Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Genome evolution of endosymbiotic bacteria in blood-sucking insects
ŘÍHOVÁ, Jana
The research on insect-bacteria symbiosis is experiencing a rapid burst leading to the identification of much higher complexity and dynamics of the insect-bacteria associations than ever before envisaged. The generally accepted concept of obligate bacterial symbionts as providers of essential compounds (vitamins, aminoacids) has been further developed into the framework of microbiomes, i.e. communities of microorganisms associated with the host. The majority of the knowledge has been derived from plant sap-feeders, while data on blood-feeding insects remain fragmented and even inconsistent. In this thesis, we employ amplicon, genomic and in-vivo approaches to investigate several symbiotic systems of obligate blood-feeders and address the following questions: What is the diversity of symbiotic bacteria in our studied systems? What are the metabolic capacities of these symbionts? What is the role of symbionts in the biology of their hosts? What are the possible sources of bacteria prone to establish symbiosis with obligate blood-feeders? Where these symbionts reside in the host´s body? What is the coevolutionary pattern of these bacteria with their hosts? As an answer to these questions, I present the results detailed in the course of this thesis, which are preceded by a comprehensive introduction to the studied topics and wraps up with a summary of the main results.
Studium velikosti genomu u protist
Lukeš, Jiří ; Čertnerová, Dora (vedoucí práce) ; Veselská, Tereza (oponent)
Tato bakalářská práce představuje současné poznání velikosti genomu u protist se zaměřením na popis a srovnání jednotlivých metod, které byly k řešení dané problematiky použité. Velikost genomu je znak charakteristický pro všechny živé organismy a zmíněny jsou i další fyziologické znaky, které s velikostí genomu souvisí. Z metod je největší důraz kladen na průtokovou cytometrii, která je považována za spolehlivou a v současnosti poskytuje nejvíce dat o velikosti protistních genomů. Krom průtokové cytometrie je zmíněn přínos celogenomového sekvenování k poznání velikosti protistních genomů. Problémy se stanovením velikosti protistních genomů pak vyplývají z heterogenity protist jako studované skupiny a z nesjednocených postupů v rámci jednotlivých metod, které ztěžují případné porovnávání. Protista jsou v rámci práce hodnocené jako nedostatečně prostudovaná skupina, v rámci, které variuje velikost genomu přibližně 200 000×. V závěru práce je věnován prostor pro popis současných poznatků o velikosti genomu relativně prostudovaných skupin portist. Klíčová slova: velikost genomu, C-hodnota, protista, průtoková cytometrie, celogenomové sekvenování, pulzní gelová elektroforéza, Feulgenova denzitometrie, mikrospektrofotometrie

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.