|
|
Vyšetřovací metody u onemocnění kardiovaskulárního systému z pohledu sestry
PROCHÁZKOVÁ, Anna
Teoretická východiska: Bakalářská práce stručně popisuje současný stav kardiologie a vyšetřovací metody prováděné v tomto oboru. K diagnostice onemocnění srdce se používá mnoho vyšetřovacích metod. Jako je anamnéza a fyzikální vyšetření. Kam řadíme pohled, pohmat, poklep a poslech. Dále vyšetřovací metody dělíme na invazivní a neinvazivní. Invazivní vyšetřovací metody jsou měření centrálního krevního tlaku, katetrizace, koronarografie, angiografie a elektrofyziologické vyšetření. A mezi neinvazivní vyšetřovací metody patří monitorování krevního tlaku, EKG, echokardiografie, test na nakloněné rovině, zátěžové vyšetření a rentgenové vyšetření. Cíle práce: V empirické části této práce jsou provedeny rozhovory se sestrami, které pracují na kardiologickém oddělení ve vybraných jihočeských nemocnicích. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jaké používají sestry postupy při EKG vyšetření a komplikace, které sestry znají v souvislosti s prováděním koronarografického vyšetření. Metodika: Ve výzkumném šetření byla zjišťována specifika ošetřovatelské péče při koronarografickém vyšetření a postupy, které sestry provádějí při EKG vyšetření. Výzkum byl prováděn formou kvalitativní na základě polostrukturovaných rozhovorů se sestrami. Rozhovor obsahoval dvacet dva otázek, které byly zaměřeny na koronarografické a EKG vyšetření. Rozhovory se svolením sester byly nahrávány na elektronický záznamník. Během rozhovorů jsem si zaznamenávala poznámky na papír. Všechny rozhovory byly posléze převedeny do programu Microsoft Office Word. Před zahájením vedení rozhovorů, jsme písemnou formou požádali hlavní sestry vybraných jihočeských nemocni o schválení. Rozhovory byly vedeny tak, že sestry odpovídaly na dvacet dva předem připravených otázek. Otázky byly rozděleny do tří kategorií. Identifikační část, část týkající se koronarografického vyšetření a část zaměřená na vyšetření EKG. Výsledky: Z rozhovoru vyplývá, že sestry kardiologického oddělení znají základní komplikace, které mohou nastat v souvislosti s koronarografickým vyšetřením. Nejčastější komplikací, se kterou se sestry setkaly, je bolest, hematom a krvácení. S méně častými komplikacemi se sestry příliš nesetkávají, i když tyto komplikace znají. Vědí, co vše se musí sledovat, aby ke komplikacím nedocházelo. Sestry si uvědomují, že správnou přípravou pacienta na vyšetření a sledováním stavu nemocného po vyšetření, mohou komplikacím předcházet. Upozorňují pacienty, aby končetinu, na které byl provedený zákrok, šetřily. Dále z výzkumného šetření vyplývá, že sestry vyšetření EKG dobře znají a provádějí ho několikrát denně. Sestry si k vyšetření připravují EKG přístroj, vodu nebo gel, ubrousky, desinfekci na přístroj a rukavice. Některé sestry k pomůckám přiřazují i jednorázovou žiletku. Závěr: Tato práce by měla více rozšířit pohled o problematice vyšetřovacích metod kardiovaskulárního systému. Usiluje také o to, aby se vyšetřovací metody dostaly více do podvědomí všeobecných sester mimo oddělení kardiologie. V oboru kardiologie dochází ke stálému zlepšování kvality vyšetřovacích metod a prognóza pacientů se stále zlepšuje. Doufáme, že práce přinese kvalitní a ucelený souhrn o vyšetřovacích metodách v kardiologii a stane se studijní pomůckou pro někoho dalšího.
|
|
|
Pracovní podmínky sester na akutních lůžkách.
