|
|
Pomocí barbarů ovládat barbary: postavení tusi v oblasti Liangshanu
Karlach, Jan ; Maršálek, Jakub (vedoucí práce) ; Klimeš, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá analýzou podoby politiky nepřímé správy jihosichuanské periferní oblasti Liangshanu, kterou se císařský dvůr snažil implementovat skrze dědičné úřady jím dosazených místních vládců (čín. tusi či tuguan). Využívá informací, které pocházejí především z pramenů v klasické čínštině (oficiální historie, místní kroniky, etnografické studie a další dokumenty) a z literatury v českém, anglickém, francouzském a čínském jazyce. Je rozdělena na tři vzájemně související části. První kapitola nastiňuje původ, proměny a vývoj nepřímé správy periferních území ležících v oblasti jihozápadní Číny, jejímž vrcholem byl "režim místních vládců" (čín. tusi zhidu), pomocí kterého centrální dvůr ovládal periferie své říše za vlády dynastií Yuan, Ming a Qing. Tento popis pokrývá zhruba rozmezí od období Válčících států (5. stol. př. n. l.) až do počátku 20. století. Druhá část práce je věnována geografickému, historicko-politickému a etnohistorickému popisu oblasti Liangshanu. První a druhá kapitola společně vymezují teoretický rámec pro závěrečnou část. Třetí kapitola je dále rozdělena do čtyř bloků a poskytuje etnohistorický popis několika reprezentativních úřadů místních vládců a genealogií rodů, které je ovládaly. Analyzuje postavení místních vládců v rámci a vůči tradiční společnosti liangshanského...
|
|
|
Batangský incident: Konec tradičního Khamu a počátek expanze dynastie Qing v sichuansko-tibetském pohraničí
Vařil, Ondřej ; Slobodník, Martin (vedoucí práce) ; Hrubý, Jakub (oponent)
Práce se zabývá událostí označovanou jako Bathangský incident, při níž došlo v roce 1905 v sichuansko-tibetském pohraničí k povstání proti čínské císařské správě a k vraždě pomocného ambana Feng Quana a jeho doprovodu. V práci jsou kromě sekundární literatury použity především čínsky psané prameny, stejně jako cestopisy a deníky západních misionářů a cestovatelů. První kapitola práce ve své první části popisuje geografické charakteristiky širšího území Khamu. Následuje souhrnný popis historicko-politického vývoje území, v němž je kladen důraz na vývoj vztahů Khamu s Tibetem, Mongoly a Čínou, stejně jako na jeho vnitřní vývoj a utváření specifického prostředí a kultury Khamu. Druhá kapitola již obrací svou pozornost na Bathang samotný. První podkapitola se věnuje výjimečným přírodním podmínkám Bathangu. Ve druhé části je podán přehled historického vývoje území Bathangu a jeho postupné začleňování nejprve do říše Mongolů a poté do říše dynastie Qing. Představeno je také zavedení systému místních vládců. Ve třetí kapitole je podána analýza mocenských poměrů v Bathangu, se zvláštní pozorností věnovanou postavení místních vládců, císařských úředníků, buddhistických klášterů a čínských obchodníků. Čtvrtá kapitola se zabývá činností francouzských misionářů v Bathangu a jejich vlivem na bathangskou...
|
host ::
RSS.