|
|
Statistiky managementu bobra evropského v ČR
Robotka, David
Tato bakalářská práce řeší problematiku týkající se počtu vydaných výjimek a následného skutečného odlovu bobra evropského (Castor fiber) v rámci celé České republiky. K řešení byly využity získané informace z krajských úřadů z odboru životního prostředí a krajiny. Studie ukázala, že již první roky od přijetí Programu péče o bobra byly výjimky s povolením k lovu vydávány, avšak jejich využití ve formě počtu ulovených kusů nebylo vysoké. Z důvodu neustálého se rozšiřování tohoto druhu a s tím spojené zvýšené působení škod se však tento počet postupem času zvyšoval. Hlavním zjištěním je, že se od roku 2013 do doby sběru dat vydalo celkem 72 výjimek k lovu a 7 opatření obecné povahy. Celkem se na ně ulovilo 235 jedinců bobra evropského, nejvíce však v Plzeňském kraji. Paradoxně bylo uloveno více jedinců v zóně B, kde je odstřel povolen pouze na vydané výjimky než v zóně C, kde je odstřel celoplošně bez omezení.
|
|
|
Klíčové faktory složení společenstva sinic dostřikové zóny na dvou chorvatských ostrovech
VONDRÁŠKOVÁ, Alžběta
On two Croatian islands, Veruda and Ugljan, cyanobacterial communities and their composition were surveyed. The cyanobacterial composition in the splash zone was examined in horizontal and vertical directions. Statistical analysis shows the vertical gradient as the strongest one on the contrary the horizontal distribution does not reflect any pronounced differences between the islands. The species diversity and distribution is not dependent on the orientation of the locality toward the cardinal points. The study highlights the importance of high-density sampling in the vertical and also the horizontal direction for covering sufficiently the species richness of the site.
|
|
|
Sinice dostřikové zóny pobřeží ostrovů Veruda a Ugljan, Chorvatsko
VONDRÁŠKOVÁ, Alžběta
Na dvou chorvatských ostrovech, Veruda a Ugljan, byla studována společenstva sinic, v horizontálním a vetikálním směru na 16 lokalitách. V 336 vzorcích bylo nalezeno 42 druhů sinic, 1 druh zelených řas a 1 ruducha. Na obou ostrovech dominovaly Hyella spp. a Gloeocapsopsis crepidinum. Solentia spp., Kyrtuthrix dalmatica a Mastigocoleus testarum se na lokalite vyskytovaly hojně. Statistické analýzy potvrdily členění dostřikové zóny na 3 horizontální zóny. V rámci jednotlivých horizontálních zón nebyly potvrzeny rozdíly v druhovém složení biomasy ve vzorcích. Dále bylo prokázáno, že druhová diverzita sinic není závislá na orientaci substrátu vůči světovým stranám.
|
|
|
Sinice dostřikové zóny pobřeží ostrovů Veruda a Ugljan, Chorvatsko
VONDRÁŠKOVÁ, Alžběta
Na dvou chorvatských ostrovech, Veruda a Ugljan, byla studována společenstva sinic, v horizontálním a vetikálním směru na 16 lokalitách. V 336 vzorcích bylo nalezeno 42 druhů sinic, 1 druh zelených řas a 1 ruducha. Na obou ostrovech dominovaly Hyella spp. a Gloeocapsopsis crepidinum. Solentia spp., Kyrtuthrix dalmatica a Mastigocoleus testarum se na lokalite vyskytovaly hojně. Statistické analýzy potvrdily členění dostřikové zóny na 3 horizontální zóny. V rámci jednotlivých horizontálních zón nebyly potvrzeny rozdíly v druhovém složení biomasy ve vzorcích. Dále bylo prokázáno, že druhová diverzita sinic není závislá na orientaci substrátu vůči světovým stranám.
|
|
|
Zonation of NP as an important tool of nature conservation: consequences of fragmentation of zonatio in Šumava NP
Křenová, Zdeňka
The Šumava NP zonation has been debated since the very establishment of the National park and refl ects the views and opinions on nature conservation principles among various groups of experts. Th e fi rst zonation developed in 1991 fully respected the original intention of the goals of the National park, i.e. leaving space for spontaneous processes in nature. In 1995, the zonation was dramatically changed, because the NP’s senior managers supported the opinion that a European Spruce Bark Beetle (Ips typographus) outbreak can be reduced only by forest management measures, i.e. by extensive felling. Th us, only 13 % of the NP’s territory was within the Zone I and was fragmented into 135 patches, which was strongly criticized by experts. Th e necessity to adopt the new zonation graduated aft er the hurricane Kyrill in 2007, when large parts of fragmented forests were destroyed by wind. A new proposal for delineating the Zone I is based on botanical, forest management and zoological criteria, carefully assessing the NP’s values. Th e proposed Zone I covers 39.2 % of the NP territory and is distributed into 10 units. Th e proposal was delivered as a background for a working group draft ing a New Act on Šumava NP on behalf of the Ministry of the Environment of the Czech Republic. Good zonation of NPs is concluded to be an important tool of nature conservation but respect for legislation, international NP principles, and current scientifi c knowledge should be the main rule for responsible decision making in protected areas and biodiversity conservation.
|
|
|
Vliv KPÚ na stupeň realizace ÚSES v určených katastrálních územích Jihočeského kraje v oblastech s převahou TTP.
DUŠKOVÁ, Aneta
Bakalářská práce se zabývá vlivem komplexních pozemkových úprav na stupeň realizace ÚSES v určeném katastrálním území Skláře na Šumavě v Jihočeském kraji. Vybraná oblast má převahu trvale travních porostů. Tato práce má za cíl posoudit, jaký vliv mají KPÚ na stupeň realizace ÚSES v oblasti s TTP. Komplexně rozebírá jednotlivé vlivy pozemkových úprav ve zmiňované oblasti. V aplikační části je prezentováno reálné území, kdy je zpracována vybraná oblast pomocí počítačového programu ArcMap. Ve své práci jsem se zaměřila na posuzování územního systému ekologické stability v daných hlediscích a na zonaci území. Důležitá pro stabilitu území je potřeba monitorování území a vývoje ekologicky stabilních prvků, které by měly dostatečně plnit svou funkci. Na základě získaných poznatků a informací jsou navržena opatření, která by měla způsobit efektivní ochranu realizovaných prvků ÚSES s cílem zachování, popřípadě zvýšení ekologické stability.
|
host ::
RSS.