|
|
Odchov násady kapra v intenzivní akvakultuře
KOLAŘÍK, Filip
Kapr obecný (Ciprinus carpio, L.) je typickou rybou rybničních chovů. V produkčním rybářství však lze nalézt i intenzivní odchovné systémy zaměřené na chov této ryby. Převážně pak na odchov kapřích násad v zimním období. Takové systémy byly provozovány například v Polsku nebo Německu. V Polsku bylo využíváno klecových chovů umístněných na kanálech napájených oteplenou vodou z tepelných elektráren (Dolna Odra, Konin-Goslawice). V Německu bylo z důvodu vysokých ztrát na K1 a K2 způsobených kormoránem v průběhu přezimování, přistoupeno k obdobnému způsobu odchovu. Využívaly se odchovy v průtočných systémech (Schwarze Pumpe, Jänschwalde) a recirkulačních systémech (Neiden). Cílem této bakalářské práce bylo zhodnotit a porovnat uvedené intenzivní chovy násad kapra v zahraničí s polo-intenzivním odchovem násady kapra používaným v ČR. Zároveň byl v rámci bakalářské práce proveden experiment v recirkulačním systému v Blatné, zaměřený na zimní odchov násad kapra v prvním roce chovatelského cyklu. Pokus trval 227 dní, od 1. 10. 2021 do 16. 5. 2022. První fáze trvala od 1.10. 2021 do 8. 2. 2022 a byla provázena nízkým růstem a rozvojem lordózy. V počátku 1. fáze bylo do odchovné nádrže o objemu 9,5 m3 nasazeno 6 800 ks plůdku kapra. Průměrná hmotnost nasazeného plůdku byla 11,54 g.ks-1. Na konci první fáze kapr dosáhl váhy 50 g.ks-1. Druhá fáze experimentu probíhající od 8. 2. 2022 do 16.5.2022 a byla zaměřena jako krmný pokus. Plůdek kapra byl rozesazen do tří nádrží po 1 575 kusech. Každá nádrž byla krmena jiným typem krmení. Na konci pokusu bylo nejlepších výsledků dosaženo u ryb krmených typem krmení Aller aqua Clasic+Master. Tyto ryby za dobu odchovu dosáhly hmotnosti 210,57 g. ks-1. Ekonomicky nejlépe však dopadlo krmivo AG SV. Produkčně i ekonomicky nejhorších výsledků bylo dosaženo u skupiny krmené typem krmení Skretting carpe F3. Jedinci této skupiny vážili na konci pokusu pouze 163,3 g. ks-1. Ztráty za období pokusu se pohybovaly na úrovni pouze několika desetin procent. Celý chov byl však provázen problémy s výskytem lordózy u chovaných ryb. Výskyt lordózy byl způsoben špatným složením krmení, využitého v první fázi pokusu. Konkrétně nedostatkem pro kapra snadno stravitelného fosforu. Výsledky ukazují, že pomocí zimního odchovu je možné zkrátit běžný cyklus chovu o jeden až dva roky. V porovnáni s rybničním polo-intenzivním chovem je dosaženo minimálních ztrát. Je však nutné klást větší důraz na výživu ryb a kvalitu nasazovaného plůdku
|
|
|
Možnosti zvýšení adaptability a prevence negativních změn v chování u násady jesetera sibiřského (Acipenser baerii)
KODRAS, Marek
Pokus byl proveden za účelem posouzení účinku změny krmné technologie v intenzivním chovu jesetera sibiřského (Acipenser baerii) na chování ryb. Testovány byly čtyři režimy krmení ve třech opakováních: krmení na hladinu ve dne (DFSF), krmení na hladinu v noci (NFSF), krmení na dno ve dne (DFBF), krmení na dno v noci (NFBF). Chování jeseterů bylo natáčeno pomocí videosystému v experimentálních pozorovacích nádržích před zavedením krmných režimů ve věku 48 dní po vylíhnutí (dph) a následně každých 20 dní (68, 88 a 108 dph). Paralelně byl zkoumán vliv pěti a desetidenního hladovění na chování ryb. Celkem bylo sledováno pět parametrů: celkový čas strávený v dolních 10 a 25 % nádrže, celkový čas strávený v horních 10 a 25 % nádrže a celková aktivita. Pokus včetně rozkrmení jeseterů trval 100 dní a videa byla analyzována pomocí softwaru MATLAB. Mezi testovanými skupinami byla během pokusu pozorována celá řada statistických rozdílů. Testovaná skupina NFBF ve věku 88 dph vykazovala signifikantně nejvíce stráveného času v dolních 25 % nádrže. Navíc se tato skupina jeseterů ve věku 68 a 88 dph signifikantně nejméně pohybovala v horních 25 % nádrže (ve věku 68 dph se od ní nelišila jen skupina NFSF). V horních ani v dolních 10 % nádrže nebyly po celodenním natáčení nalezeny žádné statistické rozdíly. Po periodě hladovění byla také nalezena řada rozdílů mezi skupinami, avšak nevykazovaly žádný konstantní trend ani návaznost na data zjištěná před hladověním. Výsledkem práce je zjištění, že testovaná skupina NFBF vykazovala nejlepší předpoklady pro intenzivní odchov jeseterů, kteří mají být následně vysazeni do volných vod, jelikož byl u ryb z této skupiny pozorován nejnižší pohyb v horní části nádrže (68 a 88 dph). To může mít za důsledek zvýšené přežití ryb v přírodě díky menší náchylnosti na predaci.
