|
|
Vliv spinningu na prodloužení času ve statické apnoi při nádechovém potápění
Braum, Zdeněk ; Fiala, Miloš (vedoucí práce) ; Bažant, Filip (oponent)
Název: Vliv spinningu na prodloužení času ve statické apnoi při nádechovém potápění Cíle: Zjistit, zda má i krátký a intenzivní trénink vliv na zvýšení vitální kapacity plic a prodloužení času při statické apnoi a zlepšení výkonu při potápění na nádech. Metody: Vyhledávání dostupné literatury a její rešerše. Stanovení metod měření. U apnoe digitálními stopkami, u vitální kapacity plic spirometrem a u spinningového programu sportesterem a Borgovou škálou, sběr dat. Výsledky: Statistické zpracování hodnot vitální kapacity plic a statické apnoe před a po sportovní přípravě. Klíčová slova: potápění, vitální kapacita plic, spinning, apnoe, freediving
|
|
|
Vývoj vitální kapacity plic u dětí
Navrátilová, Nela ; Sedlak, Petr (vedoucí práce) ; Novák, Jan (oponent)
Nedostatek fyzické aktivity může negativně ovlivnit funkční i morfologický vývoj jedince. Tato bakalářská práce podává základní přehled o anatomii respiračního systému a vývoji plic v prenatálním i postnatálním období. Dále se zabývá vývojem plicních funkcí u dětí a faktory, jež tento vývoj ovlivňují. Největší informativní hodnotu z hlediska morfologické a následně i funkční diferenciace plic mají parametry: usilovný výdech vitální kapacity plic během t sekundy, usilovná vitální kapacita a Tiffeneauův index. Tyto parametry plicních funkcí používá většina studií, které hodnotily vztah mezi úrovní jejich vývoje a pohybovou aktivitou dítěte. Vliv fyzické aktivity na vývoj plicních funkcí byl zaznamenán zejména v pubertálním a prepubertálním období. Pro správný vývoj plicních funkcí je limitující také zdravotní stav dítěte. Odlišné hodnoty oproti zdravým jedincům se vyskytují např. u jedinců s cystickou fibrózou či astmatem. Klíčová slova: Vitální kapacita plic; spirometrie; fyzická aktivita
|
|
|
Porovnání respiračních funkcí u dětí mladšího školního věku
Pološčuková, Michaela ; Šteffl, Michal (vedoucí práce) ; Chrudimský, Jan (oponent)
Název: Porovnání respiračních funkcí u dětí mladšího školního věku Cíle: Hlavním cílem práce bylo odhadnout míru závislosti usilovné vitální kapacity plic (FVC) na věku, antropometrických ukazatelích a na druhu pohybové aktivity a následně vytvořit referenční hodnoty FVC pro děti od 5 do 10 let. Metody: 281 dívek a 345 chlapců se zúčastnilo průřezové studie. Data byla získána v rámci sportovně propagační akce pro děti Sporťáček 2016. K analýzám byly použity základní metody deskriptivní statisticky, byly vytvořeny regresní modely. Výsledky: Byla zjištěna statisticky významná závislost FVC na tělesné výšce a rovněž také statisticky významný vliv pohybové aktivity na FVC u chlapců věnujících se gymnastickým sportům Klíčová slova: respirace, závislost, tělesná výška, vitální kapacita plic
|
|
|
Vliv spinningu na prodloužení času ve statické apnoi při nádechovém potápění
Braum, Zdeněk ; Fiala, Miloš (vedoucí práce) ; Bažant, Filip (oponent)
Název: Vliv spinningu na prodloužení času ve statické apnoi při nádechovém potápění Cíle: Zjistit, zda má i krátký a intenzivní trénink vliv na zvýšení vitální kapacity plic a prodloužení času při statické apnoi a zlepšení výkonu při potápění na nádech. Metody: Vyhledávání dostupné literatury a její rešerše. Stanovení metod měření. U apnoe digitálními stopkami, u vitální kapacity plic spirometrem a u spinningového programu sportesterem a Borgovou škálou, sběr dat. Výsledky: Statistické zpracování hodnot vitální kapacity plic a statické apnoe před a po sportovní přípravě. Klíčová slova: potápění, vitální kapacita plic, spinning, apnoe, freediving
|
|
|
Tělesné složení a motorická výkonnost mužů ve věku od 18 do 25 let
ZAHRADNÍČKOVÁ, Zita
Cílem diplomové práce bylo zjišťování tělesných rozměrů, posouzení tělesného složení, vitální kapacity plic, dynamometrie a úrovně motorické výkonnosti, u mužů ve věku od 18 do 25 let, kteří se závodně věnují plavání a florbalu, v porovnání s běžnou populací stejné věkové skupiny. Za použití standardních somatometrických metod byly vyšetřeny soubory 39 plavců, 39 florbalistů a 39 mužů, nesportovců, z běžné populace. Sledovanými tělesnými parametry byla tělesná délka, tělesná hmotnost, obvody: hrudníku, paže, kontrahované paže, předloktí, stehna, lýtka; šířky: epifýzy humeru, epifýzy femuru, zápěstí, kotníku, biakromiální, bikristální, hrudníku v transversální a sagitální rovině; kožní řasy. Zjištěná data byla porovnána s výsledky předchozích výzkumů. Dále byly do práce zařazeny výsledky motorických testů, dynamometrie a vitální kapacity plic.
