|
| |
|
|
Ověření závislosti mezi intenzitou deště a N-letým průtokem pro vybrané povodí s měřením
Tomášek, Lukáš ; Zemanová, Šárka (oponent) ; Kozel, Tomáš (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá ověřením různých srážkových událostí na vybraném povodí s měřením. V rámci práce je pro řešené povodí provedena schematizace a vytvořen srážko-odtokový model, který je kalibrován na základě měření určených hodnot v závěrovém profilu pro 2 varianty výpočtů. Na kalibrovaném srážko-odtokovém modelu jsou pak testovány náhradní intenzity dešťů o různé periodicitě a době trvání tak, aby bylo dosaženo požadovaného průtoku Q20. Na závěr jsou výše zmíněné výsledky vyhodnoceny a jsou z nich stanovena doporučení.
|
|
|
Srážko-odtokové poměry v povodí s mozaikou orné půdy a lesních, lučních i zastavěných ploch
SCHWARZOVÁ, Monika
Tato diplomová práce se zabývá vlivem krajinného pokryvu a využití krajiny na srážko-odtokové poměry malých povodí. V literárním přehledu byl obecně představen srážko-odtokový proces, odtok a faktory, které odtok ovlivňují. V praktické části práce byly představeny a do grafické podoby převedeny jednotlivé měsíce sledovaného období roku 2018 a diskutovány rozdíly ve srážko-odtokových poměrech u dvou vytyčených malých povodí se značně rozdílným krajinným pokryvem. Byly porovnány specifické odtoky povrchových vod z povodí s čistě lesním pokryvem a z povodí s mozaikou ploch orné půdy, lesů, luk a zastavěného území. Zároveň byly sledovány reakce odtokových vln na srážkové události. K výpočtu specifických odtoků bylo použito měření stavu vody ve vodním toku ultrasonickým sní-mačem vodní hladiny a měření rychlosti proudění vody ve vodním toku hydrometrickou vrtulí. K měření srážek byl použit člunkový srážkoměr. Výsledky ukázaly, že specifický odtok z povodí s lesním pokryvem je obecně nižší a pomalejší díky intercepci a zvýšení drsnosti povrchu oproti odtoku vody z povodí s mozaikou ploch orné půdy, lesů, luk a zastavěného území. Lesní pokryv povodí snižuje a zpomaluje odtok především při krátkodobých výrazných srážkových epizodách a zároveň pomáhá udržet stabilní odtok vody z krajiny i při epizodách sucha. Obecně výsledky ukazují na důležitost vegetace v krajině pro její hydrologické vlastnosti. Závěrem byly navrženy úpravy ke zlepšení poměrů v těchto malých povodích.
|
|
|
Analýza srážko-odtokových vztahů na vybraném povodí
FREJLACHOVÁ, Dagmar
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou srážko-odtokových vztahů. V rámci literární rešerše je definován oběh vody v přírodě, hydrologická bilance, srážko-odtokový proces a jsou charakterizovány jeho jednotlivé části. Je zde také uvedena charakteristika srážko-odtokových událostí a způsoby, kterými se vyhodnocují srážko-odtokové vztahy. V praktické části se práce věnuje analýze srážko-odtokových vztahů na povodí Jenínského toku v hydrologických letech 2011-2013. Součástí práce je popis povodí, analýza časových řad srážek a průtoků a následně určení odtokových koeficientů a sestavení hydrogramů pro jednotlivé hydrologické roky a vybrané srážko-odtokové události.
|
|
|
Simulace hydrologické odezvy povodí na různé srážkové události
ŠVANDA, Dominik
Tato diplomová práce se zabývá simulací hydrologické odezvy povodí na různé srážkové události. Simulace hydrologické odezvy proběhla na povodí Olešenského potoka. Odtok vody z krajiny je ovlivňován hned řadou různých činitelů současně. Mezi nejvýznamnější činitele patří například sklonitost terénu, využití v území, nasycenost půdního profilu vodou, antropogenní vlivy, vegetační kryt a v neposlední řadě také geologické a půdní poměry, tvar a plocha povodí, klimatické poměry apod. Vtéto práci jsou výše zmíněné faktory objasněny, podrobně vysvětleny a popsány. K vypočtení odtoku vody z krajiny slouží několik metod, v tomto případě byla k výpočtu přímého odtoku z krajiny použita metoda CN křivek. S využitím mapy BPEJ, využití území (land use) a maximálních denních úhrnů srážek s pravděpodobností opakování N let (2, 10, 20, 50 a 100 let) získaných ze srážkoměrné stanice v Týně nad Vltavou byly provedeny výpočty nejdříve početním (vektorovým) způsobem a následně byly rastrovým způsobem provedeným v softwaru ArcMap vytvořeny mapy přímého odtoku vody ze zájmového povodí. V dalším kroku byly simulovány různé scénáře, jež ovlivnily odtok vody z povodí. Prvním scénářem byla změna nasycenosti půdy vodou, resp. obsahu vody v půdě (suchá, střední a mokrá). Bylo zjištěno, že touto změnou se zásadně mění jak odtok vody z povodí, tak i kulminační průtok. Druhým scénářem bylo zatravnění veškeré orné půdy v povodí, kdy se porovnával skutečný stav oproti stavu teoretickému. Touto změnou se snížily hodnoty CN křivek, čímž se následně snížil přímý odtok vody z krajiny. Třetím a posledním scénářem bylo navržení 20 metrů širokých zasakovacích pásů podél komunikací, vodních toků a vodních ploch. Tímto navrženým opatřením se hodnoty součinitele odtoku snížili zhruba o 1 % oproti součinitelům odtoku při skutečném stavu. V tomto případě nedošlo k zásadní změně, jelikož zasakovací pásy zaujímají pouze nepatrnou část celkové rozlohy. Nicméně i přesto mají zasakovací pásy pozitivní vliv na srážko-odtokové události v krajině.
