Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Role sociálního pedagoga při řešení sociopatologických jevů ve školním prostředí
STIBOR, Lukáš
Bakalářská práce se zaměřuje na pozici sociálního pedagoga ve školním prostředí a s tím spojené řešení sociopatologických jevů. Cílem práce je přinést informace o působení sociálního pedagoga na ZŠ a náhled na praxi v řešení vybraných sociopatologických jevů, jako je šikana, návykové látky a krádeže, jenž se vyskytují ve školním prostředí druhého stupně ZŠ. Teoretická část se zaměřuje na legislativní a teoretické vymezení, kompetence, osobnostní předpoklady a oblasti, ve kterých se sociální pedagog ve školním prostředí pohybuje. Dále následují vybrané sociopatologické jevy, o nichž jsou zde obsaženy základní informace, fáze a příčiny. V praktické části je použit kvalitativní výzkum, který zahrnuje celkem pět rozhovorů s respondenty o vybraných sociopatologických jevech, primární prevenci a pozici sociálního pedagoga v českém školství. Z toho jsou tři běžní pedagogové, kteří jsou na svých základních školách v Prachaticích současně metodiky prevence. Další dva rozhovory jsou se sociálními pedagogy, kteří působí na základních školách v Českých Budějovicích.
VOLNOČASOVÉ AKTIVITY DĚTÍ NA 2. STUPNI ZÁKLADNÍ ŠKOLY VE VZTAHU K VÝSKYTU SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ (KRAJ VYSOČINA - MORAVSKÉ BUDĚJOVICE)
BŘEZINOVÁ, Kristýna
Práce se zabývá problematikou nabídky volnočasových aktivit a výskytem sociálně patologických jevů na vybraných základních školách v Moravských Budějovicích a okolí. Byl stanoven jeden hlavní cíl a dva cíle dílčí. Hlavním cílem bylo srovnání základních škol v Moravských Budějovicích a v nejbližším okolí s ohledem na volnočasové aktivity a sociálně patologické jevy. Prvním dílčím cílem bylo zjistit, jaká byla nabídka vlnočasových aktivit ve zkoumaných školách pro děti na II. stupni základních škol. Druhým dílčím cílem bylo popsat sociálně patologické jevy u dětí na II. stupni vybraných základních škol. Domnívám se, že všechny cíle práce byly splněny. Současně měla bakalářská práce ověřit jednu předem danou hypotézu. Hypotéza, že vyšší výskyt sociálně patologických jevů bude v té škole, kde bude menší nabídka volnočasových aktivit, však nebyla potvrzena. Pro zpracování daného problému byla použita technika řízených rozhovorů, sekundární analýza dat příslušných dokumentů a obsahová analýza dat dokumentů. Výzkum byl proveden kvantitativně i kvalitativně. Bylo zjištěno, že výskyt sociálně patologických jevů není závislý na nabídce volnočasových aktivit. Z výzkumu dále vyplývá, že z počtu dětí II. stupně, u nichž se objevilo sociálně patologické chování, je více těch, které nenavštěvují volnočasové aktivity nabízené základními školami. Z tohoto lze vyvodit závěr, že volnočasové aktivity nabízené základními školami pozitivně ovlivňují chování dětí ve školách v mikroregionu Moravskobudějovicka.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.