|
|
Konzervace vlhkého kukuřičného zrna s využitím silážních aditiv
Kolečkář, Jan
Cílem této diplomové práce bylo posoudit efekt testovaných silážních aditiv při konzervaci vlhkého kukuřičného zrna. Byl sledován účinek na ovlivnění parametrů a kvalitu fermentačního procesu, výživnou hodnotu a na aerobní stabilitu siláží. Práce se v úvodu zabývala shromážděním poznatků o silážování kukuřice, se zaměřením na konzervaci vlhkého mechanicky upraveného zrna kukuřice a problematiku konzervace krmiv v PE vacích. V praktické části byly připraveny siláže vlhkého mechanicky upraveného zrna kukuřice v laboratorních podmínkách za využití aditiv XL Grain, Lactisil 200 NB a močoviny. Výsledky z modelového pokusu byly porovnány se silážemi v provozních podmínkách při použití technologie silážování do PE vaků. Největší inhibiční schopnost fermentačního procesu mělo aditivum „XL Grain“, které zároveň prokazatelně obohatilo siláž o obsah hrubého proteinu. Aditivum Lactisil 200 NB a přídavek močoviny měli průkazný vliv na nižší ztráty sušiny.
|
|
|
Technologie výroby kukuřičných siláží a siláží ze zavadlé píce
Kuběnová, Miriam
Bakalářská práce je zaměřena na výrobu objemných krmiv pro hospodářská zvířata, jednak co se týče kukuřičných siláži a siláží ze zavadlé píce. Popisuje hlavní proces fer-mentace a technologický postup pří výrobě siláží, od posečení hmoty, přes sušinu, řezan-ku až po naskladnění, dusání a uzavření silážního prostoru. Zmíněno je i o technologii silážování do vaků. Velká pozornost je věnována chemickým konzervantům a biologickým aditivům, které jsou zcela nezbytné a jsou nedílnou součásti pro kvalitní proces fermentace. V krátkosti jsou zmíněné i nevýhody chemických konzervantů, jako je například vysoká cena. Poslední část práce je soustředěna a věnována plodinám, které jsou nejčastěji použí-vány k výrobě objemných krmiv. V této souvislosti se nejčastěji používá kukuřice setá, tak i jeteloviny a trávy nebo v našich podmínkách jetelovinotrávy.
|
|
|
Technologické požadavky pro silážování cukrovarských řízků a kukuřičného zrna metodou lisování do polyethylenových vaků
Balatka, Michal
Tato bakalářská práce pojednává o způsobu přípravy siláží z lisovaných cukrovarských řízků a siláží z vlhkého mechanicky upraveného kukuřičného zrna (HMGC). Problematika je rozebírána od úrovně výchozích surovin, přes proces přípravy těchto siláží (mechanizace, aditiva) až po skladování, otevírání vaků a způsob vybírání siláží. Jednotlivé faktory jsou dávány do souvislosti s kvalitativními ukazateli výsledné siláže a průběhu fermentačního procesu. Jelikož se jedná o poměrně novou metodu silážování, práce se v krátkosti zaměřuje i na její historický vývoj. Praktická část je založena na demonstraci silážních postupů a jejich vlivu na kvalitu siláží v konkrétním podniku. V závěru je navrhnut design metodiky diplomové práce, pro níž je tato práce odrazovým můstkem.
|
|
|
Mykotoxiny v silážích a dopad na zdraví a užitkovost zvířat
Dubová, Kateřina
Tato bakalářská práce pojednává o mykotoxinech v silážích a jejich účincích na zdraví a užitkovost zvířat. Popisovány jsou nejčastěji vyskytující se mykotoxiny a jejich účinky na vnitřní orgány, reprodukci, vstřebávání živin, mléčnou a masnou užitkovost. Dále je popsáno, jak je ovlivněna kvalita siláže povětrnostními podmínkami, napadením škůdci, technikou zpracování píce na siláž i další důležité technologické postupy. Vypsány jsou i další způsoby eliminace mykotoxinů, jako je například použití silážních aditiv a metody přímé dekontaminace mykotoxinů.