|
|
|
Změny krajinného pokryvu v Krušných horách a jejich možný vliv na srážko-odtokový proces
Kratochvílová, Petra ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Královec, Václav (oponent)
Změny krajinného pokryvu v Krušných horách a jejich možný vliv na srážko-odtokový proces Abstrakt Ke změnám krajinného pokryvu dochází již od vzniku Země, ale stále více představují tyto změny, hlavně antropogenního charakteru, velký problém v řadě míst po celém světě. Je proto nezbytné sledovat, jak krajinný pokryv a jeho změny ovlivňují jednotlivé přírodní procesy a výsledky studií využít při prevenci, popř. nápravě možných důsledků těchto změn. Stále více vědních oborů se proto také zabývá zkoumáním této problematiky. Tato práce se zabývá hodnocením změn krajinného pokryvu a jeho vlivem na srážko- odtokový proces se zaměřením převážně na horská povodí, kde se tento vliv projevuje nejvýrazněji, jednak při ovlivnění vodní bilance povodí, tak také ovlivnění reakce na extrémní hydrologické jevy. Zjištěné poznatky jsou aplikovány na povodí horní Chomutovky v Krušných horách, kde se v rámci práce hodnotí změny krajinného pokryvu na podkladě ortofotomap z let 1975, 1987 a ze současnosti (2010). Změny jsou vizualizovány pomocí digitální vektorizace a barevného odlišení ploch jednotlivých typů krajinného pokryvu, dále zpracovány do podoby mapového díla a následně kvantifikovány. Podle výsledků jsou stanovení možní hlavní činitelé ovlivňující srážko-odtokové procesy v povodí Chomutovky. Z rešerše odborné...
|
|
|
Variabilita hydropedologických charakteristik v modelových povodích v pramenné oblasti Blanice
Kozáková, Jana ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Královec, Václav (oponent)
V této bakalářské práci jsou na základě odborné literatury definovány vybrané hydropedologické charakteristiky a je popsán jejich vliv na pohyb a množství vody v půdě a též na srážko-odtokový proces. Uvedeny jsou zde metody, kterými lze měřit množství a pohyb vody v půdě. Byla zpracována data, která byla získána na několika předešlých terénních kampaních a kontinuálním měřením půdní vlhkosti přístroji Virrib. Terénní kampaně se uskutečnily v povodích Zbytinského a Tetřívčího potoka, jež jsou experimentální párová srovnávací povodí. Analýza dat byla zaměřena na zhodnocení půdní vlhkosti naměřené Virriby, která byla srovnána s půdní vlhkostí zjištěnou z terénních kampaní. Kontinuální půdní vlhkost byla měřena na třech stanovištích, které se liší svým vegetačním a půdním pokryvem. Z výsledků je patrné, že rozdílnost a podobnost ve vegetačním a půdním prostředí se na půdní vlhkost značně projevuje. Následné porovnání rozdílně získaných vlhkostí půdy mělo ukázat, že hodnoty získané z Virribů jsou reprezentativní. Hodnoty získané z Virribů naopak projevily určité nepřesnosti vzhledem k vlhkosti půdy, která byla zjištěna gravimetrickou metodou. Klíčová slova: hydropedologické charakteristiky, srážko-odtokový proces, Virrib, půdní vlhkost.
|
|
| |
|
|
Hodnocení základních prvků srážko-odtokového procesu vybraného lesního mikropovodí na území ŠLP ML Křtiny
Šteflová, Gabriela
Diplomová práce je zaměřena na vyhodnocení srážko-odtokového procesu na třech stabilizovaných mikro-povodích s rozdílnou řídící dřevinou v lesních porostech, které je pokrývají smrk ztepilý, buk lesní a smíšený lesní porost, lokalizovaných v oblasti pahorkatiny. Povodí byla zkoumána za stejných klimatických podmínek, ve vegetačním období 2015. Zkoumaná mikro-povodí se nachází na území ŠLP ML Křtiny. Práce obsahuje vyhodnocení základních statistických charakteristik a vyhodnocení extrémních událostí pro jednotlivá povodí. Součástí práce je také literární rešerše na téma parametrizace srážko-odtokového procesu a popis jednotlivých experimentálních povodí. Výsledky práce naznačují, že nejvyšší vodohospodářskou účinnost (nejlepší parametry srážko-odtokového procesu) vykazuje povodí se smíšeným porostem, naopak nejhorší povodí smrkové.
|
|
|
Analýza srážko-odtokových procesů a erozních charakteristik vybraného povodí při různém uspořádání krajiny
VANČUROVÁ, Lenka
Diplomová práce se zaměřuje na analýzu srážko-odtokových procesů a erozních charakteristik vybraného povodí při různém uspořádání krajiny. Tato analýza byla řešena na povodí Lukaveckého potoka, které se nachází v okrese Pelhřimov, kraj Vysočina. Teoretická část diplomové práce popisuje srážko-odtokový proces a následně se více zaměřuje na jednotlivé děje. Také zde charakterizuje vodní erozi, její důsledky, formy a protierozní opatření. Na konci teoretické části jsou popsány metody výpočtu odtoku vody a vodní eroze. Praktická část popisuje povodí Lukaveckého potoka, jeho charakteristiky přírodních podmínek a ohroženost vodní erozí. Dále je vypsán postup zpracování podkladů a dat v programu ArcGIS. Následně obsahuje vyhodnocení různých variant opatření a změn druhu pozemků na odtok vody z povodí a erozní ohroženost.
|
host ::
RSS.