|
|
|
Využití odpadního tepla z bioplynové stanice pro zemědělské účely
DUFEK, Daniel
Bakalářská práce se zabývá využitím pro odpadní teplo, které vzniká při chlazení kogeneračních jednotek bioplynové stanice. Jedná se o návrh technologie, která je schopna spotřebovat část odpadního tepla. V tomto případě se jedná o návrh kompletního recirkulačního akvakulturního systému pro chov sumečka afrického, finanční analýzu a zhodnocení návratnosti investic.
|
|
|
Možnosti využití hmyzí moučky v krmivech pro candáta obecného (Sander lucioperca)
KODRAS, Marek
Krmný pokus byl proveden za účelem posouzení účinku částečně odtučněné moučky z prepupy bráněnky jako náhrady rybí moučky v krmivu pro candáta obecného (Sander lucioperca). Dieta s rybí moučkou, která v tomto krmivu pokrývala 30 % celkového proteinu, byla použita jako kontrola (KON). Tři ostatní diety obsahovaly 7,5 %, 15 % a 30 % hmyzí moučky, respektive z 25 % (H25), 50 % (H50) a 100 % (H100) nahrazovaly rybí moučku. Každá experimentální skupina byla testována ve třech opakováních a pokus trval 63 dní. U testovaných skupin H25 a H50 nebyly na konci pokusu pozorovány významné statistické rozdíly v délkovém ani v hmotnostním růstu ve srovnání s KON. Všechny testované skupiny se mezi sebou na konci pokusu statisticky nelišily v míře heterogenity obsádky, Fultonově koeficientu, hematokritu, koeficientu konverze krmiva, obsahu tuku a popelovin ve svalovině a ekonomickém zhodnocení diet. Rozdíly byly pozorovány ve specifické rychlosti růstu, obsahu bílkoviny ve svalovině, sušině, somatických indexech a indexu ekonomického profitu. Do 42. dne odchovu neměly diety vliv na přežití, avšak mezi 42. a 63. dnem pokusu došlo vlivem bakteriálního onemocnění k úmrtí ve dvou ze tří nádrží krmených dietou H100, což výrazně ovlivnilo tento parametr. Výsledkem práce je zjištění, že 7,5% obsah hmyzí moučky z částečně odtučněné bráněnky, respektive 25% substituce rybí moučky, v dietě může úspěšně nahradit rybí moučku v krmivu pro candáta obecného, aniž by tato náhrada měla negativní vliv na některý ze sledovaných parametrů.
|
|
| |
|
|
Efektivní využití technologií RAS pro zahradní nádrže s chovem okrasných ryb.
MITÁŠ, Jaromír
Cílem bakalářské práce bylo posoudit efektivní využití technologií RAS k čištění a úpravě vody pro okrasné nádrže s důrazem na trvalé zachování průhlednosti vody. Byly porovnány prvotní náklady na budování nádrže, náklady na provoz a nákup ryb. Do výsledků byla zahrnuta měření, která byla provedena na soukromém objektu autora práce s chovem okrasných kaprů Koi (Cyprinus carpio). U chovné nádrže filtraci tvořil vortex, komora s kartáči a komora s biobloky a bioakvacitem. K získání údajů byly použity orientační a 24 hodinová měření vybraných veličin. Z výsledků vyplývá, že filtrační systém byl účinný, ale měl nedostatečnou kapacitu. Průhlednost vody a eliminace zeleného zákalu byla řešena zapojením UV lampy do filtračního systému, k tlumení vláknité řasy byly úspěšně použity komerčně dostupné přípravky. Součástí práce je i stručný přehled okrasných druhů ryb našeho pásma, šlechtěných druhů a akvarijních druhů ryb, které je možné chovat v zahradním rybníčku. Nechybí ani zmínka o nejběžnějších nemocech, původcích, příznacích a způsobu léčení. Celkově se na sledovaném systému zahradní okrasné nádrže potvrdilo, že kvalita vody je závislá na správné volbě a dimenzování filtračního systému a že současné technologie recirkulačních akvakulturních systémů lze úspěšně a efektivně využít při budování a provozování nádrží s chovem okrasných druhů ryb.
