|
|
Je vysazování rychleného plůdku lipana podhorního vhodným postupem pro podporu tohoto druhu ve volných vodách?
PASTEJŘÍK, Jan
Tato diplomová práce se zaměřuje na možnosti podpory či obnovy populací lipana podhorního v českých tocích. V důsledku působení mnoha negativních faktorů se populace lipana podhorního v našich tocích značně snížily a vysazování uměle odchovaných jedinců se zatím ukázalo jako málo efektivní. Cílem práce bylo posoudit možnost posílení či obnovení populace lipana podhorního v úsecích vybraných toků pomocí vysazení rychleného plůdku odchovaného v podmínkách rybničního chovu. Významný počet zpětně odlovených jedinců ve všech sledovaných lokalitách svědčí o tom, že ryby jsou schopné v novém prostředí přežít a prosperovat. Při zpětných odlovech bylo zjištěno, že vysazené ryby tvořily významný podíl ve společenstvech ryb vyskytujících se v experimentálních úsecích. Ve všech lokalitách bylo prokázáno úspěšné přezimování části vysazených jedinců. Označení rychleného plůdku lipana pomocí koupele v roztoku alizarinu je vhodným postupem efektivního označení velkého množství malých jedinců s možností detekce značek v terénních podmínkách bez nutnosti usmrcovat identifikované jedince. Produkce a vysazování rychleného plůdku lipana podhorního se jeví jako perspektivní postup pro obnovu a podporu jeho populací ve volných vodách.
|
|
|
Hydrochemická charakteristika vybraných rybníků v aktuálních podmínkách ve vztahu k hospodaření v příslušném povodí.
PERGLOVÁ, Veronika
Rybníky a jejich ekosystémy plní řadu důležitých funkcí. Vedle hospodářského vý-znamu rybníky přispívají k utváření krajinného rázu, místního klimatu, zvyšování bio-diverzity a ovlivňují retenci vody a její kvalitu. Rybník Rod je v chráněné přírodní rezervaci, a proto je v upraveném hospodářském režimu, oproti jiným rybníkům na Třeboňsku. Díky omezení semiintenzivního systému hospodaření v posledních letech je rybník a jeho břehy významným domovem pro vodní ptactvo, obojživelníky a další organismy. Rybník Rod má také velký význam v zadržování a přeměnách různých forem fosforu a dusíku, čímž snižuje projevy eutrofizace a přispívá ke zlepšení kvality vody. V této práci byl hodnocen sezónní (2019) a dlouhodobý vývoj (vybrané roky v období od roku 1992 do 2019) fyzikálně chemických ukazatelů kvality vody v rybníku Rod ve vztahu k rybářskému hospodaření a k povodí. Dále zde byl hodno-cen vliv chemismu vzorku vody v závislosti na daném odběrovém profilu na rybníku Rod, včetně provedené analýzy sedimentů z těchto různých odběrových lokalit. Koncentrace hlavních živin v sedimentu byly porovnány s analýzou sedimentu z roku 2015, což ukázalo na to, že sediment stále navyšuje koncentrace dusíku i fosforu. Celkově se rybník Rod projevuje jako dynamický ekosystém. I přes výše uvedená opatření v systému rybářského hospodaření, je rybník stále hypertrofní, ačkoliv vykazuje mnohem nižší hodnoty celkového fosforu a chlorofylu, než sem přitéká z rybníka Naděje. Pro zvýšení kvality vody v rybníku a celém povo-dí, je důležité omezit vysoké vstupy živin do povodí a snížit vlastní vnitřní zatížení rybníků živinami pomocí diferencovaného odstranění části sedimentu.
|
|
|
Vliv rybářského hospodaření na strukturu a dynamiku potravních organismů a na kvalitu vodního prostředí v rybících
BAXA, Marek
Sledování bylo provedeno na 20 rybnících vodňanské rybniční soustavy a bylo zaměřeno především na zhodnocení kvality a kvantity rybničního zooplanktonu v závislosti na rybářském hospodaření. Odběry a pozorování probíhaly po dobu 2 let (2006 {--} 2007) v období vegetačních sezón, tj. cca od poloviny března do poloviny října. Vlastní prací byl proveden sběr a utřídění dat o sledované lokalitě. Tyto údaje by měly posloužit k vysvětlení změn na rybničních ekosystémech zmiňované soustavy, k nimž došlo během posledních desetiletí.
