|
|
Příčiny heterogenity rozvolněných doubrav na Podbořansku
Procházka, Michal ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Melichar, Vladimír (oponent)
Teplomilné doubravy jsou biotopem, pro který je charakteristická značná diverzita cévnatých rostlin. V případě rozvolněných porostů, jaké se vyskytují mimo jiné na Dětaňském chlumu v podhůří Doupovských hor, je navíc diverzita bylinného podrostu umocněna výraznou heterogenitou prostředí. Dosud však nebylo plně známo, která přírodní charakteristika má na utváření takto různorodé vegetace nejzásadnější vliv. Jednu z možných příčin lze hledat v historickém managementu. Tato práce proto poskytuje určitý vhled do historie lesnického hospodaření v regionu Podbořanska na základě archivních materiálů jako jsou Historický průzkum lesů, hospodářské plány nebo archivní mapy. Zjištěné informace jsou do značné míry překvapivé, jelikož se ukázalo, že v minulosti na Dětaňském chlumu dominovaly jehličnaté porosty s dlouhou dobou obmýtí. To je však v rozporu s předpokladem, že se jedná o starobylou dubovou pařezinu, čemuž napovídá nynější podoba vegetace se značným výskytem polykormonů ve zdejší přírodní rezervaci. K nalezení environmentálních příčin existence současné heterogenity vegetace jsem využil statistický program CANOCO, pomocí kterého jsem analyzoval závislost vlastních fytocenologických dat na vybraných charakteristikách prostředí na různých prostorových škálách. Pro zvýšení výpovědní hodnoty jsem do...
|
|
|
Původ rozvolněných doubrav na Podbořansku
Procházka, Michal ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Mayerová, Hana (oponent)
Rozvolněné teplomilné doubravy jsou fenoménem, jehož původ není dosud zcela vyjasněn. Jedná se však o hodnotný zdroj biodiverzity daný diverzitou mikrostanovišt, který má v krajině střední Evropy nezastupitelnou úlohu. Z důvodu vhodné ochrany je žádoucí porozumět faktorům, které tento fenomén utvářely. Tato literární rešerše shrnuje současné poznání o faktorech, které podporují vznik a udržení rozvolněných doubrav ve střední Evropě. Kromě abiotických faktorů, jako je malá mocnost půdního horizontu, je velký prostor věnován především vlivu člověka a dnes již převážně opuštěných způsobů hospodaření. Mezi takové způsoby hospodaření patří například pařezení či lesní pastevectví. Otázka původu rozvolněných doubrav je diskutována v kontextu historie hospodaření v oblasti Podbořanska, které dodnes několik rozvolněných doubrav na svém území hostí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Dynamika produktivity bylinného patra v teplomilné doubravě v přírodní rezervaci Na Voskopě (Český kras) v závislosti na intenzitě slunečního záření.
Mevald, Ondřej ; Černý, Tomáš (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
V Přírodní rezervaci Na Voskopě probíhá od roku 2013 experimentální výzkum zabývající se převodem dlouhodobě opuštěného středního lesa zpět na aktivní formu. Cílem projektu je dlouhodobě zkoumat dopad navrhovaných opatření na strukturu a diverzitu rostlinných druhů bylinného patra zejména ve světlejších lesích nižších poloh. Cílem této bakalářské práce bylo zkoumat klíčovou roli světelných podmínek na dynamiku tvorby biomasy bylin lesního podrostu v experimentálně prosvětlených teplomilných doubravách. Na založeném designu 40 trvalých zkusných ploch byly odebrány v pěti opakováních vzorky biomasy bylinného patra a zpracovány byly následně v laboratoři. Dále byly na plochách pořízeny hemisférické fotografie korunového zápoje. Pořízené fotografie byly vyhodnoceny v analytickém programu WinScanopy, kterým vypočítáme množství přímého a difúzního záření. Získané údaje byly vyhodnoceny regresní analýzou. Jedinou průkaznou proměnnou ovlivňující produktivitu bylinného patra bylo difúzní záření. Data byla též porovnána s hodnotami světelných poměrů získaných v sezóně 2014 v rámci probíhajícího experimentálního výzkumu. Sezóna 2014 měla normální průběh a podařilo se najít daleko silnější vztah mezi světelnými poměry porostu a produktivitou stanovenou v roce 2015. Světelné poměry v sezóně 2015 byly značně ovlivněny působením extrémních klimatických podmínek vedoucích k defoliaci korunového zápoje. Přesto se podařilo prokázat pozitivní vliv světelných podmínek na produkci biomasy bylinného patra. Extremita by rovněž mohla indikovat nárůst produkce biomasy v další sezóně, protože významný podíl živin zůstal nevyužitý v půdním prostředí z důvodu zastavení růstu vegetace. Aktuální skladba vegetace je právě často určována extrémními výkyvy abiotického prostředí. Hemisférické fotografie se též ukázaly jako velmi účinný způsob stanovení světelných podmínek, proto je rovněž doporučuji použít pro další výzkum.
|
host ::
RSS.