|
|
|
Vliv silážních inokulantů na bachorovou degradovatelnost škrobu silážovaného kukuřičného zrna
Valentová, Miroslava
Bachorová degradovatelnost škrobu je důležitý ukazatel využití škrobu bachorovou mikroflórou. Udává poměr mezi škrobem, který je v bachoru fermentován, a škrobem, který bachorovému trávení uniká. Stanovení bachorové degradovatelnosti škrobu je důležité nejen z hlediska užitkovosti a zdraví dojnic, ale i z pohledu ekonomiky chovu. Kukuřičný škrob oproti škrobu ostatních obilovin vykazuje nižší bachorovou degradovatelnost, což je předpokladem efektivnějšího využití zvířaty. Cílem diplomové práce bylo posoudit vliv silážních inokulantů na kvalitu fermentačního procesu, chemické složení siláže a míru bachorové degradovatelnosti škrobu u modelových siláží z mechanicky upraveného kukuřičného zrna. Bachorová degradovatelnost škrobu byla stanovena metodou in sacco. Ošetření hmoty silážními aditivy nemělo statisticky průkazný vliv ani na chemické složení, ani na bachorovou degradovatelnost škrobu. Při hodnocení fermentačního procesu byl u aplikace silážního inokulantu zjištěn statisticky průkazný vliv (P<0,05) na obsah sušiny, hodnotu pH, obsah amoniaku, kyseliny octové, poměr kyseliny mléčné a octové a etanolu. U siláží ošetřených inokulantem byl statisticky průkazně vyšší obsah sušiny (695,36 +- 2,342 g/kg) a statisticky průkazný nižší hodnota pH (3,99+-0,002) oproti kontrole. U kyselosti vodního výluhu ani v obsahu konzervující kyseliny mléčné nebyl zjištěn statisticky průkazný rozdíl. U inokulované siláže byl statisticky průkazně nižší obsah kyseliny octové (4,10 +- 0,157g/kg sušiny). Obsah kyseliny propionové i nežádoucí kyseliny máselné nebyl u žádné siláže zjištěn. U celkového obsahu kvasných kyselin nebyl prokázán statisticky průkazný rozdíl. Obsah amoniaku, který reprezentuje rozklad dusíkatých látek, byl u inokulované siláže statisticky průkazně nižší (0,53 +- 0,031g/kg sušiny) než u neošetřené siláže a stejně tak byl statisticky průkazně nižší i obsahu etanolu (0,94 +- 0,145g/kg sušiny). Použití silážního inokulantu nemělo statisticky průkazný vliv na KVV, obsah kyseliny mléčné a sumu kyselin.
|
|
|
Stravitelnost organické hmoty a sušiny vybraných siláží
Řičářová, Helena
Předkládaná diplomová práce se zabývá stravitelností organické hmoty a sušiny vybraných siláží. V literárním přehledu jsou popsány vnější a vnitřní faktory, které výslednou stravitelnost siláží ovlivňují. Dále je popsán vliv silážních aditiv na kvalitativní ukazatele siláží a také jsou charakterizovány základní metody zjišťování stravitelnosti organické hmoty a sušiny. V praktické části byla in vitro pepsin-celulázovou metodou stanovována stravitelnost organické hmoty a sušiny vybraných siláží. V modelovém pokusu s vojtěškovou siláží byl zkoumán vliv silážních aditiv (benzoan sodný a mikrobiální inokulant ve složení Enterococcus faecium, Lactococcus lactis a Lactobacillus plantarum). Nejnižší stravitelnost organické hmoty byla naměřena u kontrolního vzorku siláže. Přidaná silážní aditiva měla statisticky průkazný vliv (P ≤ 0,01) na stravitelnost organické hmoty. V pokusu s provozními silážemi – kukuřičná, vojtěšková a travní, byl zkoumán vliv druhu pícniny a rozdílného obsahu sušiny v původní hmotě. Nejnižších hodnot stravitelnosti dosahovala siláž travní. Druh silážované pícniny měl statisticky průkazný vliv (P ≤ 0,05) na stravitelnost organické hmoty. Obsah sušiny měl na výslednou stravitelnost významný vliv. Nejlepších hodnot stravitelnosti dosahovaly siláže, kdy obsah sušiny původní hmoty byl v rozmezí, které je obecně doporučováno pro správné silážování dané pícniny.
