|
|
Procedurální bolest a emoce u dětí při očkování proti Covid -19
Hnyková, Veronika ; Raudenská, Jaroslava (vedoucí práce) ; Vlachová, Marie (oponent)
Východiska: Tato práce se věnuje zmapování podílu strachu a procedurální bolesti při očkování proti Covid- 19 u dětí ve věkovém rozmezí od 5 do 18 let. Cíle práce: Cílem bakalářské práce bylo zmapovat míru strachu a procedurální bolesti při očkování proti Covid - 19 a zjistit, které faktory je ovlivňují. Metodika: Sběr dat pro tuto bakalářskou práci probíhal v očkovacím centru FN Motol a Fakultní Thomayerovy nemocnice. Statistický soubor dat je shromážděn od 39 dětí splňující inklusivní a exklusivní kritéria. Dotazníkové šetření probíhalo formou osobního oslovení rodiče, jehož dítě se očkovalo proti Covid -19, získáním písemného informovaného souhlasu rodiče s poskytnutím informací, získáním ústního souhlasu dítěte a následným 5-10 minutovým společným pohovorem při pokládání otázek. Výsledky: Na základě statistického zpracování dat byla potvrzena statistická souvislost ve vnímané intenzitě bolesti při vpichu mezi dívkami a chlapci. Tyto rozdíly spočívají v tom, že u dívek je vidět větší rozptyl v odpovědích, tedy, že více rozlišují vnímanou bolest, zatímco chlapci uvádějí v zásadě stejnou intenzitu bolesti. Z analýzy hypotéz byla zjištěna i významná statistická závislost mezi mírou strachu před očkováním a počtem dávek, kdy s počtem obdržených dávek proti Covid-19 míra strachu klesá. Potvrzena byla...
|
|
|
Procedurální bolest u dětí v intenzivní péči
Duchoň, Jan ; Javůrková, Alena (vedoucí práce) ; Sedlářová, Petra (oponent)
Diplomová práce Procedurální bolest u dětí v intenzivní péči 11 ABSTRAKT Východiska: Tato diplomová práce se zabývá účinkem farmakologického přístupu topického anestetika EMLA a nefarmakologického přístupu vizuální distrakce na proce- durální bolest a strach při zavedení periferního žilního katétru (zkr. PŽK) u dětí v pro- středí intenzivní péče. Cíle: Cílem teoretické části práce bylo přinést systematický přehled relevantních studií, které se zabývaly účinky farmakologických i nefarmakologických intervencí na zvládání procedurální bolesti a strachu z ní u dětí od 6 do 18 let při zavedení PŽK. Cílem empirické části práce bylo zjistit, zda je použití topického anestetika EMLA u dětí od 8 do 18 let věku podstupujících zavedení PŽK účinnější ve snižování procedurální bolesti a strachu z bolesti než vizuální distrakce a zda je úroveň procedurální bolesti u těchto dětí s ohle- dem na poskytnutou terapii ovlivněna sociodemografickými a klinickými proměnnými. Metodika: Systematické vyhledávání probíhalo v pěti relevantních databázích dle para- metrů PRISMA. Do systematického přehledu bylo zahrnuto n = 16 randomizovaných studií. Do prospektivní, randomizované studie bylo zařazeno n = 90 pediatrických pacien- tů ve věku od 8 do 18 let, podstupujících zavedení PŽK, kteří byli od dubna 2022 do února 2023...
|
|
|
Tišení procedurální bolesti u nedonošených novorozenců
DUDARCOVÁ, Terezie
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou tišení procedurální bolesti u nedonošených novorozenců. Procedurální bolest je způsobována během medicínských výkonů. Dlouhodobé vystavování bolesti má celou řadu dopadů, proto je velmi důležité dbát na management prevence procedurální bolesti. Prvním cílem práce bylo zmapovat možnosti hodnocení procedurální bolesti u nedonošených novorozenců. Druhým cílem práce bylo zmapovat dostupné metody tišení procedurální bolesti a posledním cílem bylo zmapovat možnosti zapojení matek nedonošených novorozenců do managementu prevence procedurální bolesti. Výzkumná část práce byla vytvořena na základě kvalitativního šetření, metodou dotazování a pozorování. Sběr dat proběhl pomocí techniky hloubkových rozhovorů, které probíhaly s dětskými sestrami a s matkami nedonošených novorozenců. Další částí výzkumného šetření bylo pozorování dětských sester během bolestivých výkonů. Získané informace byly zapisovány do pozorovacích archů. Z výzkumného šetření vyplynulo, že v současné době je velká snaha o snížení počtu bolestivých výkonů, které musí nedonošení novorozenci podstoupit. Bylo zjištěno, že při hodnocení procedurální bolesti je třeba brát v potaz i veškeré okolnosti a nehodnotit pouze dle dané škály. Z nefarmakologických metod tišení bolesti je dle našeho výzkumu nejúčinnější přímý kontakt matky a dítěte. Farmakologické metody tišení bolesti se používají spíše ve vzácných případech. Dále bylo potvrzeno, že v současné době je velká snaha o zapojení rodičů do péče o nedonošené novorozence, ale je potřeba ji nadále zvyšovat a zapojit například i více otce. Výsledky získané výzkumným šetřením lze použít při vzdělávání dětských sester. Byl také vytvořen edukační leták pro matky.
|
host ::
RSS.