|
|
The Understood Author: A hermeneutical exploration of audiences interpretation of the author as productive practices behind a text
Pavlíčková, Tereza ; Carpentier, Nico (vedoucí práce) ; Kuzmičová, Anežka (oponent) ; Hermes, Joke (oponent)
v českém jayzce Tento projekt staví na tradici výzkumu publik, který teoreticky a empiricky ustavil, že tvorba významu textu je výsledkem vyjednávání mezi textem a čtenářem, že publika mají potenciál odolávat tlaku médií a že jejich interpretace mediálních textů jsou ukotveny v daném historickém a kulturním kontextu. Cílem projektu je rozšířit tento záběr a zdůraznit, že je rovněž důležité zkoumat komu publika naslouchají, proč, a jak. Hlavní otázkou projektu tedy je, jak lidé chápou a vnímají autory, se kterými se setkávají při interpretaci textů faktických médií, a jak je toto chápání zpětně určující v interpretaci textů. Práce se hlásí k filozofické hermeneutice jako zastřešujícímu teoretickému i metodologickému rámci, na jehož základě proponuje koncept pochopeného autora. Tvrdí, že, pochopený autor je výsledkem interpretačního aktu, kde se autor, jako čtenářovo předporozumění setkává s autorem vepsaným do textu, který čtenářovu představu autora v daném momentu interpretace aktualizuje. V empirické části bylo provedeno 28 hloubkových osobních rozhovorů s Čechy narozenými mezi lety 1948-1963, s cílem zaznamenat jejich zkušenosti a jejich vztah k médiím a mediálním autorům. Cílem empirické části není zachytit, "co je autor", ale jak se daným autor stává. Z analýzy dat vyplývá, že chápání autora je...
|
|
|
Srovnání dramatické předlohy s její současnou inscenací Tom Stoppard : Rosenkrantz a Guildenstern jsou mrtvi
Bočková, Anežka ; Hník, Ondřej (vedoucí práce) ; Hausenblas, Ondřej (oponent)
Tématem mé bakalářské práce je srovnání dramatické hry Toma Stopparda Rosenkrantz a Guildenstern jsou mrtvi s její současnou inscenací Divadla v Celetné. Nejprve chci teoreticky postihnout vztah dramatu a inscenace, poté se zamyslet nad úlohou inscenátora a nakonec nad interpretací dramatu. Představím osobnost Toma Stopparda, jeho životopis s důležitými životními mezníky, které se nějakým způsobem vztahují ke hře Rosenkrantz a Guildenstern jsou mrtvi. Mým cílem bude ukázat místa, která mohou být východiskem rozdílných interpretací dramatické předlohy a inscenace. Budu procházet všechny složky dramatu a inscenace a budu sledovat, jak se interpretace může měnit a co to zapříčinilo. Ve srovnání dramatické předlohy a inscenace vidím posun ve vyznění obou celků. Budu pracovat především s dramatickou předlohou a s inscenací, protože k tématu téměř neexistuje sekundární literatura. Možnost rozdílné interpretace ukazuji na třech místech. Prvním místem jsou proluky v ději, které Stoppard využívá k tomu, aby zde rozehrál své bravurní slovní hříčky. Inscenace však sklouzává k tomu, že je chápána tak, jako by byla z velké části postavena na humorném aspektu. Druhé místo se týká "hry ve hře", díky níž inscenace opět působí tak, že je založena hlavně na humorném aspektu, přičemž výsledek měl být přesně opačný....
|
|
|
Srovnání dramatické předlohy s její současnou inscenací Tom Stoppard : Rosenkrantz a Guildenstern jsou mrtvi
Bočková, Anežka ; Hník, Ondřej (vedoucí práce) ; Hausenblas, Ondřej (oponent)
Tématem mé bakalářské práce je srovnání dramatické hry Toma Stopparda Rosenkrantz a Guildenstern jsou mrtvi s její současnou inscenací Divadla v Celetné. Nejprve chci teoreticky postihnout vztah dramatu a inscenace, poté se zamyslet nad úlohou inscenátora a nakonec nad interpretací dramatu. Představím osobnost Toma Stopparda, jeho životopis s důležitými životními mezníky, které se nějakým způsobem vztahují ke hře Rosenkrantz a Guildenstern jsou mrtvi. Mým cílem bude ukázat místa, která mohou být východiskem rozdílných interpretací dramatické předlohy a inscenace. Budu procházet všechny složky dramatu a inscenace a budu sledovat, jak se interpretace může měnit a co to zapříčinilo. Ve srovnání dramatické předlohy a inscenace vidím posun ve vyznění obou celků. Budu pracovat především s dramatickou předlohou a s inscenací, protože k tématu téměř neexistuje sekundární literatura. Možnost rozdílné interpretace ukazuji na třech místech. Prvním místem jsou proluky v ději, které Stoppard využívá k tomu, aby zde rozehrál své bravurní slovní hříčky. Inscenace však sklouzává k tomu, že je chápána tak, jako by byla z velké části postavena na humorném aspektu. Druhé místo se týká "hry ve hře", díky níž inscenace opět působí tak, že je založena hlavně na humorném aspektu, přičemž výsledek měl být přesně opačný....
|
host ::
RSS.