|
|
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, ve srovnání s univerzitami v Brně a Olomouci v bouřlivých letech 1947 - 1950
Zubec, Tomáš ; Svatoš, Michal (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Résumé Tato diplomová práce se zabývá třemi českými univerzitami v letech 1947 - 1950, Univerzitou Karlovou v Praze, Masarykovou univerzitou v Brně a Univerzitou Palackého v Olomouci. Abych mohl události okolo února 1948 popsat a následně srovnat, bylo třeba se vrátit o pár let zpět, tedy k době krátce po skončení druhé světové války, neboť poválečný vývoj má bezesporu vliv na dění v následujícím období. Po skončení války se univerzity musely potýkat s personálními a hmotnými ztrátami. Mnoho profesorů se na svá pedagogická a vědecká místa nevrátilo, velká část jich zemřela v důsledku nacistického teroru. Neutěšený stav budov, které byly především bombardováním či jinými výbuchy poškozeny, řešila především Masarykova univerzita v Brně. Bezprostředně po válce řešily univerzity v Praze a Brně personální zaměstnaneckou očistu od kolaborantů a lidí jinak se provinivší proti národní cti a státu. Nejvíce byla postižena brněnská univerzita. Byly ovšem i případy, kdy obvinění bylo nepravdivé, jen na základě nepravd a polopravd či z pouhého lidského vyřizování si účtů z dob minulých. Další problém nastal při enormním zájmu mladých lidí o studium, kdy se zájem o vysoké školy v důsledku uzavření českých vysokých škol nacisty na podzim 1939 (do r.1945) navýšil. Olomoucká univerzita byla sice založena až zhruba rok po...
|
|
|
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, ve srovnání s univerzitami v Brně a Olomouci v bouřlivých letech 1947 - 1950
Zubec, Tomáš ; Svatoš, Michal (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Résumé Tato diplomová práce se zabývá třemi českými univerzitami v letech 1947 - 1950, Univerzitou Karlovou v Praze, Masarykovou univerzitou v Brně a Univerzitou Palackého v Olomouci. Abych mohl události okolo února 1948 popsat a následně srovnat, bylo třeba se vrátit o pár let zpět, tedy k době krátce po skončení druhé světové války, neboť poválečný vývoj má bezesporu vliv na dění v následujícím období. Po skončení války se univerzity musely potýkat s personálními a hmotnými ztrátami. Mnoho profesorů se na svá pedagogická a vědecká místa nevrátilo, velká část jich zemřela v důsledku nacistického teroru. Neutěšený stav budov, které byly především bombardováním či jinými výbuchy poškozeny, řešila především Masarykova univerzita v Brně. Bezprostředně po válce řešily univerzity v Praze a Brně personální zaměstnaneckou očistu od kolaborantů a lidí jinak se provinivší proti národní cti a státu. Nejvíce byla postižena brněnská univerzita. Byly ovšem i případy, kdy obvinění bylo nepravdivé, jen na základě nepravd a polopravd či z pouhého lidského vyřizování si účtů z dob minulých. Další problém nastal při enormním zájmu mladých lidí o studium, kdy se zájem o vysoké školy v důsledku uzavření českých vysokých škol nacisty na podzim 1939 (do r.1945) navýšil. Olomoucká univerzita byla sice založena až zhruba rok po...
|
host ::
RSS.