|
|
Problematika výživy kojenců a batolat
SVOBODOVÁ, Sabina
Cílem mé bakalářské práce je teoreticky shrnout výživu kojenců a batolat, porovnat přirozenou kojeneckou výživu a umělou kojeneckou výživu. Dále zjistit vliv přirozené kojenecké výživy a umělé kojenecké výživy na dítě, vliv kojení do ukončeného 6. měsíce a kojení delšího než 6 měsíců, a také zmapovat stravu kojících matek. Výzkumné otázky jsem položila čtyři. Jaký má vliv nahrazení přirozené kojenecké výživy umělou kojeneckou výživou na dítě? Jaký má vliv na dítě délka kojení? Jakým způsobem jsou matky informovány o výživě při kojení a výživě dětí? Jakou volí matky přechodnou stravu u dětí? Výzkum je prováděn u 10 maminek a jejich dětí pomocí dotazníku, kazuistik a případných rozhovorů. Dotazník obsahuje 21 položených otázek. Pro sběr odpovědí jsem použila jak vytištěné dotazníky, tak i sběr pomocí internetového portálu Survio.cz. Následně jsem maminky žádala o vyplnění pětidenního jídelníčku jejich dětí. Výsledné hodnoty jídelníčku jsem získala pomocí aplikace Nutriservis profi. Při sběru dat z dotazníku se ukázalo, že devět z deseti dětí bylo ve věku batolete. Některé z oslovených maminek, které mají děti jak ve věku kojence, tak batolete, zaměřily dotazník na své starší dítě. Žádná z maminek používající umělou kojeneckou výživu neuvedla, že by na její dítě měla tato výživa negativní vliv. Ukázalo se, že hodnoty získané z jednotlivých jídelníčků odpovídají doporučením týkajícím se kojenecké a batolecí výživy.
|
|
|
Srovnání váhového přírůstku mezi plně kojenými kojenci a kojenci na umělé výživě
NOVÁKOVÁ, Eliška
Cílem mé bakalářské práce s názvem Srovnání váhového přírůstku mezi plně kojenými kojenci a kojenci na umělé výživě je, jak maminky přistupují ke kojení a k příkrmům u svých dětí od narození do ukončeného šestého měsíce. Konkrétně tedy porovnat děti, které jsem rozdělila do tří skupin, a to: Kojenci, kteří jsou výlučně kojení do ukončeného šestého měsíce bez jakéhokoliv příkrmu a dalších tekutin. Druhou skupinu kojenců tvoří ti, kteří byli kojeni, ale i přikrmováni, například kvůli neprospívání a podobně. A třetí skupina jsou děti, které jsou od narození přikrmovány a nebyly kojeny vůbec. Toto téma jsem si vybrala, protože jsem sama matka rok a půl staré dcery a pohybuji se mezi maminkami, které o těchto věcech často diskutují. Většinou se dohadují o výhodách kojení a dělají velké rozdíly mezi dětmi, které jsou přikrmovány. V teoretické části bakalářské práce jsem studovala hlavní rozdíl mezi mlékem mateřským, kravským a formulemi. Dále jsem se věnovala příkrmům. Zejména kdy je vhodné s nemléčnými příkrmy začít, který druh zeleniny vybrat a jak příkrm připravit a servírovat malému kojenci. Ve výzkumné části jsem se zaměřila na to, zda maminky kojí. Pokud nekojily, požádala jsem je o vysvětlení, z jakého důvodů to bylo. Zda nemohly, či nechtěly kojit. Také jakou umělou výživu svým dětem dávají matky nejčastěji. Na trhu je totiž velký výběr různých druhů dětských formulí a každý si může vybrat. Ne každému dítěti vyhovuje to stejné a rozdíl je také v ceně umělého mléka. Ptala jsem se maminek, v jakém věku dítěte a kdy zařazují do jídelníčku příkrmy a se kterými nejčastěji začínají. Dříve se začínalo výhradně příkrmy z mrkve, dnes se spekuluje, že je mrkev moc sladká, proto maminky preferují spíš dýňové pyré.
|
|
|
Vyrostli jsme na Sunaru-marketingová komunikace v oblasti kojenecké výživy.
