|
|
Postoje romských žen k reprodukčnímu zdraví
KREJČOVÁ, Adéla
Tato bakalářská práce se zabývá postoji romských žen k reprodukčnímu zdraví. Byl stanoven cíl, a to zjistit, jaké jsou znalosti romských žen o reprodukčním zdraví. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popsána charakteristika romského etnika. V jednotlivých podkapitolách je věnována pozornost romské historii, rodině, tradicím a zvykům a ošetřovatelské péči o Romy. Dále se teoretická část zabývá reprodukčním zdravím. V jednotlivých podkapitolách byl popsán menstruační cyklus i včetně menstruačních pomůcek, pohlavní styk, promiskuita, antikoncepce a její druhy. Dále je v podkapitolách rozebíráno těhotenství, jeho vznik, neplodnost, interrupce a prevence v oblasti reprodukčního zdraví. Výzkumná část bakalářské práce byla provedena pomocí polostrukturovaných rozhovorů, byla tedy zpracována kvalitativní metodou. Do sběru dat byly zapojeny romské ženy různého věku. Výzkumné šetření probíhalo od února do dubna 2024 a jednotlivé romské ženy byly označeny jako Ž1-Ž8. Polostrukturované rozhovory byly prováděné se souhlasem informantek na předem domluveném, klidném a ženám příjemném místě. Získaná data, která byla nahrávána na diktafon, byla vyhodnocena ručně, metodou "tužka-papír." Následně na základě získaných dat byly vytvořeny kategorie a podkategorie. První hlavní kategorií bylo Zdraví a jeho prevence. Obsahovala podkategorie s názvem Zdraví a reprodukční zdraví, Návštěvy lékaře a Sexuálně přenosné choroby. Druhou hlavní kategorií byl Bezpečný reprodukční život. Tato hlavní kategorie obsahovala podkategorie Menstruační cyklus, Těhotenství, Antikoncepce a Neplodnost. Z výzkumného šetření bakalářské práce bylo zjištěno, že informantky Ž2, Ž4, Ž6, Ž7 a Ž8 navštěvují lékaře až při záchytu nějakého onemocnění či zdravotní komplikace. Dále bylo zjištěno, že ženy Ž2, Ž5, Ž7 a Ž8 vnímají reprodukční zdraví jako něco, díky čemu mohou otěhotnět a mít potomka. Jejich znalost o reprodukčním zdraví je základní.
|
|
|
Multikulturní péče o ženu při porodu
ŠABATKOVÁ, Petra
Bakalářská práce se zabývá problematiku multikulturní péče o vietnamské, romské a muslimské rodičky a vztah u těchto žen k těhotenství a porodu. Je vypracovaná jako práce teoretická, a to za pomoci vědeckých metod návrhu, demonstrace a explanace a na podkladě odborné české i zahraniční literatury.
|
|
|
Příběhy romských matek v souvislosti se současnými trendy ve vývoji porodnosti
MÁCHOVÁ, Klára
Tato bakalářská práce se zabývá porodností romských matek, která převyšuje průměrnou hodnotu. V práci jsou nejprve shrnuty důvody, které zapříčinily, že od roku 1989 klesá v České republice porodnost. Práce také pojednává o romské ženě - matce, o jejich rolích a postavení, především v rodině. Dále byly vedeny rozhovory s osmi romskými matkami čtyř a více dětí. V úvodu rozhovoru byly respondentky vybídnuty, aby vyprávěly své životní příběhy, jak to, že jsou matkami více dětí. Z rozhovorů vyplynuly tři faktory, které zapříčinily, že má těchto osm žen celkem třicet sedm dětí. Původní rodina, náhoda a nový partner. Práce také obsahuje komparaci výsledků tohoto výzkumu s výsledky výzkumu z diplomové práce Jany Valešové, která se zabývala porodností vzorku žen z Církve bratrské.