|
|
|
Dlouhodobý vývoj kvality vody rybníka Svět ve vztahu k rybářskému hospodaření
Altmann, Martin ; Duras, Jindřich (vedoucí práce) ; Vrba, Jaroslav (oponent)
Rybniční ekosystémy plní vedle produkce ryb řadu dalších funkcí. Jednou z nich je i retence živin a tudíž změna kvality protékající vody, čímž ovlivňují celkovou kvalitu povrchových vod. V případě rybníku Svět u Třeboně je to navíc i funkce částečně rekreační, kdy je rybník nedílnou součástí cestovního ruchu města. Kvalita vody v rybníku a jeho retenční schopnost fosforu je kromě rybářského hospodaření úzce spjata s přísunem živin z povodí, zejména v rámci soustav rybníků a hustě osídlených či zemědělských oblastí. V této práci byl hodnocen sezónní (2013, 2015) a dlouhodobý (2007-2015) vývoj kvality vody rybníka Svět u Třeboně ve vztahu k rybářskému hospodaření. Dále byla vypočítána látková bilance pro rok 2015 a její odhad pro rok 2013. Roky 2015 a 2013 (první horka) se značně lišily v množství srážek. Rok 2015 byl extrémně suchý a rok 2013 naopak vodný. Rozdílné hydrologické podmínky způsobily odlišné sezónní průběhy chemismu i koncentrací. Kvalita vody rybníku Svět je ve většině parametrů ze srovnávaných produkčních rybníků na Třeboňsku nejvyšší a intenzita hospodaření poměrně nízká, přesto lze rybník klasifikovat jako silně eutrofní až hypertrofní a nesplňuje normy pro koupání. V roce 2011 proběhla změna v intenzitě hospodaření a přestala se aplikovat organická hnojiva. Tato změna se však...
|
|
| |
|
| |
|
|
Rybářský management na lokalitách výskytu perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) v České republice
JIRUŠKOVÁ, Lenka
Kvalita populací pstruha obecného přímo výskyt perlorodky říční (Margaritifera margaritifera), která je na tyto populace v našich tocích vázána. Perlorodka říční patří mezi kriticky ohrožené druhy živočichů. Vzhledem ke specifickým nárokům nejen na životní prostředí, ale hlavně na specifického hostitele pro uchycení glochidií (larvální stadium perlorodky říční), je z hlediska podpory stávajících populací, velmi důležitý rybářský management a migrační prostupnost toku. Základní a zásadní předpoklad pro podporu populací perlorodek je přítomnost životaschopné populace pstruha obecného (Salmo trutta m. fario), jež představuje jediného vhodného hostitele glochidií. V České republice je evidováno 5 oblastí s výskytem nejpočetnějších populací perlorodky říční, a to lokality v povodí Blanice, Teplé Vltavy, Malše, Rokytnice a Jankovského potoka. Na těchto tocích je hospodaření v rámci místních organizací ČRS, NP a CHKO Šumava, SRŠ Vodňany a FROV JU. Současné rybářské hospodaření bylo zjištěno dotazníkovou metodou u zástupců hospodařících organizací Na základě dotazníkového šetření bylo v povodí Teplé Vltavy a Jankovského potoka doporučeno změnit zarybňovací plány, v povodí Rokytnice byla doporučena přeshraniční spolupráce s Německem. V povodí horní Malše by bylo vhodné znovuobnovení rybí líhně a v povodí Blanice, vzhledem ke kvalitní místní populaci pstruha obecného, bylo doporučeno pokračovat ve stávající činnosti pro další rozvoj těchto populací v návaznosti na populace perlorodky říční.
|
host ::
RSS.