|
|
Essay on Financial Innovation, Credit Constraints, and Welfare
Janíčko, Martin ; Chytil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tlustý, Adolf (oponent) ; Pavelka, Tomáš (oponent) ; Frait, Jan (oponent)
Předkládaná disertační práce je složena ze tří rozdílných článků, jejichž společnými tematickými jmenovateli jsou finanční inovace, úvěrová omezení a obecný dopad na blahobyt. První příspěvek se zabývá teoretickým ukotvením interakce mezi finanční a reálnou sférou ekonomiky, s důrazem na roli finančních inovací ve fungování hospodářského cyklu. Pro tento účel je často využit teoretický aparát školy regulace a postkeynesovské ekonomie, přičemž je zároveň konfrontován s přístupy ekonomie hlavního proudu a částečně i s některými jinými přístupy mimo něj. Všechny tyto směry určitým specifickým způsobem interpretují roli finančních inovací v moderních ekonomikách, a to ať již v souladu s jejich zaměřením, nebo pod vlivem posledních ekonomických událostí. Obecně lze konstatovat, že existuje jistý konsenzus napříč jednotlivými školami, přičemž ale některé z nich byly evidentně podstatně úspěšnější při predikování krizových událostí než jiné. V následujících dvou článcích jsou konstruovány dva makroekonomické modely, využívající dynamického přístupu, které mimo jiné demonstrují efekty větší úvěrové dostupnosti na příkladu bydlení pro tzv. úvěrově omezené a úvěrově neomezené domácnosti. I zde se ukazuje nepřímý dopad finančních inovací jako velice nejednoznačný. Je zřejmé, že uvolnění úvěrových podmínek také pomocí finančně-inovativních aktivit, mající dopad na úrokové míry nebo např. poměr mezi půjčkou a hodnotou nemovitosti, a jejich následný vliv na ceny nemovitostí, může mít rozdílné dopady pro domácnosti s pevným úvěrovým omezením a domácnosti bez takovéhoto omezení. Situace je analyzována pomocí dílčí a celkové rovnováhy, přičemž pro rozdílné použité metody lze nikoli překvapivě dojít k odlišným výsledkům, které jsou determinovány incidencí různých šoků v průběhu kreditního cyklu. V modelu dílčí rovnováhy jsou patrnější a jednoznačnější efekty uvolnění úvěrových omezení, jež zároveň nabízejí poměrně jednoduchý a intuitivní logický sled mezi růstem cen a obecným blahobytem. Tento sled je především viditelný u úvěrově omezených domácností. Na druhou stranu v modelu celkové rovnováhy je jasněji a pochopitelněji znázorněna tranzitivní dynamika celého procesu a zároveň dopad na různě úvěrově omezené domácnosti je méně jednoznačný a rozdílný od intuitivního modelu dílčí rovnováhy z předcházející stati.
|
|
|
Nerovnováha na peněžním trhu v teorii endogenních peněz
Korda, Jan ; Koderová, Jitka (vedoucí práce) ; Mach, Miloš (oponent) ; Mertlík, Pavel (oponent)
Disertační práce se zabývá nerovnováhou na peněžním trhu v teorii endogenních peněz. V ekonomii nového konsensu jsou peníze endogenní a pasivní. Trh peněz není uvažován a pokud ano, tak pouze v implicitně předpokládané rovnováze, přičemž nejsou diskutovány mechanismy tuto rovnováhu zajišťující. V postkeynesovské ekonomii se vede diskuse, jestli nerovnováha na trhu peněz může nastat. Horizontalisté obhajovali rovnost peněžní zásoby a poptávaného množství peněz, naproti tomu argumenty některých strukturalistů založené na nezávislé funkci poptávky po penězích ukazují, že nerovnováha na trhu peněz může nastávat. Disertační práce proto analyzuje mechanismy zajišťující rovnováhu na trhu peněz. Jediný mechanismus, který umožňuje pasivitu peněz, je mechanismus zpětného toku. Ten nicméně nemůže být považován za univerzální, protože ne všechny ekonomické subjekty vytvářející poptávku po penězích mají dlužnickou pozici vůči bankovnímu systému. Z toho důvodu je nutné přizpůsobení některých argumentů funkce poptávky po penězích a peníze jsou endogenní a současně aktivní. Ekonometrické testy studující nezávislou poptávku po penězích a z ní vyplývající možnost nerovnováhy na peněžním trhu založené na testech Grangerovy kauzality se zdají být metodologicky problematické a ukazují smíšené výsledky. Nerovnováha na peněžním trhu nemůže být vyloučena. Současná měnová politika založená převážně na přístupu nového konsensu tak opomíjí jeden kanál měnově politické transmise. Teoretická analýza naznačuje, že rovnováha na peněžním trhu musí být (alespoň zčásti) obnovována změnami faktorů poptávky po penězích, což může vést ke změnám jiných makroekonomických proměnných včetně inflace.
|
|
|
Rakouská a post-keynesovské teorie hospodářského cyklu: substituty nebo komplementy?
Uhliarová, Lucia ; Janíčko, Martin (vedoucí práce) ; Kindlová, Eva (oponent)
Rakouská i postkeynesovská škola, obě stojící mimo hlavní proud ekonomické teorie, spojují svou teorii hospodářského cyklu s peněžními vlivy. Prostřednictvím analýzy daných teorií tato práce zkoumá, zda kromě zařazení do skupiny monetárních teorií cyklu mezi nimi lze nalézt i další společné prvky. Lze rakouskou a postkeynesovskou teorii hospodářského cyklu označit jako substituty nebo komplementy? Teoretická analýza je na závěr doplněna o hodnotící škálu, odrážející tento substituční či komplementární charakter.
|
|
|
Úloha centrální banky z pohledu teorie endogenních peněz
Horváthová, Kateřina ; Chytil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Mirvald, Michal (oponent)
Abstrakt Tato bakalářská práce pojednává o úloze centrální banky v pojetí teorie endogenních peněz. V první části shrnuji názorový vývoj teorie peněz od klasické kvantitativní teorie peněz přes novou kvantitativní teorii Miltona Friedmana až po Keynesovu teorii peněz. V druhé části se věnuji teorii endogenních peněz a ruznými pohledy na ni. Třetí část pak pojednává o samotné úloze centrální banky v rámci této peněžní teorie.
|
host ::
RSS.