|
|
|
Podpora zdravého životního stylu u romských žen
VÍTKOVÁ, Dominika
Abstrakt Tématem bakalářské práce je Podpora zdravého životního stylu u romských žen. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, část teoretickou a část výzkumnou. V teoretické části je popisována charakteristika romského etnika, dále se v této práci definují pojmy jako je zdraví, prevence a nemoc, jednotlivé složky zdravého a nezdravého životního stylu. Poslední oblast v teoretické části bakalářské práce je věnovaná roli porodní asistentky. Prvním cílem této práce bylo zjistit, zda romské ženy získávají informace o zdravém životním stylu od porodních asistentek. Druhý cíl se zaměřoval na to, zda romské ženy dodržují zásady zdravého životního stylu. Byly položeny dvě výzkumné otázky: Jakým způsobem porodní asistentky edukují romské ženy o zdravém životním stylu? A jakým způsobem romské ženy dodržují zdravý životní styl? V praktické části bakalářské práce byla použita kvalitativní metoda, technika sběru dat probíhala pomocí individualizovaných rozhovorů. Podkladem k rozhovoru byly předem připravené otázky, které sloužily k usnadnění při zpracování výsledků. Otázky byly zaměřené na zdravý životní styl. Respondentky tak mohly vyjádřit svůj názor s daným tématem. Výzkumný soubor tvořilo 5 romských žen od 18 do 55 let, které žijí na různých místech České republiky a 5 porodních asistentek pracujících v gynekologických ordinacích. Rozhovory probíhaly na předem domluveném místě, kde měly ženy dostatek soukromí k tomu, aby vyjádřily svůj názor. Před provedením rozhovoru měly respondentky možnost podepsat Žádost o souhlas ke spolupráci, ve které byla zdůrazněna anonymita dat. Také byly dopředu seznámeny s tím, že rozhovory budou využity pro potřeby bakalářské práce. Tuto žádost všechny ženy podepsaly. Rozhovory byly nahrávány na diktafon a následně zapisovány. Podle získaných informací byly utvořeny hlavní kategorie a k nim významové podkategorie pomocí barvení textu. Ve výzkumném šetření s romskými ženami byly stanoveny dvě hlavní kategorie. První kategorie Životní styl romských žen a k ní byly stanoveny podkategorie Výživa, Volný čas, Návykové látky, Stres a Intimní hygiena. Druhá hlavní kategorie Znalosti romských žen obsahuje podkategorie Prevence, Sexualita, Antikoncepce, Získané informace a Zdroj edukace. Při zpracování výsledků ve výzkumném šetření s porodními asistentkami vznikla jedna hlavní kategorie Edukace romských žen, která zahrnuje podkategorie Výživa, Pohybová aktivita, Návykové látky, Intimní hygiena, Sexualita, Antikoncepce, Prevence a Způsob edukace. Ve výsledcích výzkumu jsou zaznamenány odpovědi romských žen na otázky týkajících se zdravého životního stylu a také odpovědi porodních asistentek, jak edukují romské ženy v této oblasti. Bakalářská práce poukázala na oblasti, ve kterých mají romské ženy málo znalostí. Jejich nedostatek informací mnohdy vede k tomu, že se romské ženy nevědomě vystavují rizikovému chování, které má negativní vliv na lidský organismus. Nedostatek znalostí mají např. v oblastech týkajících se antikoncepce, intimní hygieny, prevence před pohlavně přenosnými chorobami a také prevence před karcinomem prsů. Naopak romské ženy mají dostatek informací v oblasti umělého přerušení těhotenství, většinou je to způsobeno tím, že interrupce znají z vlastní zkušenosti. Výsledky výzkumného šetření poukázaly na to, že romské ženy nedodržují zásady zdravého životního stylu. Z odpovědí porodních asistentek vyplynulo, na jakou oblast zdravého životního stylu by se měly více zaměřit ve své edukaci. Porodní asistentky by měly klást větší důraz na edukaci v oblasti výživy, pohybové aktivity, odpočinku, spánku, a také by měly romské ženy informovat o prevenci před karcinomem tlustého střeva. Z výzkumného šetření je zřejmé, že porodní asistentky nekladou na příliš velkou hodnotu zpětné vazbě, jelikož z rozhovorů vyplynulo, že odpovědi romských žen a porodních asistentek se v mnoha oblastech liší.
