Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Květena jihozápadního okraje Českého krasu
Synek, Michal ; Špryňar, Pavel (vedoucí práce) ; Kačmarová, Lucie (oponent)
Již od svého počátku, sahajícího do první poloviny 19. století, není botanický průzkum v oblasti dnes vymezené jako fytogeografický okres Český kras rovnoměrný. Tato práce se má pokusit shrnout záznamy z jiho-západní části území, která je většinou poněkud přehlížena. V textu lze nalézt geologické, geomorfologické či klimatologické charakteristiky území a samozřejmě také práce, alespoň ty rozsáhlejší, zpracovávající danou oblast. Těchto prací není tolik jako pro ostatní podoblasti Českého krasu, přesto jsou v nich zmiňovány velmi zajímavé lokality. Přes mnohé návrhy na ochranu těchto lokalit se mnohým z nich těchto výsad nedostalo v dostatečné míře. Poslední kapitola se snaží nastínit možnosti potenciálního budoucího floristického mapování sledovaného území.
Synantropní flóra a vegetace severozápadního okraje města Brna
Melicharová, Montana
Tato diplomová práce se zaměřuje na průzkum synantropní flory a vegetace na severozápadním okraji města Brna. Spadá sem severozápadní část městské části Bystrc, Kníničky, přilehlé okolí Brněnské přehrady a podstatná část Mniší hory. Studovaná oblast je přesně vymezena čtyřmi čtverci odpovídající 1/16 základního pole středoevropského síťového mapování (6765CAa+b+c+d). U nalezených druhů jsem zaznamenávala jejich četnost a později doplnila také informace ohledně jejich ohrožení a původu. U významných nálezů jsem zaznamenala přesné místo nálezu a z méně běžných druhů, které byly kvalitně sebrané a vylisované, jsem vytvořila herbářové doklady. Fytocenologické snímky byly zapisovány v takové vegetaci, aby charakterizovaly rozmanité typy biotopů nacházející se v dané oblasti. Celkově jsem na vymezeném území nalezla 522 rostlinných druhů, z nichž je 134 nepůvodních a 37 druhů náleží do kategorie určitého ohrožení. Nejzajímavějšími nálezy jsou Stachys annua a Anthriscus caucalis patřící do kategorie silně ohrožené (C2 t). Zajímavé jsou také dva nálezy na mostě k Zoologické zahradě, Panicum miliaceum a Setaria italica, nebo expandující Cornus sericea na břehu řeky Svratky. Invazních druhů jsem nalezla celkem 25, z nichž je 19 druhů neofytů a 6 druhů archeofytů. Získaná data budou předána do volně dostupné databáze Flory města Brna, na které se podílí velké množství dalších botaniků, kteří zaznamenávají nové, ale i ty nejběžnější druhy rostlin, které bývají jindy přehlížené.
Květena jihozápadního okraje Českého krasu
Synek, Michal ; Špryňar, Pavel (vedoucí práce) ; Kačmarová, Lucie (oponent)
Již od svého počátku, sahajícího do první poloviny 19. století, není botanický průzkum v oblasti dnes vymezené jako fytogeografický okres Český kras rovnoměrný. Tato práce se má pokusit shrnout záznamy z jiho-západní části území, která je většinou poněkud přehlížena. V textu lze nalézt geologické, geomorfologické či klimatologické charakteristiky území a samozřejmě také práce, alespoň ty rozsáhlejší, zpracovávající danou oblast. Těchto prací není tolik jako pro ostatní podoblasti Českého krasu, přesto jsou v nich zmiňovány velmi zajímavé lokality. Přes mnohé návrhy na ochranu těchto lokalit se mnohým z nich těchto výsad nedostalo v dostatečné míře. Poslední kapitola se snaží nastínit možnosti potenciálního budoucího floristického mapování sledovaného území.
Výskyt a podmínky existence obojživelníků a plazů
KUS, Lukáš
Diplomová práce pojednává o mapování výskytu druhů našich obojživelníků a plazů v oblasti Svatotomášské pahorkatiny a pravobřežní Lipna. Nálezy starších dat v atlasech rozšíření a absence prací monitorující biodiverzitu jejich druhů mě inspirovaly ke zmapování této lokality. Vytyčený kvadrát díky příhraniční poloze byl více jak 40 let uzavřen intenzivnější lidské činnosti. Z toho bylo usuzováno, že bohatost a pestrost jednotlivých druhů obojživelníků a plazů by mohla být protvrzena. Cílem bylo zmapovat vyznačené území a určit výskyt jednotlivých druhů obojživelníků a plazů. Lokalizovat jejich biotopy ve kterých byli nalezni a navrhnout ochranu tohoto přírodního dědictví do budoucna.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.