|
|
Genetické aspekty domestikačního znaku pukavosti lusku u hrachu
Čevelová, Lucie
Cílem diplomové práce je studium genetické podstaty významného domestikačního znaku pukavosti lusku. Analyzovány byly dva druhy hrachu, kulturní hrách s nepukavými lusky JI92 (Pisum sativum subsp. sativum) a planý hrách s pukavými lusky JI64 (Pisum sativum subsp. elatius). Reciprokým křížením těchto dvou linií byly vytvořeny rekombinantní inbrední linie (RILs), z celkových 134 RILs linií bylo vybráno 9 kontrastních linií. V rámci služby jsme využili masivně paralelní sekvenování 3' konců cDNA, získaná reverzní transkripcí mRNA, která byla izolována ze švů lusků. Díky této metodě byly vygenerovány 3 kandidátní geny. Následně jsme zjišťovali expresi těchto tří kandidátních genů pro pukavost pomocí kvantitativní Real-Time PCR (RT-qPCR). Amplifikační křivky a hodnody Ct vygenerované z průběhu RT-qPCR byly následně použity pro vytvoření grafů, které slouží pro zobrazení míry exprese kandidátních genů. Jako nejvhodnější kandidát byl zvolen gen Ps15, který je u hrachu přítomen v LGIII v oblasti Dpo1, a proto by mohl být zodpovědný za pukavost lusku.
|
|
|
Genetické aspekty domestikačního znaku pukavosti lusku u hrachu
Smutná, Lenka
Domestikace rostlin byl zprvu pravděpodobně neuvědomělý, posléze cílený proces, kdy působením člověka vznikaly kulturní plodiny z planých druhů. Některé plodiny se dříve vyskytovaly jako plevely prvních kulturních druhů a v průběhu domestikace byly selektovány v samostatné plodiny. Počátky domestikace můžeme datovat do mladší doby kamenné, kdy člověk změnil způsob života ze sběračsko-loveckého na zeměděl- sko-pastevecký. Svou roli zde patrně sehrála i změna klimatu po poslední době ledové. Plané druhy se od kulturních plodin odlišují v souboru znaků domestikačního syndro- mu. Domestikované plodiny mají například větší plody (lilek rajče - Solanum lycoper- sicum L.), obsahují menší množství toxických látek (solanin, lilek brambor - S. tuberosum L.), je potlačeno přirozené šíření semen a dormance (hrách - Pisum L.) atd. Samovolné vypadávání semen bylo v minulosti, ale i současnosti velkým problémem a již od počátků zemědělství byla vyvíjena snaha tento znak potlačit. Rostliny si vyvinuly různé mechanismy šíření semen do svého okolí, kvůli zachová- ní vlastního druhu. Luskoviny si vytvořily explozivní způsob šíření semen. Sesychající chlopně lusku vytváří napětí na oba švy a po dosažení kritické síly se lusk prudce ote- vře, přitom změní orientaci (špičkou šikmo nahoru) a semena jsou vystřelena až několik metrů do okolí. Cílem této práce bylo zúžit mapovací interval genu pukavosti lusku (Dpo1) u hrachu (Pisum L.) a zaměřit se na vyhodnocení fenotypu rekombinantních inbredních linií (RILs). Bylo pracováno s několika RILs liniemi vzniklými křížením kontrastních rodi- čovských genotypů P. elatius Steven ex M. Bieb. JI64 × kulturní hrách P. sativum L. JI92 a recipročním křížením JI92 × JI64; P. elatius Steven ex M. Bieb. VIR320 × kulturní hrách P. sativum L. WL1238. Dalším cílem byla srovnávací anatomická analýza stavby lusku v oblasti ventrálního i dorzálního švu a stavby endokarpu.
|
|
|
Analýza genové exprese během vývoje plodů planého a kulturního hrachu
Hamplová, Denisa
Studim domestikačních znaků hospodářsky důležitých plodin je hlavní náplní této diplomové práce. Identifikace genů domestikačních znaků má velký potenciál pro šlechtění rosltin. Experimentální část byla věnována studiu znaku pukavosti lusku, domestikačnímu znaku hrachu (Pisum sativum L.). Cílem práce bylo vyhodnotit expresi kandidátních genů pukavosti lusků u hrachu (Pisum sativum L.). Pro tento experiment byly použity linie hrachu JI64 (Pisum sativum ssp. elatius L.) a JI92 (afghánský typ kulturního hrachu Pisum sativum ssp. sativum L.) a jejich rekombinantní inbrední linie (RILs), vzniklých recipročním křížením. Pomocí metody qRT-PCR (Quantitative reverse transcription PCR) byly analyzovány kandidátní geny IDEH, SHAT, bZIP, SPT, NAC a porovnány s expresí referenčního genu tubulin.
|
host ::
RSS.