|
|
|
Genderové aspekty v sociální práci s Romkami
RŮŽIČKOVÁ, Jana
V případě romských žen je zapotřebí si uvědomit, že jsou vystaveny diskriminaci hned dvakrát. Tedy diskriminaci z hlediska příslušnic romské menšiny a diskriminaci z hlediska genderu. Pokud mluvíme o genderu, není v sociální práci reflektován. Proto téma považuji za aktuální. Stále častěji se hovoří o snaze inkludovat romskou minoritu a prosazování genderové rovnosti. V teoretické části se věnuji obecně genderu a genderu v sociální práci s romskou komunitou. Dále pak vymezuji postavení romské ženy v rodině a ve společnosti. Pro kvalitativní výzkum jsem zvolila techniku narativního interview, jež slouží k získání informací o kolektivně-historických biografických souvislostech zkoumané události, a to prostřednictvím samovolného vyprávění informanta/ky, které je jen opatrně vedeno výzkumníkem. Kvalitní data získané interview jsem rozpracovala pomocí kódování. Základní výzkumný soubor představovaly dvě ženy sebeidentifikující se jako Romky s různým socioekonomickým statusem. Doplňkový soubor tvořil sociální pracovník a sociální pracovnice pracující s romskou minoritou. Cílem diplomové práce bylo analyzovat genderové charakteristiky v sociální práci s romskou ženou. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že v postavení romské ženy v rodině, dochází postupně k jistým pozitivním změnám. Začíná se stávat bytostí, která není tak podřadná a druhotná jako romský muž. Přísná pravidla pro život v romské rodině se postupně zmírňují. Více se podílejí na rozhodování v rámci rodiny a rozhodují o svých právech. Nicméně jedním z genderovým aspektů zůstává stále z větší části skutečnost, že romské ženy se i nadále dlouhodobě potýkají s nízkou úrovní vzdělání a kvalifikace. To se odráží při žádání o zaměstnání. Časté neúspěchy způsobené především z odmítání ze strany zaměstnavatelů kvůli předsudkům a dlouhodobá nezaměstnanost pak vedou ke ztrátě motivace, případně pracovních návyků. Romské ženy pociťují vůči svému romství negativní a opovrhující chování, ať už například při hledání zaměstnání nebo ze strany státních institucí, např. při žádání o sociální dávky. V případě sociální práce je k romským klientkám přistupováno ze strany sociálních pracovníků/ic pouze z hlediska příslušnic národnostní menšiny. Avšak je opomíjen přístup z hlediska genderu. Přínosem této práce je přispět k pochopení celkové situace romských žen a překážek, které brání jejich emancipaci. Výsledky získané výzkumem by rovněž mohly přispět k pochopení sociální práce s romskou ženou a případně romskou minoritou obecně. V neposlední řadě mohou sloužit pro evaluaci přístupu sociální práce s romskými ženami.
|
|
|
Změny v postavení romské ženy v rodině
PROKEŠOVÁ, Věra
Práce se zabývá vývojem postavení romské ženy v rodině v průběhu 20. století do současné doby. Skládá se ze dvou hlavních částí. V první části jsou uvedeny základní informace o seskupení romské komunity, postavení romské ženy při tradičních obřadech a zvycích, role, postavení a rozdíly v postavení jednotlivých členů v tradiční romské rodině. Dále jsou zde uvedena důležitá období 20. století, která měla výrazný vliv na změny a vývoj v postavení romské ženy v rodině. V závěru této první části je uvedeno postavení romské ženy v rodině v současné době a jaké změny v něm nastaly. V druhé části jsou uvedeny údaje získané z rozhovorů s romskými ženami. Ze kterých vyplývá, že postavení romských žen v rodině se stále mění a vyvíjí. V současnosti většina romských žen nemá podřízené postavení v rodině, ale mají rovnocenné postavení se svými manželi nebo partnery.
|
|
|
Metody plánovaného rodičovství u romských žen
ŠULCOVÁ, Iva
V uvedené bakalářské práci jsem se zabývala problematikou romské populace, zvláště pak plánováním rodiny u romských žen. Má práce je rozdělena na 2 části. První část je teoretická a druhá část praktická. V první části jsem se zabývala historií romské populace, romskými zvyky, rituály, bydlením, rodinou, dětmi atd. Tyto fenomény byly jednotlivě aplikovány do modelu transkulturního ošetřovatelství ? modelu Gigerové ? Davidhizarové. Vlivem globalizace a migrací obyvatelstva, jsem zdůraznila potřebu využití a aplikaci modelu transkulturního ošetřovatelství jako nedílnou součást ošetřovatelské péče. Ve druhé části mé bakalářské práce jsem provedla výzkumné šetření formou polo řízeného rozhovoru s náhodně vybranými pěti romskými ženami ve věku mezi 20 ? 40 lety. Stanoveno bylo pět cílů a s nimi související výzkumné otázky. Všechny cíle byly splněny. Na výzkumnou otázku 1, zda mají romské ženy povědomí o metodách plánovaného rodičovství, nebyla nalezena jednoznačná odpověď. Z výzkumné otázky 2, vyplývá, že romské ženy využívají metody plánování rodičovství. Výzkumnou otázkou 3 bylo zjištěno, že romské ženy využívají k plánování rodiny hormonální antikoncepci. Výzkumná otázka 4 objasnila, že pro romské ženy není důležité plánování rodiny. Na 5. výzkumnou otázku, jaké potřeby mají romské ženy v oblasti primární péče, respondentky odpověděly, že specifické požadavky nemají. Má bakalářská práce může být využita jako studijní materiál pro porodní asistentky, které se chtějí dozvědět informace o problematice romské populace a plánovaném rodičovství, dále pro pracující porodní asistentky, které by poznatky v oblasti multikulturního ošetřovatelství aplikovaly do své praxe, v rámci primární prevence doporučily například vhodnou antikoncepci a edukovaly romské ženy, kdy, jak a za jakých okolností založit rodinu. Laická veřejnost, zejména pak mladé dívky, které začínají s pohlavním životem, zde najdou přehled všech dostupných a používaných antikoncepčních metod.
|
host ::
RSS.