|
|
Vertikální migrace Cs-137 v půdním profilu do hloubky 1m
NOVÁČKOVÁ, Jana
Z pohledu dlouhodobé kontaminace životního prostředí je nejvýznamnějším prvkem cesium-137, protože se vstřebává do lidského organismu, ale také do kořenového systému, rostlin, mechů, hub, lesních plodů a masa divoké zvěře. Především však zůstává v různých vrstvách půdy. Několik hlavních faktorů ovlivňuje distribuci radionuklidů v půdě, a to dešťové srážky-vstup vody do půdy, difúze, migrace kořenovými systémy, činnost lidí, zvířat atd. Monitorace jeho výskytu v životním prostředí je důležitá a spočívá v interferenci cesia-137 s draslíkem. Vstřebává se v lidském těle (asi 80%) a vylučuje se močí. Nejvíce zůstává v měkkých tkáních a jeho biologický poločas je 110 dní. Z přírodních zdrojů i z činnosti člověka jsme vystaveni působení ionizujícího záření. Činnost člověka způsobuje umělou radioaktivitu, která je v porovnání s přirozenou poměrně malá, ale dopad na zdraví lidí může být obrovský. První část bakalářské práce se vztahuje k dané problematice s využitím teoretických a vědeckých informací, norem, zákonů. Další část zahrnuje metodiku a výsledky praktického měření vzorků půdy. Cílem bylo zjistit, jaká vrstva půdy deponuje nejvíce radioaktivního cesia, protože se předpokládá, že je stále její součástí. Vzorky půdy byly odebrány v chráněné krajinné oblasti Šumava, ve 2. zóně Národního parku, v oblasti Železnorudsko, lokalita Nová Hůrka (Kuchyně). Výběr místa prezentoval distribuci radioaktivního spadu na našem území. Půdní vzorky byly odebrány po 1 cm do hloubky 1 m, sušeny, vyčištěny a připraveny pro měření. Odebrané vzorky byly měřeny standardním způsobem na Regionálním centru Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) v Českých Budějovicích. Spektra získaná měřením byla vyhodnocena pomocí softwaru GAMWIN. V praktické části byly odebrány vrstvy půdy o tloušťce 1 cm do hloubky 1 m a po jejich zpracování a přípravě na měření byla změřena aktivita cesia-137 ve vzorcích půd pomocí polovodičové gama spektrometrie. Naměřené výsledky se porovnávaly s výsledky minulých odběrů vzorků půdy, byly vyhodnoceny a interpretovány v bakalářské práci. Výsledky měření prokázaly, v jaké hloubce se nachází v současné době maximum cesia-137, které pochází z testování jaderných zbraní, a především z radiační havárie v Černobylu. Cílem práce bylo zjistit, jaká je hloubková distribuce cesia-137 v neobdělávaných půdách a jestli stále probíhá jeho migrace půdním profilem, a potvrdit nebo vyvrátit hypotézu, jaké maximální množství se stále vyskytuje v dosahu kořenového systému rostlin.
|
|
|
Cs-137 v lesním ekosystému ve vybraných lokalitách
SEBEROVÁ, Pavlína
Člověk i celé životní prostředí jsou ozařovány z různých zdrojů. Jedná se o přírodní nebo umělé zdroje. Cs-137 je uměle vytvořený radioaktivní izotop, který se do přírodního prostředí dostal lidskou činností. Prvním zdrojem Cs-137 se staly jaderné pokusy a válečné použití jaderné pumy. Už v 60. letech minulého století, v souvislosti se zkouškami jaderných zbraní, bylo zjištěno ukládání cesia v povrchových vrstvách půdy. Při mírovém využití jaderné energie v jaderných elektrárnách dochází k haváriím s únikem radioaktivních látek. Dodnes jednou z nejhorších havárií byla havárie na jaderné elektrárně Černobyl. Tato havárie kontaminovala zejména Ukrajinu a přilehlé státy, ale i severní Evropu. Závažnost kontaminace povrchu území Evropy Cs-137 z havárie v Černobylu značně závisela na dešťových srážkách během průchodu kontaminovaných vzdušných mas přes naše území. Člověk není kontaminován radioaktivními prvky pouze při radioaktivním spadu, ale i po uplynutí delší doby od havárie. Lesní ekosystémy se ukazují jako místa, kde je deponováno nejvíce Cs-137. Cs-137 se může do lidského organismu dostat prostřednictvím potravního řetězce, protože Cs-137 má dlouhý poločas rozpadu (30 let). Dochází k jeho ukládání do svrchních vrstev půdy a odtud se prostřednictvím kořenového systému rostlin dostává do rostlin a hub.. Cílem bakalářské práce je stanovit a porovnat obsah Cs-137 ve vybraných komoditách v lesním ekosystému ve vybraných lokalitách na Šumavě pomocí polovodičové spektrometrie gama. Byla stanovena výzkumná otázka: Je obsah Cs-137 ve vybraných komoditách lesního ekosystému v oblastech Šumavy významně rozdílný? Na základě konzultace na Státním úřadě pro jadernou bezpečnost byly vytipovány oblasti, kde byl spad na Šumavě nejvyšší. Proto byly odebrány vzorky z oblasti Kvildy, Zadova a Churáňova. Dále byly některé komodity lesního ekosystému odebrány v lokalitách Bavorov, Svinětice a Baranaviči. Jde o vzorky půdy, mechu, kůry, šišek a lišejníků. Ovšem ne všechny komodity mohly být odebrány ve všech lokalitách, protože bylo odebíráno na malém území a ne všechny komodity se tam vyskytovaly. Pro stanovení hmotnostní aktivity Cs-137 v odebraných vzorcích byla použita polovodičová spektrometrie gama. Získaná spektra byla vyhodnocena pomocí softwaru GAMAT. Rozmezí hodnot hmotnostní aktivity Cs-137 ve všech vzorcích se pohybuje od 3 do 700 Bq.kg-1. Nejvyšší aktivita byla naměřena u půdy, kde hodnoty dosáhly až 700 Bq.kg-1. Vysoká aktivita byla změřena i v mechu v lokalitě Kvilda, 513 Bq.kg-1. Vzorky smrkové kůry, šišek a lišejníků měly hodnoty hmotnostní aktivity nižší a v žádném z případů nepřesáhly hodnoty 300 Bq.kg-1. Odpovědí na výzkumnou otázku tedy je, že kontaminace Šumavy Cs-137 ve vybraných komoditách lesního ekosystému je výrazně nerovnoměrná.
|
host ::
RSS.