|
|
| |
|
|
Konzervace mechanicky upraveného vlhkého zrna kukuřice silážováním
Niezgodová, Lenka
Cílem práce bylo zhodnocení nejdůležitějších faktorů, které mohou významně ovlivnit kvalitu výsledné siláže vyráběné z vlhkého zrna kukuřice, konkrétně mechanicky upraveného. Mezi tyto patří především volba způsobu narušení zrna, obsah sušiny v silážovaném zrnu a případná (resp. často nevyhnutelná) následná aplikace silážního aditiva dohromady s volbou jeho správného druhu. Rovněž způsob následného uchování siláže se podílí na konečném posouzení kvality, zdravotní nezávadnosti a vhodnosti ke krmným účelům. Práce se v úvodu zabývá obecnou charakteristikou siláží, definuje tuto problematiku a následně ve zjednodušeném schématu, tj. podle převažující živiny nebo obsahu sušiny silážované hmoty, obecně siláže dělí na jednotlivé skupiny. V závěru shrnuje podmínky pro dosažení úspěšného silážování jako celku. Praktická část se věnuje porovnání živinového složení a následně především vyhodnocení kvality fermentace v závislosti na použitém druhu silážního aditiva. Nejnižší hodnoty sumy kvasných kyselin byly prokázány v silážích ošetřených chemickými přípravky, zároveň se pouze u takto ošetřených variant objevila přítomnost kyseliny propionové. Rovněž obsah kyseliny mléčné byl výrazně ovlivněn tímto typem aditiva. Nevýznamné rozdíly ve srovnání s kontrolní silážní variantou byly zaznamenány u množství etanolu po ošetření močovinou, naopak u zbývajících pokusných siláží bylo jeho zastoupení nepatrné.
|
|
| |
|
|
Silážování mechanicky upraveného vlhkého kukuřičného zrna
Balatka, Michal
Tato diplomová práce se zabývá způsobem přípravy siláží a následného vlivu zvolených aditiv ve vlhkém mechanicky upraveném kukuřičném zrnu (HMGC). V literární rešerši je problematika shrnuta dle dostupných informací od metod využití kukuřice seté, jako celé rostliny až po dělené sklizně s využitím pro silážování. Je popsán vývoj historických metod, technologické faktory ovlivňující výslednou kvalitu, vhodného zvolení silážních aditiv, uskladnění až po otevírání vaků a způsob vybírání siláží. Dále je věnována pozornost na průběh fermentačního procesu, jednotlivé faktory, které ovlivňují výslednou siláž jsou dávány do souvislosti s kvalitativními ukazateli a zhodnocení kvality siláží vlhkého kukuřičného zrna. V praktické části byl proveden pokus, který se zaměřuje na aplikaci různých aditiv použitých při silážování HMGC a doby skladování. V konkrétním podniku proběhlo silážování do polyethylenových vaků a v časových intervalech probíhaly odběry s následnými analýzami. Vari-anty silážních aditiv jsou porovnány mezi s sebou v parametrech sledující výživnou hodnotu a fermentační kvalitu. Poté byly výsledky vyhodnoceny a zpracovány statistickými metodami prezentovanými v tabulkách a grafech.
|
host ::
RSS.