|
|
Jatečná výtěžnost českého albína v porovnání s hybridním plemen králíků
ČERMÁK, Tomáš
Bakalářská práce je zaměřena na srovnání jatečné výtěžnosti králíků v podmínkách drobnochovu a velkochovu. Rešeršní část je věnována problematice spojené s chovem a odchovem králíků. V následujících kapitolách jsou charakterizovány faktory ovlivňující jatečnou výtěžnost, šlechtění hybridních plemen králíků a šlechtění českého albína. Závěrečná část rešerše specifikuje složení základní krmné dávky a poukazuje na možnosti využití odlišných typů krmiv ve velkochovu a drobnochovu. Metodika bakalářské práce porovnává jatečnou výtěžnost českého albína v závislosti na technologii ustájení a využití přídavku vojtěšky do kompletní krmné směsi v dobnochovu králíků ve srovnání s jatečnou výtěžností králíků plemene Hy-plus chovaných ve velkochovu v Kokořově.
|
|
|
Vyhodnocení přírůstků a jatečné hodnoty králíků v malochovu
HAMPLOVÁ, Michaela
Tato bakalářská práce se zabývá hmotnostními přírůstky a jatečnou výtěžností vybraných kombinací masných plemen králíků v drobnochovu. Pokud chceme, aby králík byl zdrojem kvalitního masa, srsti a kůže, rozhodujícím činitelem je především výživa a krmení. Nejvhodnější je použití krmných směsí podle kategorií. Hlavním cílem výkrmu je zisk jatečně zralých králíků v co nejkratším čase. Nejkvalitnější maso získáváme z mladých zvířat, která jsou poražena ve věku 3 až 4 měsíce. Nejrychleji dosáhli jatečné zralosti králíci kombinace siamský velký x vídeňský modrý, jejichž výkrm trval 109 dní, králíci kombinace kalifornský x vídeňský modrý dosáhli porážkové hmotnosti ve věku 123 dní a nejdéle trval výkrm kombinace kuní velký x vídeňský modrý, a to 137 dní. Naopak nejplodnější byla samice plemene kuní velký, která vrhla a odchovala nejvíce mláďat. Průměrná jatečná výtěžnost všech vrhů se pohybovala v rozmezí 52 až 58%. Nejlepších hodnot jatečné výtěžnosti dosáhli králíci kombinace kuní velký x vídeňský modrý, a to 57,05 %.
|
|
|
Vyhodnocení masné užitkovosti králíků v drobnochovu
BOUCHALOVÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce se zabývá masnou užitkovostí králíků v drobnochovu u velkých plemen, a to konkrétně u německého obrovitého strakáče a belgického obra. Pro porovnání bylo použito střední plemeno kalifornského králíka. U drobnochovatelů spíše převládají střední plemena králíků pro jejich velmi dobrou jatečnou výtěžnost a krátkou dobu výkrmu. Nejdůležitější při výkrmu je v co nejkratším čase dosáhnout jatečné zralosti. V našem pokusu trval výkrm králíka kalifornského 149 dní, přičemž průměrná porážková hmotnost činila 3144 g. U německého obrovitého strakáče byl výkrm prováděn 171 dní, avšak nejdéle trvající byl výkrm belgického obra, který trval celých 184 dní. Průměrná porážková hmotnost u německého obrovitého strakáče byla 4566 g a u belgického obra 4744 g. Nejnižší jateční výtěžnosti, tedy 48,6 % dosáhla v našem pokusu samice německého obrovitého strakáče, oproti tomu nejvyšší jateční výtěžnost vykazoval samec kalifornského králíka, a to 56,7 %.
|
|
|
Analýza užitkovosti pižmovky
BLÁHOVÁ, Kateřina
Analýza užitkovosti pižmovky byla provedena na základě výkrmového testu, který byl uskutečněn v podniku Mezinárodní testování drůbeže, s.p. v Ústrašicích. Kachny (300 ks) byly vykrmovány do věku 70 dní a kačeři (200 ks) do věku 84 dní. Hmotnost kachen i kačerů byla 1. den věku 50,2 g. Ve 21. dnech vážily kachny 595 g a kačeři 621 g (rozdíl 126 g). Ve 49. dnech věku byla hmotnost kachen 1 802 g a kačerů 2 578 g (rozdíl 902 g). V 70 dnech byla hmotnost kachen 2 328 g a v 84 dnech byla hmotnost kačerů 4 424 g. Průměrný denní přírůstek byl u kachen 37,7 g a u kačerů 58,8 g (rozdíl 20,3 g). Spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku byla u kachen 3 120 g a u kačerů 2 970 g (rozdíl 150 g). V průběhu testu uhynula pouze 1 kachna, a to 55. den výkrmu z důvodu nemoci pohybového aparátu. K jatečnému rozboru bylo vybráno 20 kachen a 20 kačerů. Podíl abdominálního tuku byl u kachen 2,8 % a u kačerů byl 2,1 %. Jatečná výtěžnost byla u kachen 73,8 % a u kačerů 73,0 %. Hmotnost jatečně upraveného trupu byla zjištěna u kachen 1 918 g a u kačerů 3 462 g (rozdíl 1 544 g, P < 0,001). Hmotnost prsní svaloviny s kůží byla u kachen 581 g a u kačerů 1 046 g (rozdíl 465 g, P < 0,01). Hmotnost stehenní svaloviny s kůží byla u kachen 359 g a u kačerů 654 g (rozdíl 295 g, P < 0,001).
|
|
|
Vliv sylimarinu na jatečnou výtěžnost králíků
KREJČÍKOVÁ, Klára
Práce se zabývá vlivem Ostropestřce mariánského (využitá látka Silymarin) na jatečnou výtěžnost hybridní kombinace králíků Hyla. Hybridní kombinace Hyla byla cíleně šlechtěna na masnou užitkovost, vykazuje výborných výsledků v chovech. Králíci se chovají především na maso, jelikož nutriční vlastnosti odpovídají současným požadavkům racionální výživy. Proto je vhodné zvyšovat jatečnou výtěžnost. Průměrná jatečná výtěžnost je udávaná od 40 do 53% dle plemene. Bylo zjištěno, že přídavek ostropestřce v podobě prášku do kompletní krmné směsi v koncentraci 0,2% zvýšil jatečnou výtěžnost, vzhledem ke kontrolní skupině (která byla krmena jen KKS), v průměru o 0,4%. Skupina s přídavkem 1% vykazovala průměrnou hodnotu o 1,2% vyšší než skupina kontrolní. Průměrná jateční výtěžnost všech skupin se pohybovala od 54,68 do 63,02%. V obou chovech se také snížil výskyt průjmových onemocnění. Silymarin má příznivé účinky na činnost a růst jater. U skupiny s přídavkem 0,2% se zvýšila průměrná hmotnost jater o 8,1g, ve skupině s koncentrací 1% se hmotnost v průměru zvedla o 10g. Průměrná hmotnost jater se pohybovala od 111,19 do 121,20 g. Kontrolní skupina v případě jatečné výtěžnosti i hmotnosti jater vykazovala lepších výsledků, než které uvádějí autoři se svých článcích.
|
host ::
RSS.