|
|
Znalosti studentů středních zdravotnických škol v Jihočeském kraji v oblasti poskytování první pomoci
PROCHÁZKA, Václav
Práce je zaměřena na znalosti žáků maturitních ročníků oboru Zdravotnický asistent v oblasti první pomoci, kterou jako předmět absolvovali v rámci středoškolského vzdělání. Teoretickou část práce můžeme rozdělit do dvou segmentů. První pojednává o samotné první pomoci. Zde se rozebírají pravidla poskytování první pomoci, právní odpovědnosti a v neposlední řadě tato část popisuje nejčastější zdravotní komplikace, vyžadující neodkladné řešení. U každé je i popsán postup samotné první pomoci. Druhá část popisuje, jakým způsobem by měla být první pomoc vyučována a to jak v měřítku celé společnosti, tak i v rámci studia oboru Zdravotnický asistent. Nechybí zde ani problematika spojena se vzděláváním samotných lektorů první pomoci. Dále tato část obsahuje návrh nové koncepce, která by dle jejích autorů měla přinést významný pokrok do vzdělávání v oblasti první pomoci. V praktické části této bakalářské práce je proveden rozbor otázek dotazníku, který byl zadán žákům maturitních ročníků oboru Zdravotnický asistent středních zdravotnických škol v Jihočeském kraji. Tyto dotazníky byly předloženy studentům s cílem zmapovat úroveň teoretických znalostí první pomoci u studentů čtvrtého ročníku oboru zdravotnický asistent na středních zdravotnických školách v Jihočeském kraji. Dalším stanoveným cílem bylo odhalit nedostatky ve znalostech první pomoci u studentů čtvrtého ročníku oboru zdravotnický asistent na středních zdravotnických školách v Jihočeském kraji. Výsledky by měly posloužit vedení středních zdravotnických škol Jihočeského kraje, jako informativní zpětná vazba, která vypovídá o úrovni znalosti jejich žáků. Výzkum mimo jiné ukázal, že teoretické znalosti žáků maturitních ročníků oboru Zdravotnický asistent dosahují adekvátní úrovně, korelující s platnými učebními osnovami. Řada studentů má však ve svých znalostech významné nedostatky a to především v oblasti základní neodkladné resuscitace.
|
|
|
Příčiny genocidy ve Rwandě: Psychologické aspekty
Burešová, Jana ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Peterková, Jana (oponent)
Diskriminace etnických skupin má ve Rwandě hluboké kořeny. Po mnoho desítek let byli Tutsiové označováni za ty, jejichž úkolem je zemi řídit, a s Hutuy bylo jednáno jako s těmi, co se jim musí podřídit. Léta se stupňující nenávist Hutuů vyústila v převrat v roce 1959 a následné perzekuce Tutsiů. Skrytá zášť však přetrvávala. Záminkou pro její obnovení se stal vpád RPF do země na počátku devadesátých let, jenž rovněž představoval jeden z hlavních předpokladů nejrychlejší genocidy v dějinách. Cílem této práce je identifikovat aktéry, kteří měli na tehdejší události přímo či nepřímo vliv, vymezit jejich motivy, zhodnotit důsledky jejich rozhodnutí a na základě toho je rozřadit mezi pachatele, bystandry a zachránce. Záměrem identifikace psychologických aspektů hutuských pachatelů je především analýza procesu rozlišování na skupiny My a Oni, s jeho typickými znaky a důsledky, a dehumanizačních praktik s důrazem zejména na její jazykové formy. V souvislosti s tím tato práce poukazuje na klíčový význam rwandských médií nenávisti, která do značné míry determinovala propagandu zaměřenou proti Tutsiům.
