Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Využití respirační fyzioterapie u pacientů po prodělání onemocnění Covid-19
BÍLKOVÁ, Klára
Onemocnění Covid-19 je způsobeno novým typem koronaviru s odborným označením SARS-CoV-2, který před prosincem 2019 nebyl u lidí identifikován. Je to infekční onemocnění přenášené kapénkami a aerosolem postihující hlavně nosohltan a plíce. V dnešní době trpí četná skupina lidí následky po prodělání onemocnění Covid-19, tak zvaným postcovidovým syndromem. Jedná se o soubor různých příznaků, které mohou postihnout ve své podstatě celé tělo. K nejobvyklejším potížím lze zařadit dušnost a neustupující kašel, dekondici, v různé míře bolesti hlavy, zad a hrudníku, slabost i únavu, dále psychické potíže jako anxietu i deprese, poruchy soustředění, nespavost. Z pohledu fyzioterapie lze tyto symptomy různou měrou modifikovat. Například přímo dýchací obtíže - ovlivnění funkce plic, dýchacích svalů, obnovení správného dechového stereotypu. Ovlivnit ale můžeme i posturálně-lokomoční funkce a držení těla. Cílem bakalářské práce je popsat nejčastější zdravotní potíže pacientů po prodělání infekce Covid-19 a navrhnout vhodné přístupy fyzioterapie u zjištěných obtíží. Zejména se práce soustředí na dechové obtíže a možnost jejich ovlivnění pomocí technik respirační fyzioterapie. Byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie, výzkumný soubor tvořilo pět dospělých pacientů, v průběhu výzkumu se jejich počet zredukoval na čtyři probandy. Podmínkou pro zařazení do výzkumu byla infekce SARS-CoV-2 v anamnéze, po které pacienti nadále pociťují jisté přetrvávající zdravotní obtíže. Fyzioterapeutické intervence byly cíleny na optimalizaci respiračních funkcí pomocí vybraných technik respirační fyzioterapie. Zpracování výsledků probíhalo porovnáním vstupního a výstupního kineziologického rozboru, měřením inspiračních a exspiračních ústních tlaků pomocí přístroje MicroRPM a měřením funkce plic pacienta pomocí spirometrie. Bylo dosaženo zlepšení schopnosti chůze, posturálně dechové funkce bránice, mobility hrudníku, hodnot dechových tlaků a subjektivního vnímání zdravotního stavu. Jisté zlepšení funkcí plic zaznamenala také spirometrie.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.