Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Interval odpočinku a jeho vliv na akceleraci
Filip, Ondřej ; Jebavý, Radim (vedoucí práce) ; Červinka, Pavel (oponent)
Název: Interval odpočinku a jeho vliv na akceleraci Cíle: Hlavním cílem bylo zjištění vlivu různého intervalu odpočinku mezi sprinty na 30 m. Vedlejším cílem bylo pomocí ankety zjistit, jaké jsou názory trenérů různých sportovních odvětví na interval odpočinku, charakter odpočinku, a jak podle nich může ovlivnit rychlost. Metody: Data pro výsledky mé bakalářské práce byla získána pomocí metody testovací a následné komparace opakovaných rychlostních běhů na 4 x 30 m, mezi kterými byl různý interval odpočinku. Měření se zúčastnilo 15 hráčů kopané adolescentního věku. Tři skupiny hráčů fotbalu po klasickém předzápasovém rozcvičení (zahřátí, mobilizace a dynamické cviky bez míče, cviky s míčem) absolvovali 2x běh na 30 m mezi kterými byl interval odpočinku 4 minuty. Následně pak každá skupina měla odlišnou dobu odpočinku, kdy SKUPINA I odpočívala 10 minut, SKUPINA II 20 minut a SKUPINA III 40 minut. Po stanovené době odpočinku měli testovaní absolvovat zapracování v časovém úseku 5 minut, které obsahovalo zkrácenou verzi SBC s výběhem a následovali další dva běhy na 30 metrů s odstupem 4 minut. Celkem proběhly 3 měření, postupně si skupiny všechny intervaly s týdenním či dvoutýdenním rozestupem vyměnily Naměřené hodnoty byly porovnány a zpracovány pomocí funkcí rozptylu VAR.P. a F.TESTU v Microsoft...
Faktory ovlivňující zapracování a účinnost nitrifikačního procesu při biologické předúpravě fugátu
Brychtová, Martina ; Švehla, Pavel (vedoucí práce) ; Iva, Iva (oponent)
V rámci této diplomové práce byl posuzován vliv hodnoty pH, teploty, koncentrace toxických forem dusíku, koncentrace rozpuštěného kyslíku a dalších faktorů na průběh zapracování nitrifikačního reaktoru sloužícího k biologické předúpravě fugátu. Dalším účelem této diplomové práce bylo vyhodnotit vliv podmínek panujících v tomto reaktoru na účinnost převedení N-amon na oxidované formy dusíku. Při zapracování systému byl jako inokulum použit nitrifikující aktivovaný kal odebraný z proudu vratného kalu na Ústřední čistírně odpadních vod v Praze. Laboratorní model s biomasou v suspenzi byl tvořen nitirifikačním reaktorem, který v první části experimentu byl o objemu 1,5 l, ve druhé části pak v reaktoru o pracovním objemu 5 l. Zapracování systému trvalo od 17. 4. 2015 do cca 12. 5. 2015 (den 0 - 32). Koncentrace Namon v přítoku se pohybovala v rozmezí 1660 mg/l - 3000 mg/l. Objemové zatížení amoniakálním dusíkem v reaktoru bylo v rozmezí 0,1 - 0,4 kg/(m3.d). Během experimentu se koncentrace rozpuštěného kyslíku pohybovala v rozmezí 3,6 - 6,8 mg/l. Teplota se během experimentu pohybovala 23 C°.Provedený experiment potvrdil, že je možné dosáhnout iniciace a dlouhodobého udržení nitrifikačního procesu i v prostředí fugátu z bioplynové stanice. Bylo prokázáno, že i přes extrémní charakteristiky fugátu je možné zapracovat nitrifikační proces od prvních dnů provozu reaktoru s koncentrací N-NO3 jako konečným produktem. Celková účinnost oxidace N-amon se v popisovaném období pohybovala v rozmezí 90 - 99 % a ovlivňovalo ji zejména pH.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.