|
|
|
Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace prostřednictvím dispečera zdravotnické záchranné služby
LUŠOVSKÁ, Anna
Každému z nás se může kdykoliv přihodit to, že se stane svědkem události, kdy se někdo dostane do situace, která ho může bezprostředně ohrožovat na životě. Pro někoho je samozřejmostí zachovat si chladnou hlavu a bez většího zaváhání je schopen přistoupit k záchraně lidského života. Takových lidí je však méně než těch, kteří vlivem své neznalosti v poskytování neodkladné resuscitace mohou ohrozit šanci na život ostatních tím, že nejsou schopni sami poskytnout základní první pomoc. Operační střediska zdravotnických záchranných služeb znají způsob, jak těmto lidem pomoci v naléhavých situacích a zachovat se správně. Tímto způsobem je poskytování Telefonicky asistované neodkladné resuscitace (dále jen TANR), kdy pracovník operačního střediska je schopen v bezprostředním ohrožení života pomocí telefonního přístroje a spolupráce laika zachránit život člověka blízkého i život člověka zcela neznámého. Tato bakalářská práce ve své teoretické části popisuje činnost zdravotnické záchranné služby, hlavní úkoly a náplň práce operačního střediska a jejich pracovníků. Definuje také pojem Telefonicky asistované neodkladné resuscitace. Popisuje také způsob, jak a v jakých situacích provádět neodkladnou resuscitaci. Výzkum této práce probíhal formou dotazníků na dispečerech Zdravotnických záchranných služeb Moravskoslezského a Zlínského kraje. Dotazník obsahoval otázky, týkající se jejich znalostí a zkušeností v poskytování TANR. Díky tomuto výzkumu jsem došla k závěru, že TANR je pro pracovníky operačních středisek způsob, jak lze v naléhavých situacích pomoci lidem postiženým těžkou život ohrožující situací.
|
|
|
Znalosti první pomoci u pracovníků tísňových složek
MORAVCOVÁ, Marta
Vzrůstající počet mimořádných událostí, které ohrožují životy a zdraví, působí značné majetkové újmy a škody na životním prostředí. Svým velkým rozsahem a ničivostí si vynucují účelnou komunikaci dostupných záchranných kapacit. Tento nárůst byl rozhodujícím momentem pro zahájení prací na tvorbě systému, jenž by spojoval všechny nutné složky předurčené pro zvládání konkrétní mimořádné situace a současně se stal účinným nástrojem pro její řešení. Tímto systémem je dnes Integrovaný záchranný systém. Základními složkami Integrovaného záchranného systému jsou Hasičský záchranný sbor České republiky, Zdravotnická záchranná služba a Policie České republiky. Vzájemná spolupráce je při akcích koordinována a vyžaduje trvalou součinnost, zejména při zajištění osobní bezpečnosti výjezdových skupin hasičského záchranného sboru a policie. Je výhodné, když příslušníci těchto orgánů jsou vzděláni v poskytování první pomoci, neboť i při vlastních akcích je život těchto lidí často ohrožen a pouze okamžitá první pomoc na místě může být rozhodujícím prognostickým faktorem. Cílem mé bakalářské práce bylo zmapovat znalosti první pomoci u základních tísňových složek IZS (PČR a HZS). Výzkumný soubor tvořili příslušníci policie a hasičů Jihočeského kraje. Sběr dat byl proveden technikou dotazníku, který byl příslušníkům rozdán k vyplnění. Dotazníky jsem rozvážela osobně, protože jsem chtěla s příslušníky prodiskutovat danou problematiku a znát jejich názor. Výzkum potvrdil, že příslušníci obou bezpečnostních složek HZS i PČR jsou velmi dobře připraveni po teoretické stránce poskytnout zraněnému člověku první pomoc. Nastavený systém vzdělávání policistů a hasičů zasahujících v případech, kde se vyskytuje člověk, který potřebuje nutně poskytnout první pomoc, je zřejmě funkční a dává policistům i hasičům dostatek informací o základech první pomoci. I přesto, že policisté mají méně praktických zkušeností, neznamená to, že by neuměli první pomoc zraněnému člověku poskytnout. Obě složky jsou na setkání se zraněným člověkem v reálné situaci dobře připraveny.
|
|
|
Zjištění úrovně znalostí poskytování první pomoci\\
PUTYROVÁ, Jana
Cílem práce je zjistit úroveň znalostí v poskytnutí první pomoci u adolescentů v Českých Budějovicích. Šetření bylo provedeno formou dotazníku o dvaceti položkách. Vyplňovali jej respondenti středních škol ve věku 15-19 let. Celkový počet vyplněných dotazníků byl 386, z toho 226 děvčaty a 160 chlapci. Ani jedna ze tří stanovených hypotéz se mi nepotvrdila. Výzkum ukázal, že znalost laické první pomoci adolescentů je nadprůměrná. Respondenti ze Střední zdravotnické školy mají větší znalosti v tomto oboru ale pouze o 7,7 % větší, než studenti ostatních škol.
|
host ::
RSS.