|
|
Růst rákosu obecného (\kur{Phragmites australis}) na vybrané vegetační kořenové čistírně
MOULISOVÁ, Lenka
Bakalářská práce je součástí projektu GAČR 206/06/0058 Monitoring těžkých kovů a vybraných rizikových prvků při čištění odpadních vod v umělých mokřadech. Cílem práce je zhodnotit růstové charakteristiky rákosu obecného na vybrané vegetační kořenové čistírně. Na odběry biomasy byla použita destruktivní metoda. Odběr proběhl v jedné sezóně na nátoku a odtoku vegetační kořenové čistírny. Nadzemní biomasa byla stanovena ze šesti vzorků na nátoku a šesti vzorků na odtoku. Podzemní biomasa byla odhadnuta ze dvou vzorků odebraných na nátoku a ze dvou vzorků odebraných na odtoku. Průměrná celková nadzemní biomasa (stanovená v srpnu 2007) dosahovala na nátoku 1296 g.m-2 a na odtoku 1105 g.m-2. Průměrná živá podzemní biomasa dosáhla na nátoku 1729 g.m-2 a na odtoku 2161 g.m-2.
|
|
|
Studie nakládání s odpadními vodami v obci Křetín
Alexová, Ludmila
Diplomová práce se zabývá návrhem vhodného způsobu čištění odpadních vod v zájmové obci Křetín. Na základě terénního průzkumu lokality a provedení dotazníkového šetření byl zjištěn současný stav nakládání s odpadními vodami v obci. Cílem studie je na základě zjištěných výsledků navrhnout možné způsoby čištění odpadních vod a rovněž zvolit vhodné umístění těchto variant. Součástí práce je literární přehled zkoumané problematiky, charakteristika území a možnosti získání finančních prostředků.
|
|
|
Podzemní biomasa rákosu obecného (Phragmites australis) na vegetační kořenové čistírně
MOULISOVÁ, Lenka
Diplomová práce je součástí projektu GAČR 206/06/0058 Monitoring těžkých kovů a vybraných rizikových prvků při čištění odpadních vod v umělých mokřadech. Cílem práce je zhodnotit časovou a prostorovou variabilitu podzemní biomasy rákosu obecného na vybrané vegetační kořenové čistírně ve Slavošovicích. Odběry nadzemní a podzemní biomasy byly provedeny destruktivní metodou. Nadzemní biomasa byla stanovena v roce 2009 ze šesti vzorků odebraných na nátoku a šesti vzorků odebraných na odtoku. Podzemní biomasa (v roce 2008) byla odhadnuta ze dvou vzorků na nátoku a dvou vzorků na odtoku. V roce 2009 byla podzemní biomasa stanovena ze šesti vzorků odebraných na nátoku a ze šesti vzorků na odtoku. Analýza struktury kořenů byla stanovena ze 12 vzorků odebraných na nátoku a 12 vzorků na odtoku. Průměrná celková nadzemní biomasa dosahovala na nátoku 1039 g.m-2 a na odtoku 1749 g.m-2. Průměrná celková podzemní biomasa v roce 2009 dosáhla na nátoku 1718 g.m-2 a na odtoku 1562 g.m-2. Průměrná celková délka kořenů vyrůstajících z jedné uzliny oddenku dosahovala na nátoku 284, 7 m.m-2 a na odtoku 324,9 m.m-2. Průměrná specifická délka všech kořenů byla na nátoku 2589,5 cm.g-1 a na odtoku 2956,9 cm.g-1. Průměrná celková délka kořenů na nátoku dosahovala 1,7 km.m-2 a na odtoku 2,9 km.m-2.
|
|
|
Stavba a funkce kořenových čistíren odpadních vod na příkladě dvou staveb v biosférické rezervaci Třeboňsko.
MUNDOKOVÁ, Mariana
Cílem práce je sledování čistící schopnosti dvou kořenových čistíren odpadních vod. Kořenová čistírna v Příbrazi je v provozu 9 let, kořenová čistírna v Roseči byla v době sledování ve zkušebním provozu. Práce obecně popisuje stavbu a funkci kořenových čistíren odpadních vod. Byly sledovány a porovnávány základní ukazatele znečištění odpadních vod biologická spotřeba kyslíku za 5 dní (BSK-5), chemická spotřeba kyslíku (CHSK-Cr), nerozpuštěné látky (NL). Bylo zjištěno, že u čistírny v dlouhodobém provozu i u čistírny ve zkušebním provozu byly hodnoty BSK-5, CHSK-Cr a NL v normě. Pouze v jednom případě, vlivem velkého přítoku NL na kořenová pole, byl zvýšen odtok těchto látek z čistírny po dobu 4 měsíců.
|
host ::
RSS.