Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Automatické určování sémantických preferencí pro slovesná valenční doplnění
Vandas, Karel ; Lopatková, Markéta (vedoucí práce) ; Vidová Hladká, Barbora (oponent)
Slovesná valence hraje důležitou úlohu v popisu chování sloves a propojuje povrchovou realizaci jazyka s jeho sémantikou. Sloveso samotné může být použito ve více významech. Slovesná valenční doplnění pak pomáhají identifikovat správné čtení slovesa. Dosud byla většinou slovesná valenční doplnění studována zejména z morfologického a syntaktického hlediska. Účelem této práce je vyhodnotit možnosti automatického určení sémantických preferencí pro valenční slovesná doplnění. Práce taktéž porovnává úspěšnost systému s různými úrovněmi dostupné informace o valenci ve spojení se shlukovou analýzou. Práce je zakončena evaluací dostupných metod a jejich vzájemným srovnáním.
Perfektiva a imperfektiva od základů -vézt, -vážet, -vozit ve spojení s prefixy do- a od- (na základě analýzy ČNK)
Mironova, Olga ; Starý Kořánová, Ilona (vedoucí práce) ; Boccou Kestřánková, Marie (oponent)
Hlavním tématem této bakalá ské práce jsou slovesa pohybu od základ -vézt, -vážet, -vozit ve spojení s prefixy do- a od-. Vybraná slovesa jsou analyzována ze syntaktického a sémantického hlediska. Teoretická část shrnuje pojetí slovesného vidu, determinovanosti a nedeterminovanosti sloves, slovesné valence a význam prefix do- a od-. V praktické části je statistické zpracování dat ýeského národního korpusu SYN2010. Cílem práci je porovnání výsledk získaných na základ analýzy dat ýNK SYN2010 s výsledky, které se vyskytují v r zných slovnících českého jazyka. Klíčová slova Slovesný vid, slovesa determinovaná - indeterminovaná, slovesné prefixy do-, od- , slovesná valence
Automatické určování sémantických preferencí pro slovesná valenční doplnění
Vandas, Karel ; Lopatková, Markéta (vedoucí práce) ; Vidová Hladká, Barbora (oponent)
Slovesná valence hraje důležitou úlohu v popisu chování sloves a propojuje povrchovou realizaci jazyka s jeho sémantikou. Sloveso samotné může být použito ve více významech. Slovesná valenční doplnění pak pomáhají identifikovat správné čtení slovesa. Dosud byla většinou slovesná valenční doplnění studována zejména z morfologického a syntaktického hlediska. Účelem této práce je vyhodnotit možnosti automatického určení sémantických preferencí pro valenční slovesná doplnění. Práce taktéž porovnává úspěšnost systému s různými úrovněmi dostupné informace o valenci ve spojení se shlukovou analýzou. Práce je zakončena evaluací dostupných metod a jejich vzájemným srovnáním.
Rozdíly v komplementaci infinitivních a gerundiálních slovesných tvarů
KODADOVÁ, Šárka
DP zkoumá, zda se systémově liší komplementace infinitivních a gerundiálních slovesných tvarů, které samy fungují v nadřazené větě jako podmět. Porovnává především syntaktické struktury, relativní délku a složitost komplementací a jejich role na rovině funkční větné perspektivy (zda jde o prvky spíše tématické nebo rématické atd.) Dále zjišťuje, jestli je forma komplementace ovlivněna pozicí infinitivu nebo gerundia , to znamená, jestli je rozdíl mezi komplementacemi neurčitých slovesných tvarů v iniciální pozici a v extrapozici. Výzkum vychází jednak z relevantní odborné literatury, jednak z autentických příkladů ze současných zdrojů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.