|
|
Zmapování dřevin v intravilánu obce a návaznost na dřeviny v extravilánu
BŘEZINOVÁ, Adéla
Tato bakalářská práce se zabývá zmapováním dřevin ve vybraném území. Literární rešerše je zaměřena na rozptýlenou zeleň a její funkce. Dále jsou zde popsány vegetační stupně, zeleň ve městě a pojmy ochrana a kácení dřevin. Také se zabývá charakteristikami vybraného území. Řadí se mezi ně klimatické, geomorfologické, půdní, geologické, hydrologické a zemědělské poměry. Ty jsou zde popsány kvůli vhodnosti dřevin a také spolehlivosti z hlediska stanovištních podmínek. V praktické části je zpracováno území Libkova Voda. Území je rozděleno do devíti částí. Každá část je poté zmapována a jsou v ní popsány jednotlivé dřeviny. Ke všem dřevinám je uveden latinský název, čeleď, výskyt a původ. Na závěr je celé území porovnáno se skupinou typů geobiocénů (STG).
|
|
|
Zmapování dřevin rostoucí mimo les ve vybraném území a návrh výsadby
ŠEBEK, Roman
Cílem bakalářské práce bylo zmapování jednotlivých prvků rozptýlené zeleně, které se nacházejí v katastrálním území obce Třebějice, jejich zanesení do mapy a vytvoření návrhu jejich dosadby. Rozptýlená zeleň má krajinotvorné funkce jako je např. harmonická funkce a půdoochranná funkce. Zvyšuje druhovou rozmanitost, je důležitým útočištěm a zdrojem potravy pro volně žijící živočichy. V práci jsou jednotlivé prvky rozptýlené zeleně popsány. Je zhodnocen jejich zdravotní stav, druhové složení a funkčnost. Jednotlivé prvky jsou zaneseny do mapy, v druhé mapě je vyznačen i návrh dosadby.
|
|
|
Zmapování dřevin rostoucí mimo les ve vybraném území a návrh výsadby
FUČÍK, Marek
Cílem této bakalářské práce je zmapování veškeré rozptýlené zeleně ve vybraném povodí Budského potoka. Dále zakreslení do mapy a vytvoření návrhu nové výsadby. Je to povodí nacházející se v Českokrumlovském kraji mezi obcemi Besednicí a Soběnovem. V práci jsou zaznamenány a popsány všechny prvky rozptýlené zeleně vyskytující se ve zvoleném povodí. Jsou popsány všechny útvary rozptýlené zeleně, včetně jejich druhového složení, rozlohy, funkce a zdravotního stavu.
|
|
|
Zmapování rozptýlené zeleně a návrh výsadby ve vybraném katastrálním území
ŠKODOVÁ, Zuzana
Cílem této bakalářské práce je zmapování rozptýlené zeleně na území katastrálního území Lukavec u Pacova, její zakreslení do mapy a vytvoření návrhu nové výsadby. Rozptýlená zeleň slouží jako biocentra a biokoridory pro zvěř a je neodmyslitelnou součástí krajiny. V práci jsou popsány všechny prvky rozptýlené zeleně, zhodnocení jejich zdravotního stavu, funkčnosti, rozlohy a druhového složení. Všechny tyto prvky jsou zakresleny do mapy.
|
|
|
Analýza krajinných změn vlivem pozemkové úpravy
DVORSKÝ, David
Bakalářská práce se zabývá analýzou plánu společných zařízení projektu komplexní pozemkové úpravy katastrálního území Ostrov na Šumavě. První část bakalářské práce se zabývá podrobným studiem odborné literatury na téma změna struktury krajiny vlivem pozemkové úpravy. Dále práce zkoumá vývoj na daném katastrálním území od roku 1952 až do současnosti. Podrobně se zabývá vývojem cestní sítě a rozptýlené zeleně.
|
|
|
Zmapování rozptýlené zeleně a návrh výsadby ve vybraném katastrálním území
SKALOVÁ, Jana
Cílem této práce je zmapování rozptýlené zeleně v katastrálním území obce Zachotín. Jedná se o obec ležící v Kraji Vysočina a v okrese Pelhřimov. Součástí popisu celého území bylo vytvoření digitální vrstvy LandUse a vyhodnocení využívání půdy. Rozptýlená zeleň je neodmyslitelnou součástí krajiny a jejího estetického vyjádření. Mimo její estetické hodnoty má také význam pro život a migraci živočichů a pro tvorbu protierozních opatření. V práci jsou popsány všechny prvky rozptýlené zeleně, zhodnocení jejich zdravotního stavu, funkčnosti, rozlohy a druhového složení. Taktéž jsou zakresleny v mapových přílohách. Součástí je také návrh rozptýlené zeleně a dosadba již existujících prvků.
|
|
|
Historie vzniku a vývoje doprovodné zeleně cestní sítě
SMRŽOVÁ, Dominika
Vegetační doprovod silnic je důležitou a nedílnou součástí kulturní krajiny. Je důležitá z hlediska protierozní ochrany, kdy svým kořenovým systémem zpevňuje svahy; chrání řidiče proti oslnění sluncem, slouží v krajině jako izolační prvek. Dále také mohou fungovat jako součást územního systému ekologické stability a to konkrétně jako biokoridory či interakční prvky. Z historického hlediska vznik doprovodné zeleně je těsně spojen se vznikem cest, jelikož už od počátku byla zeleň jejich součástí. V průběhu dějin docházelo k zahušťování cestní sítě s cílem zajistit lepší prostupnost krajiny a tím i k rozvoji alejí a jednostranných stromořadí. Fenomén vegetace kolem silnic a chodníků se z volné krajiny přenesl i do prostředí intravilánu.
|
host ::
RSS.