|
|
Stereological quantification of striatal NPY-positive interneurons and their genetic modification by the AAV5 viral vector
Smolík, Matyáš ; Janíčková, Helena (vedoucí práce) ; Chvojková, Markéta (oponent)
Jednotlivé typy interneuronů ve striatu jsou stále poměrně málo prozkoumané, především ve srovnání s dalšími částmi mozku, jako je mozková kůra nebo hipokampus. Jedním z méně známých typů striatálních interneuronů, kterému se však v poslední době dostává stále více pozornosti, jsou interneurony exprimující neuropeptid Y (NPY+ interneurony). Dostupné práce ukazují, že tyto interneurony jsou ovlivňovány mimo jiné striatálními cholinergními interneurony a mohou tak sloužit jako prostředníci cholinergní modulace striata. Prvním cílem této diplomové práce je s pomocí transgenního myšího modelu a stereologie určit absolutní počet NPY+ interneuronů v myším dorsálním striatu. Druhým cílem práce je stanovit, jak velký objem dorsálního striata jsme schopni zasáhnout pomocí standardního protokolu stereotaktické injekce virového vektoru AAV5 při dané efektivitě virové exprese. Třetím cílem práce je otestovat behaviorální účinek částečné delece beta2 podjednotky nikotinového acetylcholinového receptoru exprimovaného NPY+ interneurony v dorzálním striatu. Práce by měla sloužit jako první krok studie, která nám v konečném výsledku umožní vytvořit si kvantitativní představu o tom, jaký absolutní i relativní počet NPY+ interneuronů ve striatu je třeba zasáhnout, abychom mohli očekávat významný účinek na nervové...
|
|
|
Angiogeneze v okrajových částech mozkové ischemie
Nulíčková, Radka ; Otáhal, Jakub (vedoucí práce) ; Brime, Tufikameni (oponent)
Název práce: Angiogeneze v okrajových částech mozkové ischémie Cíle práce: Cílem mé diplomové práce bylo určit parametry angiogeneze po mozkové ischemii, která byla způsobena u sedmidenních mláďat potkana fototrombotickou metodou. Tato práce měla odpovědět na otázky, zda existují rozdíly mezi cévní hustotou v jednotlivých částech mozku, v závislosti na vzdálenosti od léze a také zda existují rozdíly mezi cévní hustotou mezi mozkem, poškozeným ischémií a zdravým mozkem. Použité metody: Mozková ischemie byla vyvolána u sedmidenních mláďat potkana fototrombotickou metodou. Intravenózní podání bengálské červeni bylo následováno osvětlením mozkové kůry paprskem zeleného laseru po dobu 5 minut při 0,5 s cyklech on/off. Bengálská červeň je silná fotosenzitivní látka a osvětlení má za následek agregaci trombocytů a trombózu. V důsledku trombózy se následně vyvinula mozková ischemie. Po dvou měsících byla zvířata předávkována celkovým anestetikem Urethan a byla jim provedena transkardiální perfůze. Mozek byl takto dobře fixován pro následnou histologii a mohl být snadno vyjmut z lebky. Mozky byly zmraženy, následně nařezány na řezy silné 50µm a připravené pro histologické barvení. Obarvené řezy byly zkoumány pod mikroskopem. Mikrocévy v mozkové kůře byly počítány a jejich hustota byla odhadnuta pomocí...
|
|
|
The Role of Lipids and Lipid Metabolizing Enzymes in Plant Autophagy
Krupař, Pavel ; Martinec, Jan (vedoucí práce) ; Hála, Michal (oponent)
Autofagie u rostlin je klíčový, evolučně konzervovaný proces umožňující recyklaci cytoplazmatických komponent během stresových podmínek, či vývoje rostliny. Autofagická dráha je negativně regulována TOR kinasou, univerzální molekulou, která řídí široké spektrum buněčných procesů. V savčích buňkách může být TOR kinasa aktivována kyselinou fosfatidovou, důležitým signálním lipidem. Tato diplomová práce si klade za cíl odhalit možnou roli fosfolipidů v procesu autofagie u rostlin. Byla analyzována inhibice růstu primárního kořene rostlin s vyřazenými geny kódující fosfolipasy u A. thaliana, měřena aktivita enzymů metabolizujících lipidy v rostlinách divokého typu a s vyřazenou autofagií, a také byla pozorována tvorba autofagozomů u vybraných mutantních rostlin. Autofagozomy byly vizualizovány pomocí fluorescenčního proteinu in vivo a nepřímého imunoznačení ve fixovaných preparátech. Za použití pokročilých stereologických postupů byla optimalizována metoda pro získání nevychýleného odhadu počtu autofagozomů v buňkách kořene rostlin.
|
|
|
Ovlivní zvýšení tělesné teploty v průběhu epileptického statu u mláďat laboratorního potkana rozsah či charakter poškození hipokampu?
Chott, Robert ; Kubová, Hana (vedoucí práce) ; Otáhal, Jakub (oponent)
Jako febrilní křeče jsou označovány epileptické záchvaty, vynikající v souvislosti s horečnatými stavy u dětí předškolního věku. U dospělých epileptiků se často v anamnéze vyskytuje febrilní status epilepticus (FSE), záchvat jehož trvání je delší než 20 minut. Pro studium role febrilního epileptického statu ve vzniku epilepsie a neuronálního poškození je nezbytná existence relevantních animálních modelů. Předkládaná práce je zaměřená na morfologickou analýzu nově vytvořeného modelu febrilního epileptického statu, využívajícího kombinace krátkodobé hypertermie a chemicky vyvolaného epileptického statu u 10 dní starých laboratorních potkanů. V dospělosti byla zvířata podrobena video/EEG monitoringu a následně morfometrické analýze. Cílem práce bylo určit význam krátkodobé hypertermie v průběhu SE pro rozsah neuropatologických změn s využitím stereologického měření hipokampálního objemu.
|
|
|
Angiogeneze v okrajových částech mozkové ischemie
Nulíčková, Radka ; Otáhal, Jakub (vedoucí práce) ; Brime, Tufikameni (oponent)
Název práce: Angiogeneze v okrajových částech mozkové ischémie Cíle práce: Cílem mé diplomové práce bylo určit parametry angiogeneze po mozkové ischemii, která byla způsobena u sedmidenních mláďat potkana fototrombotickou metodou. Tato práce měla odpovědět na otázky, zda existují rozdíly mezi cévní hustotou v jednotlivých částech mozku, v závislosti na vzdálenosti od léze a také zda existují rozdíly mezi cévní hustotou mezi mozkem, poškozeným ischémií a zdravým mozkem. Použité metody: Mozková ischemie byla vyvolána u sedmidenních mláďat potkana fototrombotickou metodou. Intravenózní podání bengálské červeni bylo následováno osvětlením mozkové kůry paprskem zeleného laseru po dobu 5 minut při 0,5 s cyklech on/off. Bengálská červeň je silná fotosenzitivní látka a osvětlení má za následek agregaci trombocytů a trombózu. V důsledku trombózy se následně vyvinula mozková ischemie. Po dvou měsících byla zvířata předávkována celkovým anestetikem Urethan a byla jim provedena transkardiální perfůze. Mozek byl takto dobře fixován pro následnou histologii a mohl být snadno vyjmut z lebky. Mozky byly zmraženy, následně nařezány na řezy silné 50µm a připravené pro histologické barvení. Obarvené řezy byly zkoumány pod mikroskopem. Mikrocévy v mozkové kůře byly počítány a jejich hustota byla odhadnuta pomocí...
|
host ::
RSS.