|
|
|
Testování produkční účinnosti odchovu tržního keříčkovce červenolemého (\kur{Clarias gariepinus}) pomocí specializovaných krmiv s náhražkou rybí moučky v poloprovozních podmínkách RAS
HOUDA, Ondřej
V bakalářské práci byla posuzována produkční účinnost třech druhů krmiv s částečnou náhražkou rybí moučky určených k intenzivnímu chovu "sumců" u keříčkovce červenolemého v poloprovozních podmínkách RAS. Byla využita krmiva holandské firmy Coppens (CATCO SELECT - 13EF, CATCO GROWER - 12EF) a krmivo maďarské firmy Haltáp. Jednotlivá krmiva se odlišovala zejména v obsahu tuku a v obsahu a původu bílkovinné složky. Teplota v průběhu celého experimentu byla 24,5 ? 0,95 °C (průměr ? S.D.), pH bylo 7,2 ? 0,34 a obsah rozpuštěného kyslíku byl 2,4 ? 0,34 mg ? l O2. Experiment byl rozdělen do třech odchovných krmných period po 20 dnech a celkově trval 63 dní. Velikost optimální relativní denní krmné dávky (RDKD) podávané rybám v průběhu experimentálního pokusu činila u krmiva SELECT - 13EF 1,40 ? 0,29 % (průměr ? S.D.), GROWER - 12EF 1,28 ? 0,21 % a Haltáp 1,94 ? 0,06 %. V průběhu vlastního pokusu byly sledovány následující produkční parametry: individuální hmotnost, hustota obsádky nádrže, specifická rychlost růstu (SGR), krmný koeficient (FCR), koeficient retence proteinů (PER), gonadosomatický index (GSI), Fultonův koeficient a výtěžnost. Průměrná hustota obsádky ryb v nádrži na začátku experimentu byla 53,49 ? 0,36 kg ? m-3 a na konci 168,75 ? 12,23 kg ? m-3. Průměrná individuální hmotnost ryb při zahájení pokusu byla 269,64 ? 10 g a při ukončení 642,85 ? 55 g. V průběhu testování tak došlo k průměrnému zvýšení individuální hmotnosti přibližně 2,4 krát. Výsledná mortalita za celé experimentální období byla na úrovni 1,25 %. Nejvyšší dosažená SGR byla zjištěna u skupiny krmené krmivem SELECT - 13EF (1,58 ? 0,41 % ? d-1), následovala skupina ryb krmených krmivem Haltáp (1,38 ? 0,38 % ? d-1), nejnižší hodnota byla zjištěna u skupiny krmené krmivem GROWER - 12EF (1,35 ? 0,31 % ? d-1 ). Nepříznivějších hodnot FCR bylo dosaženo při použití krmiva SELECT - 13EF (0,83 ? 0,02), následovala skupina krmená krmivem GROWER - 12EF (87 ? 0,01), nejhoršího výsledku bylo dosaženo při použití krmiva Haltáp (1,37 ? 0,13). Nejpříznivějších hodnot PER bylo dosaženo u ryb krmených krmivem SELECT - 13EF (2,89 ? 0,08), následovalo krmivo GROWER - 12EF (2,54 ? 0,04) a nejhorší výsledky byly zjištěny při užití krmiva Haltáp (1,65 ? 0,14). GSI nabýval v průměru pět krát vyšších hodnot (2,65 ? 1,34) u jikernaček než u mlíčáků (0,53 ? 0,26). Rozdílnost v dosaženém GSI v závislosti na použitém krmivu však nebyla nalezena. Fultonův koeficient vyživenosti nabýval průměrné hodnoty u jikernaček 1,09 ? 0,10 a u mlíčáků 1,06 ? 0,07. Průměrná hodnota výtěžnosti nabývala u jikernaček 39, 96 ? 1,26 % a u mlíčáků 40,46 ? 2,33 %. Nejnižší náklady na 1 kg přírůstku byly zaznamenány u krmiva Haltáp (41,33,- Kč), následovalo krmivo SELECT - 13EF (41,98,- Kč) a jako nejhorší se pak ukázalo krmivo GROWER - 12EF (44,02,- Kč). Posouzení organoleptických vlastností (konzistence, vůně, chuti a pachuti) a preferenční analýza neukázaly žádný prokazatelný vliv používaných krmiv na kvalitu získané svaloviny. Hodnotitelé (35,77 % respondentů) však za nejchutnější vzorek označili svalovinu keříčkovců krmených krmivem Coppens CATCO SELECT - 13EF.
|
host ::
RSS.