|
|
Vliv orientace přítoku na charakteristiky přepadu přes širokou korunu
Major, Jakub ; Dušička,, Peter (oponent) ; Fošumpaur, Pavel (oponent) ; Zachoval, Zbyněk (vedoucí práce)
Přelivy patří mezi základní vodohospodářské konstrukce vytvářející především vertikální zúžení proudu na rozdíl od žlabů, které vytvářejí především horizontální zúžení proudu. Při proudění přes přelivy dochází obvykle ke změně říčního proudění přes kritické proudění s kritickou hloubkou v bystřinné proudění, tedy k přepadu. Pravoúhlé přelivy jsou určeny pravoúhlým podélným i příčným profilem a vodorovnou korunou. Je možné rozlišit tři základní směry přítoku. Prvním je čelní přítok, který je v praxi nejčastější. Druhý je boční přítok používanýý u rozdělovacích a odlehčovacích objektů. Třetí je spodní přítok používaný jako laboratorní přelivy, přelivy s hluboce zanořenou nornou stěnou, atd. Z hlediska poznání vlivu výše uvedených směrů přítoku vody na kapacitu nejsou v současné době dostatečně prozkoumány případy čelního přítoku s bočním zúžením a rovněž spodního přítoku na všechny typy přelivů. Vzhledem k rozsahu problematiky je níže uvedený výzkum zaměřen pouze na čelní přítok na pravoúhlý přeliv se širokou korunou s bočním zúžením a spodní přítok na pravoúhlý přeliv se širokou korunou bez bočního zúžení. Cílem práce bylo pro případ čelního přítoku s bočním zúžením a spodního přítoku bez bočního zúžení shrnout soudobé znalosti o přepadu, popsat charakter proudění při přepadu a na základě něho stanovit doporučení pro měření a výpočet průtoku. Dále vymezit neprobádanou oblast, specifikovat metody řešení a ověřit vlastní měření. Výzkum se zabýval aplikací a optimálním nastavením numerického modelu pro vyřešení problému.
|
|
|
Vliv orientace přítoku na charakteristiky přepadu přes širokou korunu
Major, Jakub ; Dušička,, Peter (oponent) ; Fošumpaur, Pavel (oponent) ; Zachoval, Zbyněk (vedoucí práce)
Přelivy patří mezi základní vodohospodářské konstrukce vytvářející především vertikální zúžení proudu na rozdíl od žlabů, které vytvářejí především horizontální zúžení proudu. Při proudění přes přelivy dochází obvykle ke změně říčního proudění přes kritické proudění s kritickou hloubkou v bystřinné proudění, tedy k přepadu. Pravoúhlé přelivy jsou určeny pravoúhlým podélným i příčným profilem a vodorovnou korunou. Je možné rozlišit tři základní směry přítoku. Prvním je čelní přítok, který je v praxi nejčastější. Druhý je boční přítok používanýý u rozdělovacích a odlehčovacích objektů. Třetí je spodní přítok používaný jako laboratorní přelivy, přelivy s hluboce zanořenou nornou stěnou, atd. Z hlediska poznání vlivu výše uvedených směrů přítoku vody na kapacitu nejsou v současné době dostatečně prozkoumány případy čelního přítoku s bočním zúžením a rovněž spodního přítoku na všechny typy přelivů. Vzhledem k rozsahu problematiky je níže uvedený výzkum zaměřen pouze na čelní přítok na pravoúhlý přeliv se širokou korunou s bočním zúžením a spodní přítok na pravoúhlý přeliv se širokou korunou bez bočního zúžení. Cílem práce bylo pro případ čelního přítoku s bočním zúžením a spodního přítoku bez bočního zúžení shrnout soudobé znalosti o přepadu, popsat charakter proudění při přepadu a na základě něho stanovit doporučení pro měření a výpočet průtoku. Dále vymezit neprobádanou oblast, specifikovat metody řešení a ověřit vlastní měření. Výzkum se zabýval aplikací a optimálním nastavením numerického modelu pro vyřešení problému.
|
host ::
RSS.