Fišer, Ondřej ; Hejlová, Denisa (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent)
Bakalářská práce Vyrostli jsme na Sunaru - marketingová komunikace v oblasti kojenecké výživy pojednává o problematice propagace kojenecké výživy se zaměřením na komunikaci značky Sunar. K lepšímu pochopení souvislostí slouží úvod do historie kojení a vývoje umělé kojenecké výživy. Následuje případová studie kauzy společnosti Nestlé, jež znamenala významné změny ve vnímání problematiky marketingu kojenecké výživy a v právních úpravách omezujících výrazně možnosti marketingové komunikace v tomto segmentu. Stručně je uvedena i legislativa týkající se této problematiky. Po stručném představení společnosti Hero a značky Sunar pak následuje samotná analýza a popis jednotlivých prvků užitých ve vybraných vzorcích reklamního materiálu, které jsou zasazeny do širšího společenského a historického kontextu a konfrontovány na základě obecných teorií marketingové komunikace. Práce též zmiňuje nejdůležitější nevládní organizace podporující kojení a jejich aktivity. Celá práce má za cíl přiblížit způsob komunikace značky Sunar vycházející z vnímání značky spotřebiteli a shrnout poznatky z oblasti komunikačních strategií firem vyrábějících produkty kojenecké a dětské výživy.
|
|
|
Příjem bílkovin u kojenců
KYNCL, Tomáš
Cílem bakalářské práce s názvem "Příjem bílkovin u kojenců" bylo zmapovat příjem bílkovin u kojenců ve stravě. Byli vytvořeny dvě výzkumné otázky: Jaký je rozdíl v příjmu bílkovin u kojenců plně kojených a dětí užívající umělou kojeneckou výživu a dětí přikrmovaných? Jaký je příjem bílkovin u kojenců, jíž přikrmovaných vzhledem k výživovým doporučením? Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou část, která je zaměřena na definování základních pojmů jako jsou bílkoviny a kojenec, dále se zabývá problematikou výživy kojence ať už kojením, nebo umělou kojeneckou výživou a příkrmy. Praktická část byla zpracována kvalitativním výzkumem, propočtem tří dnů jídelníčků kojenců. Vyhodnocení dat probíhalo v programu Nutriservis Profesionál s využitím etiket výrobce pro určení výživových údajů u umělé kojenecké výživy. Výzkumný soubor tvořilo 12 kojenců rozdělených do 3 věkových skupin- 0-4 měsíce, 4-8 měsíců, 8-12 měsíců, v každé věkové skupině byli 4 kojenci. Výsledky byli v práci prezentovány ve formě propočítaných tabulek. Pro všechny věkové skupiny je stanovena referenční hodnota 10 g bílkovin na den (Referenční hodnoty pro příjem živin 2011). Z výsledků vyplývá že kojené děti ve skupinách 0-4 a 4-8 měsíců se této hodnotě více přibližují než děti užívající umělou kojeneckou výživu. U věkové skupiny 8-12 měsíců je to velice individuální kdy 2 kojenci se k této referenční hodnotě přibližují, jeden má příjem výrazně nižší a jeden naopak vyšší. Z těchto výsledků lze tedy říci že pro dosažení optimálního příjmu bílkovin je vhodnější kojení než umělá kojenecká výživa.
|
|
|
Srovnání jídelníčku kojenců při využití 4 formulí (Sunar, Nestle, Hipp, Nutricia)
KUBÁTOVÁ, Veronika
Bakalářská práce s názvem "Srovnání jídelníčku kojenců při využití 4 formulí (Sunar, Nestlé, Hipp, Nutricia)" je zaměřena na srovnání složení formulí a cílem bylo zmapovat jídelníčky kojenců. V bakalářské práci byly vytyčeny dvě výzkumné otázky: "Jak se liší složení uvedených náhradních kojeneckých výživ?" a "Která z uvedených náhradních kojeneckých výživ nejvíce odpovídá složením mateřskému mléku?" Tato práce je rozdělena na dvě části, část první je teoretická a část druhá je praktická. Teoretická část se zabývá problematikou výživy kojenců, kojení, mateřského mléka a v dalších kapitolách jsou objasněny také formule. Praktická část této práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumu formou jídelníčků. Výzkumný soubor sestával z 12 kojenců užívající počáteční formule. Kojenci byli rozděleni do 4 skupin po 3, kdy každá skupina užívala formuli od jiného výrobce. Jednotlivé třídenní jídelníčky získané od matek respondentů byly zapsány a vyhodnoceny v programu Nutriservis Professional. Praktická část obsahuje také tabulku se složením užívaných formulí v této bakalářské práci. Informace o složení byly převzaty z etiket výrobků. Výsledky výzkumu jsou v práci prezentovány v tabulkách. Výsledky byly srovnány s výživovými doporučeními pro kojence uvedenými v publikaci Referenční hodnoty pro příjem živin (2011). Tabulka se složením užívaných formulí byla srovnávána se složením mateřského mléka, které je též uvedené v Referenčních hodnotách pro příjem živin (2011). U všech vybraných respondentů byly mnohonásobně překročeny doporučené denní dávky některých živin, z mých výsledků tedy vyplývá, že mateřské mléko zůstává nejvhodnější možností ve výživě kojenců. Bakalářská práce může být dalším zdrojem informací pro studenty zdravotních škol nebo nastávající matky a matky malých dětí.
