Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Polyfunkční dům
Kuklová, Jana ; Pilný, Ondřej (oponent) ; Berková, Petra (vedoucí práce)
Hlavním cílem diplomové práce je návrh novostavby polyfunkčního domu v Brně. Stavba se skládá ze dvou částí. Jednu část tvoří obchody. Druhou část tvoří kanceláře a konferenční prostory. Jedná se o budovu, která má tři nadzemní podlaží a jedno podzemní. V suterénu se nachází zázemí a garáž. V přízemí jsou navrženy obchody. Ve druhém patře jsou kanceláře. Konferenční místnosti jsou ve třetím patře. Objekt má plochou střechu. Svislé nosné konstrukce jsou navrženy z keramických tvárnic Porotherm. V jádru objektu jsou svislé nosné konstrukce navrženy jako monolitické železobetonové stěny. V objektu jsou použity sloupy pro možnost otevřeného prostoru. Zdivo suterénu tvoří bílá vana. Podlahy jsou navrženy jako skládané ze systému Spiroll. Vnitřní nenosné stěny jsou navrženy ze sádrokartonu s dvojitým opláštěním. Druhá část práce se zabývá nuceným větráním, chlazením a ústředním vytápěním. Ve třetí části projektu se zabývám akustikou. Projekt byl realizován v programu AutoCad. Všechny konstrukce splňují platné normy a předpisy.
Urbanistická opatření pro efektivní hospodaření s povrchovou vodou v zastavěných územích
Vacková, Michaela ; Kročová,, Šárka (oponent) ; Polešáková, Marie (oponent) ; Urbášková, Hana (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Jedním z našich hlavních problémů v prosazování hospodaření s dešťovou vodou (HDV) do praxe je skutečnost, že jsme ho nepřijali jako mezioborovou záležitost. Měli bychom hledat způsob, jakým HDV zpřístupníme dalším profesím, především architektům-urbanistům, kteří jsou pro jeho další rozvoj stěžejní. Práce jednak podrobně analyzuje důvody ne úplně ideálního stavu, ve kterém se tento obor u nás nachází, ale zároveň definuje možné způsoby nápravy této skutečnosti a nastiňuje další scénáře jeho vývoje. Stěžejním materiálem, ze kterého práce vychází je oborová norma TNV 75 9011 Hospodaření se srážkovými vodami, která je základním podkladem pro zpracování nové metodické pomůcky. Práce normu rozšiřuje o další opatření a doplňuje o postupy posouzení přínosů jednotlivých opatření za účelem zefektivnění aplikace systému HDV do městského prostoru.
Polyfunkční dům
Kuklová, Jana ; Pilný, Ondřej (oponent) ; Berková, Petra (vedoucí práce)
Hlavním cílem diplomové práce je návrh novostavby polyfunkčního domu v Brně. Stavba se skládá ze dvou částí. Jednu část tvoří obchody. Druhou část tvoří kanceláře a konferenční prostory. Jedná se o budovu, která má tři nadzemní podlaží a jedno podzemní. V suterénu se nachází zázemí a garáž. V přízemí jsou navrženy obchody. Ve druhém patře jsou kanceláře. Konferenční místnosti jsou ve třetím patře. Objekt má plochou střechu. Svislé nosné konstrukce jsou navrženy z keramických tvárnic Porotherm. V jádru objektu jsou svislé nosné konstrukce navrženy jako monolitické železobetonové stěny. V objektu jsou použity sloupy pro možnost otevřeného prostoru. Zdivo suterénu tvoří bílá vana. Podlahy jsou navrženy jako skládané ze systému Spiroll. Vnitřní nenosné stěny jsou navrženy ze sádrokartonu s dvojitým opláštěním. Druhá část práce se zabývá nuceným větráním, chlazením a ústředním vytápěním. Ve třetí části projektu se zabývám akustikou. Projekt byl realizován v programu AutoCad. Všechny konstrukce splňují platné normy a předpisy.
Propustnost pískovcových povrchů a pohyb vody v mělkých zónách skalních měst
Sysel, Ondřej ; Slavík, Martin (vedoucí práce) ; Tesař, Miroslav (oponent)
Voda v porézních horninách (např. pískovci) hraje zásadní roli při jejich rozpadu. Místa, kudy voda proniká do pískovcových skal, jsou však poněkud přehlížena. Ve své práci na dvou lokalitách v Českém ráji pomocí Karstenových trubic měřím kapilární nasákavost přírodních pískovcových povrchů a metodou TDR (Time Domain Reflectometry) sleduji pohyb vody v mělké zóně skalních měst. Kapilární nasákavost se na vzdálenosti desítek metrů lišila až o čtyři řády, přičemž nejvíce záleželo na typu povrchu. Nejvíce nasákavé byly zvětralé povrchy, druhé nejvíce nasákavé byly méně zvětralé povrchy pokryté biogenní kůrou. Horizontální povrchy na vrcholcích skal byly ještě méně nasákavé, nejspíš kvůli ucpání jemnými částicemi ze splachů z půdy. Nejméně nasákavé byly povrchy s železitou krustou. Rozdíly mezi těmi povrchy jsou statisticky významné. Metodou TDR byla změřena maximální rychlost šíření zvlhčovací fronty po umělé infiltraci do pískovce od 5,5.10-6 do 1,9.10-4 m.s-1. Vlhkost se touto rychlostí šířila jen do určité hloubky (první desítky cm), pak se ale její postup zastavil či výrazně zpomalil. Z dlouhodobého měření objemové vlhkosti bylo zjištěno, že půdní pokryv na vrcholu skal zachycuje do určité míry vodu v závislosti na počáteční vlhkosti a úhrnu srážek, ale při větším nasycení vodou (nad 17-27 obj. %)...
Urbanistická opatření pro efektivní hospodaření s povrchovou vodou v zastavěných územích
Vacková, Michaela ; Kročová,, Šárka (oponent) ; Polešáková, Marie (oponent) ; Urbášková, Hana (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Jedním z našich hlavních problémů v prosazování hospodaření s dešťovou vodou (HDV) do praxe je skutečnost, že jsme ho nepřijali jako mezioborovou záležitost. Měli bychom hledat způsob, jakým HDV zpřístupníme dalším profesím, především architektům-urbanistům, kteří jsou pro jeho další rozvoj stěžejní. Práce jednak podrobně analyzuje důvody ne úplně ideálního stavu, ve kterém se tento obor u nás nachází, ale zároveň definuje možné způsoby nápravy této skutečnosti a nastiňuje další scénáře jeho vývoje. Stěžejním materiálem, ze kterého práce vychází je oborová norma TNV 75 9011 Hospodaření se srážkovými vodami, která je základním podkladem pro zpracování nové metodické pomůcky. Práce normu rozšiřuje o další opatření a doplňuje o postupy posouzení přínosů jednotlivých opatření za účelem zefektivnění aplikace systému HDV do městského prostoru.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.