|
|
Pevnost vybraných konstrukčních spojů s použitím modifikovaného dřeva buku
Valíčková, Lenka
Diplomová práce je věnována vlivu vybraných modifikací dřeva buku lesního (Fagus sylvatica L.), tj. acetylace a tepelná modifikace při 200 °C a 220 °C, na pevnost konstrukčních spojů využívaných v nábytkářském průmyslu. Na základě literární rešerše byly vybrány tři typy konstrukčních spojů, které byly následně testovány. Pevnost lepené spáry byla testována dle ČSN EN 205, odpor proti vytržení vrutu z plochy dle ČSN 49 0135 a rohový vrutový spoj dle vlastní navržené metodiky. Výsledky měření byly statisticky vyhodnoceny pomocí jednofaktorové ANOVY a měřené skupiny vzájemně porovnány. Výsledky prokazují, že všechny typy modifikace vedou k poklesu mechanické pevnosti. Acetylací dřeva došlo ke statisticky významným rozdílům hodnot u lepeného spoje. Tepelná modifikace při 200 °C prokázala statisticky významné rozdíly hodnot u zkoušky odporu vůči vytažení vrutu. Největší pokles hodnot nastal po tepelné modifikaci při 220 °C, které byly statisticky významně rozdílné při zkoušení všech vybraných spojů. V případě acetylace a tepelné modifikace do 200 °C nelze jednoznačně určit metodu, která v rámci všech zkoušek vykazovala výrazně lepší výsledky. Oba způsoby modifikace dřeva prokázaly potenciál využití při konstrukci nábytku. Při dimenzování konstrukce je však třeba počítat s poklesem pevnosti takto upraveného materiálu.
|
|
|
Rozměrová stabilizace lisovaných dřevěných dílců
Karásek, Lukáš
Tato diplomová práce se zabývá plastifikací dřeva pomocí mikrovlnného (MW) záření pro účely zhušťování dřeva. V této práci byly shrnuty literární zdroje zkoumané problematiky. Experiment byl proveden na zkušebních vzorcích topolu bílého (Populus alba) s rozměry 190 x 40 x 30 mm. Mikrovlnná plastifikace byla provedena průchodem mikrovlnou laboratorní linkou při výkonu 1,5 kW a rychlosti posuvu dopravníku 0,1 m/min. Po plastifikaci byly zkušební vzorky zhuštěny v lisovacích formách pomocí lisu o 50 %. Zhuštěné zkušební vzorky byly stabilizovány v lisovacích formách při teplotě 103 °C po dobu 7 dnů. Použití tepelné modifikace při 180 °C a 200 °C došlo ke zlepšení odolnosti vůči vlhkosti i snížení bobtnání. Vzorky byly vystaveny analýze hustotního profilu pro vyhodnocení kvality plastifikace.
|
|
|
Stanovení koeficientů tepelné vodivosti modifikovaného dřeva buku
Stárek, Šimon
Bakalářská práce je věnována vlivu vybraných modifikací dřeva na jeho tepelné vlastnosti. Pro experimentální část práce bylo použito dřevo buku lesního (Fagus sylvatica L.), které bylo modifikováno pomocí acetylace (anhydridem kyseliny octové) a tepelné modifikace při teplotách 200 a 220 ˚C. Byly změřeny hodnoty koeficientu tepelné vodivosti, měrné tepelné kapacity a tepelné difuzivity za použití přístroje Thermophysical Tester RTB. Získaná data byla statisticky vyhodnocena a porovnána s dostupnou literaturou. Oproti referenčním vzorkům byl u vzorků tepelně modifikovaných při 200 ˚C zaznamenán pokles tepelné vodivosti v průměru o 3 %. U tepelné modifikace při 220 ˚C došlo díky výraznějšímu poklesu hustoty ke většímu poklesu tepelné vodivosti, a to o více než 15 %. I přes to, že u acetylovaných vzorků docházelo naopak ke zvýšení hustoty dřeva, bylo dosaženo velmi podobných výsledků. Tento pokles tepelné vodivosti byl způsoben zejména odlišnými tepelnými vlastnostmi použité chemické látky při impregnačním procesu. Modifikované dřevo s těmito tepelnými vlastnostmi může najít uplatnění ve stavebnictví, kde je kladen důraz na dosažení co nejlepší energetické efektivity prvků vyrobených ze dřeva.
|
|
|
Vliv tepelné a chemické modifikace na sorpční, difuzní a hygroexpazní vlastnosti dřeva
Imramovský, Pavel
Tato diplomová práce se zabývala tématem vlivu tepelné a chemické modifikace na sorpční, difuzní a hygroexpanzní vlastnosti dřeva. Za tímto účelem byla provedena tepelná modifikace bukového dřeva v teplotách (180 °C, 200 °C, 220 °C) ve speciální upravené komoře Katres. Dále byla provedena chemická modifikace za použití anhydridu kyseliny octové. Jednotlivé vzorky bylo nutné nakrájet na plátky v radiálním a tangenciálním směru pomocí mikrotomu. Pro stanovení sorpčních a difuzních vlastností všech těchto bukových plátků společně s referenčním neupraveným, bylo využito zařízení na zkoumání dynamické sorpce par (DVS). Dále bylo stanoveno dynamické bobtnání u všech zkoumaných skupin v radiálním a tangenciálním směru. V rámci určení míry bobtnání byly měřeny velikosti vzorků pomocí posuvného měřítka v určených směrech před a po uplynutí doby 24 hodin ve vodě. Z měření vyplynulo, že difusní koeficient stoupal u vzorků, jež byly chemicky i tepelně modifikovány. Rovněž také vycházel vyšší difusní koeficient v radiálním směru než v tangenciálním, což odpovídá odborné literatuře. Z výsledků je patrné, že tepelně i chemicky upravené bukové dřevo odolávalo lépe vlhkosti než referenční neupravené. V rámci bobtnání hraje velkou roli směr, neboť měření v tangenciálním směru dosahují téměř dvojnásobných hodnot oproti radiálnímu. Byly zváženy možnosti využití modifikovaných dřev ve stavitelství i z pohledu zkoumaných vlastností. Statistika byla provedena v programu ANOVA.
|
host ::
RSS.