Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Význam environmentálních prvků (vodního prostředí a zeleně) v urbanizovaných oblastech České republiky
HAVRÁNKOVÁ, Lucie
Cílem disertační práce je nabídnout analytické srovnání efektivnosti využívání environmetálního potenciálu vodního toku a zeleně v urbanizovaných oblastech/městech České republiky (ČR). Práce je rozdělena na část fyzickogeografického a sociologického hodnocení a výzkumu. Fyzickogeografická analýza poskytne výsledky průzkumu využívání vodních toků ve městě pomocí Indexu udržitelnosti městských řek (URSI) a analýzy dostupnosti vodních toků. V oblasti hodnocení měst z hlediska zeleně jsou výsledky získávány prostřednictvím výpočtu Indikátoru obecné kvality zeleně ve městech (IOKZM) na základě Koeficientu ekologické stability (KES) a hodnocení podílu zeleně ve městech. Sociologický výzkum poskytuje názor uživatelů na pozitivní environmentální přínos vodního toku v konkrétních urbanizovaných oblastech, a to na základě výsledků kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Tato část je statisticky vyhodnocena pomocí logistické regrese (LR) a mnohorozměrné korespondenční analýzy (CA). Souhrnné výsledky práce přinášejí celkový obraz významu environmentálních prvků (vodního prostředí a zeleně) v urbanizovaných oblastech ČR. Dále upozorňují na aktuální stav českých měst a nabízejí možná zlepšující řešení nejen pro jejich měnící se klimatickou situaci.
Hydrogeologický charakter vybraných prostředí hardrock a doplňování podzemní vody v osídlených oblastech
Krupař, Josef ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Slavík, Martin (oponent)
Náplní této práce je věnovat se hydrogeologické charakteristice prostředí hard-rock se zaměřením na doplňování podzemní vody v obydlených oblastech. Teoretická část popisuje hydrogeologický charakter granitového a ofiolitového horninového prostředí s důrazem na vlastnosti jako jsou transmisivita, zásobnost a hydraulická vodivost, která odpovídá rozpukání horninového prostředí. Je zřejmé, že zlomová tektonika je nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím hydraulickou vodivost. Oproti tomu storativita je nejvíce ovlivněna puklinovými systémy. Ofiolity ve srovnání s granity jsou z hlediska storativity významnějším kolektorem pro zásobování vodou. Práce dále popisuje doplňování podzemní vody v obydlených oblastech, a to nejen ze srážek, ale i z dotace prostřednictvím influkce z povrchových rezervoárů vody, únikům vody z potrubních sítí a importem vody z okolních povodí. Praktická část porovnává data úhrnů srážek za období 2013 až 2022, získaných ze čtyř stanic ČHMÚ. Porovnávají se hodnoty PET (potenciální evapotranspirace), API (Index předcházejících srážek) a jejich rozdíl. Následně se v praktické části srovnává normalizovaná relativní dotace podzemní vody z měřených hodnot hladiny studny v osídlené oblasti s průtokem na všech sledovaných místech a vyhodnocuje, zdali je časový průběh dotace podle hladiny...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.