|
|
Posouzení zajištění radiační ochrany v DIAMO, státní podnik
ŠIMÁČKOVÁ, Eva
Závažnost možných následků ozáření, možného ohrožení zdraví člověka a kontaminace životního prostředí radionuklidy vyžaduje zajištění radiační ochrany od počátku jakékoli činnosti, kde se nakládá s radioaktivními látkami. Jednou takovou oblastí je i uranový průmysl, kde má důležité postavení DIAMO, státní podnik, který se zabývá těžbou a úpravou uranu, zahlazováním následků hornické činnosti, sanací a likvidací. Poznatky z oblasti uranového průmyslu jsou získány především formou rešerše odborných informačních zdrojů. V teoretické části práce jsou uvedena historická fakta o vzniku a vývoji organizace DIAMO, státní podnik, o prováděných činnostech a ovlivňování životního prostředí. Dále jsou zde zpracovány informace týkající se radiační ochrany, její historie, principů a opatření. Na základě provedených analýz a výsledků měření je posouzena úroveň zajištění radiační ochrany v DIAMO, státní podnik. Porovnáním analýzy současných platných právních předpisů s analýzou bezpečnostní dokumentace zpracované v DIAMO, státní podnik, je zhodnoceno naplnění požadavků právních norem. V oblastech dotčených uranovým průmyslem (Příbram, Stráž pod Ralskem, Mydlovary) je provedeno měření příkonu dávkového ekvivalentu záření gama. Na vybraných místech jsou odebrány vzorky vod a zemin ke stanovení koncentrací radionuklidů. Výsledky výzkumu jsou porovnány s výsledky měření z jiných zdrojů. V závěru je možné konstatovat, že výsledky provedeného výzkumu jsou srovnatelné s výsledky podobných výzkumů prováděných v jiných státech.
|
|
|
Ochrana pracovníků, obyvatel a životního prostředí při těžbě a zpracování uranové rudy
PILECKÁ, Eliška
V České republice se uran dobýval v Jáchymově (do roku 1967), v okolí Příbrami (1948- 1991), v Okrouhlé Radouni v jižních Čechách (1972- 1990), u Vítkova v západních Čechách (do roku 1991), v Zadním Chodově (do roku 1992), na Dyleni (do roku 1994), v Hamru a Křižanech poblíž Stráže pod Ralskem (do roku 1990), v Zálesí v Rychlebských horách a v mnohých dalších lokalitách. Těžba uranu v nemalé míře ovlivnila zdraví a kvalitu života horníků i jejich rodinných příslušníků a dodnes do jisté míry ovlivňuje kvalitu života obyvatel hornických oblastí. Uranový průmysl ale především zanechal nenapravitelné změny na krajině a dodnes pozůstatky po těžbě uranové rudy ve značné míře ovlivňují kvalitu životního prostředí. Proto je i nadále nutné věnovat této problematice naši pozornost. V současné době je evidováno na území České republiky 3768 starých zátěží uranového průmyslu, z toho 2523 hlavních důlních děl, které je nutno sledovat a pravidelně kontrolovat. Jako staré zátěže jsou přitom označovány negativní vlivy již zlikvidované těžební nebo úpravárenské činnosti na životní prostředí, nebo jinak ohrožující veřejné zájmy. Podle charakteru negativního projevu se pak může jednat o zátěže báňské, to znamená negativní vliv důlního díla na stabilitu povrchu, a zátěže ekologické, to znamená negativní vliv na životní prostředí. Otázka uranového průmyslu je podle mého názoru široké veřejnosti velmi málo objasněna. Jedním důvodem může být to, že v dobách největšího rozkvětu uranového průmyslu v České republice byly veškeré informace související s výzkumem, těžbou, či zpracováním uranové rudy přísně tajné. Druhým důvodem může být i to, že neexistuje žádný ucelený zdroj informací použitelný jak pro studijní účely, tak pro informovanost široké veřejnosti. Tato práce by proto měla takový zdroj informací poskytovat.
|
host ::
RSS.