|
|
|
Vitální kapacita plic po operaci srdce v Institutu klinické a experimentální medicíny Praha
CHVOJKOVÁ, Lenka
Kardiovaskulární onemocnění v České republice jsou hlavní příčinou úmrtí a významně přispívají k nemocnosti a předčasné invaliditě. Možnosti léčby kardiovaskulárních onemocnění se v dnešní době čím dál více rozvíjejí. Důležitou součástí je navazující lázeňská péče a v dostatečné míře prováděna účinná kardiorehabilitace. Teoretická část charakterizuje funkční vyšetření plic a zátěžové testy v kardiologii. Současně také popisuje časnou lázeňskou péči a definuje kvalitu života. Cílem diplomové práce, která se zabývá vitální kapacitou plic, bylo prokázat pozitivní vliv časné lázeňské péče na vitální kapacitu plic a na zlepšení kvality života, konkrétně na pozitivní vnímání svého celkového fyzického zdraví. Hypotézy ? H1: Časná lázeňská terapie pozitivně ovlivňuje hodnoty spirometrie. H2: Pacienti s časnou lázeňskou terapií lépe vnímají své celkové fyzické zdraví. K ověření stanovených cílů a hypotéz diplomové práce byla zvolená forma kvantitativního výzkumu. Ke sběru byl využit standardizovaný mezinárodní dotazník kvality života Short Form SF ? 36. Ke zjištění objektivních funkčních parametrů byla použitá spirometrie. K porovnání bylo použito hodnot spirometrického vyšetření. Do výzkumu bylo zařazeno 32 pacientů po kardiorevaskularizační operaci, kteří 6 ? 8. den po operaci byli přeloženi do Lázní Poděbrady, 22 mužů (69 %) a 10 žen (31 %). Průměrný věk probandů byl 66,06 + 11,48 let. Kontrolní skupinu tvořilo 10 zdravých dobrovolníků. Do výzkumu bylo zařazeno 8 žen (80 %) a 2 muži (20 %) s průměrným věkem 37,1 + 13,3 let. Z výsledků spirometrie před operací srdce v Kardiocentru IKEM, při vstupním a výstupním vyšetření v Lázních Poděbrady vyplývá, že rozdíl ve výsledcích mezi druhou a třetí spirometrií nastal. Druhé a třetí spirometrické vyšetření je období, kdy respondent absolvuje časnou lázeňskou péči. Po operaci srdce dochází k zhoršení spirometrických výsledků a v průběhu lázeňské terapie se hodnoty zlepší. Z výzkumu vyplynulo, že pocit vnímání celkového fyzického zdraví po operaci srdce je závislý na vnímání bolesti, která podle výzkumu negativně ovlivnila pocit celkového vnímání fyzického zdraví. H1 se potvrdila a H2 se nepotvrdila. Pro zlepšení současné situace by bylo vhodné v průběhu lázeňské terapie věnovat nejen kardiorehabilitaci, ale i zlepšení vnímání bolesti, například psychoterapii (arteterapie, muzikoterapie?). Důležité je i rozšířit možnost ambulantní kardiorehabilitace v každém kardiocentru pro pacienty po operacích srdce.
|
host ::
RSS.