|
|
|
Systém výživy kojenců s důrazem na zařazování lepku do stravy
HOFFMANNOVÁ, Aneta
Cílem mé bakalářské práce s názvem Systém výživy kojenců s důrazem na zařazování lepku do stravy je zjistit, jak přistupují maminky ke stravě svých dětí ve věku od počátku 2. do konce 12. měsíce. V teoretické části bakalářské práce jsem se soustředila na celkovou výživu kojenců, na mateřské mléko i na umělou kojeneckou výživu. Dále jsem se v teoretické části věnovala lepku, který je v poslední době mezi odborníky velice rozebíraný, co se týče vlivu na pozdější vznik onemocnění zvané celiakie. I tomuto samotnému onemocnění jsem se věnovala v závěru teoretické části. Ve výzkumné části jsem se zaměřila především na to, zda maminky kojí či nikoliv, popřípadě jakou používají umělou kojeneckou výživu. Dále jsem se zaměřila na různé druhy příkrmů, ve kterém měsíci dané příkrmy zařazují a jestli si je připravují maminky samy nebo jestli je kupují. Největší roli v mé práci hraje lepek a také to, kdy ho začínají maminky poprvé zařazovat do jídelníčku svých dětí. Ke zpracování výzkumné části jsem použila metodu kvantitativního výzkumu, v rámci kterého jsem získávala informace pomocí dotazníků rozdaných 50 maminkám majícím kojence ve věku od 2. do 12. měsíce. Větší část výzkumu jsem realizovala v Nemocnici České Budějovice a.s., během povinné praxe, zbylou část jsem získala od maminek, které mám v okolí místa bydliště. Celý výzkum jsem prováděla od listopadu 2015 do června 2016. Získané informace od maminek jsem rozdělila a vyhodnotila pomocí grafů a tabulky, ve které jsou získaná data podrobně rozepsána podle věkových skupin kojenců. Pomocí druhého krátkého dotazníku, ve kterém se otázky týkají zařazování lepku do stravy kojence, jsem získala informace od pediatrů a dětských zdravotních sester. Opět jsem větší část dotazníků vyplnila s pediatry a sestrami v Českobudějovické nemocnici, zbylé dotazníky jsem vyplnila v ordinaci pediatrů v okolí místa bydliště. Dotazníky určené pro pediatry a sestry jsem taktéž vyhodnotila pomocí grafů. V poslední části výzkumu jsem vytvořila vzorový jídelníček pomocí programu "Nutriservis Profesional", který je vhodný pro kojence ve věku 10 měsíců.
|
|
|
Vyrostli jsme na Sunaru-marketingová komunikace v oblasti kojenecké výživy.
Fišer, Ondřej ; Hejlová, Denisa (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent)
Bakalářská práce Vyrostli jsme na Sunaru - marketingová komunikace v oblasti kojenecké výživy pojednává o problematice propagace kojenecké výživy se zaměřením na komunikaci značky Sunar. K lepšímu pochopení souvislostí slouží úvod do historie kojení a vývoje umělé kojenecké výživy. Následuje případová studie kauzy společnosti Nestlé, jež znamenala významné změny ve vnímání problematiky marketingu kojenecké výživy a v právních úpravách omezujících výrazně možnosti marketingové komunikace v tomto segmentu. Stručně je uvedena i legislativa týkající se této problematiky. Po stručném představení společnosti Hero a značky Sunar pak následuje samotná analýza a popis jednotlivých prvků užitých ve vybraných vzorcích reklamního materiálu, které jsou zasazeny do širšího společenského a historického kontextu a konfrontovány na základě obecných teorií marketingové komunikace. Práce též zmiňuje nejdůležitější nevládní organizace podporující kojení a jejich aktivity. Celá práce má za cíl přiblížit způsob komunikace značky Sunar vycházející z vnímání značky spotřebiteli a shrnout poznatky z oblasti komunikačních strategií firem vyrábějících produkty kojenecké a dětské výživy.
|
host ::
RSS.