ŠVECOVÁ, Markéta
Tato diplomová práce nese název "Pracovní podmínky sester na akutních lůžkách". Jako objekt zkoumání byla vybrána oblast zdravotnictví, intenzivní medicína, která se prolíná do všech oborů a stala se velmi zajímavým multidisciplinárním odvětvím medicíny. Pro diplomovou práci je dále objektem zájmu nelékařský zdravotnický personál, neboť nároky kladené na tento personál intenzivních jednotek jsou vysoké. Diplomová práce nejprve mapuje obor intenzivní medicína a vnáší jej do souvislosti s ošetřovatelstvím. Dále popisuje roli sester, zmiňuje se o systému jejich vzdělávání, změnách, kterými systém prošel a o zvláštnostech pro intenzivní medicínu. Pro pochopení širších souvislostí a empirické části práce je rozpracován také chod II. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze z pohledu ošetřovatelské péče, včetně souvisejících interních a právních předpisů. S ohledem na to, že koronární jednotka je svým vybavením a potřebami na hranici mezi poskytovatelem resuscitační a vyšší intenzivní péče, byla v práci podrobně sledována i specifika ošetřovatelské péče právě pro tuto jednotku. Jednotlivé faktory ztěžující pracovní výkon jsou měnitelné, zčásti jsou však ovlivněny lidským faktorem a mají své limity, jejichž překročení či změna může být problémem. Diplomová práce se vydala cestou zkoumání pracovních podmínek sester na akutních lůžkách, neboť ty lze pro celý tým pozitivně a samozřejmě i negativně ovlivňovat a jedná se o hodnotitelnou veličinu. K získání údajů bylo použito kvalitativního šetření formou nestandardizovaného rozhovoru. Osloveno bylo celkem patnáct sester pracujících na akutních lůžkách Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Charakteristika výzkumného souboru lehce nastiňuje osobní situaci dotazovaných, ale dále je již zachována linie směrem ke splnění cílů práce. Těmi bylo určeno zjištění názorů sester pracujících na akutních lůžkách na jejich pracovní podmínky; zjištění, které faktory ztěžují jejich pracovní podmínky; způsob jak tyto faktory eliminovat a jak zkvalitnit ošetřovatelskou péči. Deset výzkumných otázek bylo formulováno tak, aby rozhovory s respondenty mohly být kategorizovány a souhrnně vyhodnoceny. Jednotlivé cíle jsou naplňovány společně podle okruhů témat výzkumných otázek (materiální vybavení, personální vybavení, komunikace s managementem), neboť tak je vyhodnocení přehlednější. Závěrem je zjištění, že při poskytování ošetřovatelské péče na akutních lůžkách je v oblasti pracovních podmínek stále možné zlepšení. Většina navrhovaných řešení není realizovatelná bez podpory managementu, nebo na něm zcela závisí. I v současné době je však poskytovaná ošetřovatelská péče na výborné úrovni.
|
|
|
Odpovědnost sestry při výkonu povolání
HAVELKOVÁ, Hana
Se vstupem České republiky do Evropské unie vyvstala potřeba provést změny v legislativě naší země, jednou z nich je i reforma kompetencí pracovníků nelékařských zdravotnických profesí. Vytváření příznivých celospolečenských podmínek pro nezávislou činnost sestry představuje efektivní trend nabízející kontinuální zvyšování kvality poskytované péče. Je ale nutné uvědomit si, že s nezávislostí přichází i odpovědnost. Poskytování ošetřovatelské péče vyžaduje znalost obecně závazných právních předpisů a legislativy, která snižuje výskyt náhodných událostí a pochybení. Teoretická část bakalářské práce byla věnována podrobnější analýze vyhlášky č. 424/2004 Sb. a následně pojednávala o odpovědnosti sester v oblastech zákonné, etické a mravní normy. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat, v které oblasti činností všeobecných sester se nejčastěji vyskytují pochybení a také zjistit, jaké jsou vytvořeny postupy zabraňující vzniku pochybení. Byly stanoveny dvě hypotézy. V první hypotéze bylo předpokládáno, že k nejčastějšímu výskytu pochybení dochází v souvislosti s podáváním léků. Ve druhé hypotéze bylo předpokládáno, že všeobecné sestry nejsou v odpovídající míře seznámeny se zněním vyhlášky č. 424/2004 Sb. K dosažení cíle bakalářské práce a ověření stanovených hypotéz byla použita metoda dotazování technikou dotazníku. Sledovaný soubor tvořily sestry z celé České republiky, dokončující specializační vzdělávání v NCO NZO v Brně. Z výsledků výzkumu vyplývá, že nejvíce pochybení se vyskytuje při podávání léků. Přesto, že byly vytvořeny postupy zabraňující vzniku pochybení, je zřejmé, že neplní zcela svoji funkci. Výsledky šetření potvrdily první i druhou hypotézu. K navrhovaným opatřením, směřujícím ke zlepšení přípravy všeobecné sestry pro její profesionální dráhu jednoznačně patří prohloubení právního povědomí v rámci kvalifikačního vzdělávání, především z hlediska přijímání odpovědnosti a vyplývajících důsledků počínání. Je nutné rovněž důsledně apelovat na vedoucí pracovníky ve smyslu provádění pravidelných a podrobných analýz, proběhlých mimořádných událostí, stanovování rizik pochybení a realizace opatření pro minimalizaci nežádoucích událostí.
|
|
|
Faktory ovlivňující spokojenost studentů oboru Všeobecná sestra během praktické výuky
ALTMANOVÁ, Marie
Bakalářská práce na téma {\clqq}Faktory ovlivňující spokojenost studentů oboru Všeobecná sestra během praktické výuky`` je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V praktické části bylo zjištěno, že nejčastějším faktorem ovlivňujícím spokojenost studentů během praktické výuky je vztah studentů se sestrami z klinického pracoviště. Byla potvrzena hypotéza, že studenti, kteří nejsou spokojeni s praktickou výukou, uvažují o změně budoucího povolání všeobecné sestry. Z dotazníkového šetření dále vyplynulo, že studenti III. ročníku jsou méně spokojení s praktickou výukou než studenti II. ročníku. Dále bylo zjištěno, že sestry z klinických pracovišť uvádějí jako nejčastější faktor negativně ovlivňující jejich spolupráci se studenty během praktické výuky nedostatek času.
|
host ::
RSS.