči o pacienty s demencí a jak by se s nimi mělo komunikovat a zacházet.
|
|
|
Návštěvní terénní služba - součást sesterské praxe v ambulanci praktického lékaře pro dospělé
SŮVOVÁ, Nikola
Tato bakalářská práce se zabývá návštěvní terénní službou jako součástí práce sestry v ordinaci praktického lékaře pro dospělé. Návštěvní terénní služba má význam pro starší pacienty, pro pacienty s chronickými onemocněními, handicapované pacienty nebo pacienty v rekonvalescenci. Nese s sebou plno výhod, udržuje rodinu pohromadě, udržuje pacienta v domácím prostředí, poskytuje infuzní terapii, provádí převazy ran. Návštěvní terénní služba poskytovaná sestrou z ordinace praktického lékaře pro dospělé je rychlejší než domácí péče, sestra přímo komunikuje s lékařem, který jí zadává ordinace. Cílem této bakalářské práce je zjistit informovanost pacientů z ordinací praktických lékařů pro dospělé o možnosti využití návštěvní terénní služby sestrou v domácím prostředí. A zjistit přínos návštěvní terénní služby sestrou a vnímání pacientů z ordinací praktických lékařů pro dospělé. V této bakalářské práci je použit kvantitativní výzkum, použita je metoda dotazování a jako technika je použit vlastní dotazník. Z výsledků výzkumu vyplývá, že informovanost o návštěvní terénní službě je malá. Ovšem pacienti, kteří návštěvní terénní službu využili, ji hodnotí pozitivně a vnímají ji jako přínosnou pro svůj zdravotní stav. Praktickým výstupem práce je informační leták, který má sloužit ke zvýšení informovanosti pacientů o návštěvní terénní službě a pobízet pacienty, k tomu aby se o této službě informovali u svého praktického lékaře.
|
host ::
RSS.