Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Druhé dítě v mezinárodním pohledu
Kudrnová, Pavlína ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Kocourková, Jiřina (oponent)
Druhé dítě v mezinárodním pohledu Abstrakt Hlavním cílem této práce je komparativní analýza dítěte druhého pořadí ve Švédsku, Finsku, Nizozemsku, Rakousku, České republice a na Slovensku. Hlavním nástrojem analýzy jsou transverzální tabulky plodnosti pro roky 1991-2007. V první části práce jsou uvedeny teorie, proč lidé chtějí děti, a faktory, které je ovlivňují při rozhodování o založení a velikosti rodiny. Dále se text zabývá srovnáním podmínek a prostředí pro rodiny v jednotlivých státech, které se ukázalo být nejvíce přátelské ve Švédsku a Nizozemsku. Z hlavní části práce, analýzy dítěte druhého pořadí, vyplývá, že ve sledovaném období docházelo k výraznějším změnám v České republice a na Slovensku než v ostatních státech - jak v posouvání rození dětí do vyššího věku, tak v snižování úrovně úhrnné a konečné plodnosti druhého pořadí či v pravděpodobnosti mít druhé dítě. Výsledky práce poukazují na počínající známky ztráty výsadní pozice druhého dítěte a dvoudětné rodiny, zejména ve státech střední Evropy. Klíčová slova: druhé dítě, plodnost, tabulky plodnosti, pravděpodobnost mít druhé dítě, rodina
Druhé dítě v mezinárodním pohledu
Kudrnová, Pavlína ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Kocourková, Jiřina (oponent)
Druhé dítě v mezinárodním pohledu Abstrakt Hlavním cílem této práce je komparativní analýza dítěte druhého pořadí ve Švédsku, Finsku, Nizozemsku, Rakousku, České republice a na Slovensku. Hlavním nástrojem analýzy jsou transverzální tabulky plodnosti pro roky 1991-2007. V první části práce jsou uvedeny teorie, proč lidé chtějí děti, a faktory, které je ovlivňují při rozhodování o založení a velikosti rodiny. Dále se text zabývá srovnáním podmínek a prostředí pro rodiny v jednotlivých státech, které se ukázalo být nejvíce přátelské ve Švédsku a Nizozemsku. Z hlavní části práce, analýzy dítěte druhého pořadí, vyplývá, že ve sledovaném období docházelo k výraznějším změnám v České republice a na Slovensku než v ostatních státech - jak v posouvání rození dětí do vyššího věku, tak v snižování úrovně úhrnné a konečné plodnosti druhého pořadí či v pravděpodobnosti mít druhé dítě. Výsledky práce poukazují na počínající známky ztráty výsadní pozice druhého dítěte a dvoudětné rodiny, zejména ve státech střední Evropy. Klíčová slova: druhé dítě, plodnost, tabulky plodnosti, pravděpodobnost mít druhé dítě, rodina

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.