|
|
Mezinárodní adopce dětí z Ugandy
DOLEŽALOVÁ, Miroslava
Práce se věnuje tématu mezirasové adopce, kdy ugandské dítě žije v adoptivní české rodině. Cílem práce je zaměřit se na etickou stránku mezirasových adopcí. Pokouší se zjistit, zda je tento typ adopce opravdu v nejlepším zájmu dítěte. První část práce podává obecné základní informace o Ugandě jako zemi původu dětí. Zmíní její historický vývoj, socio-ekonomickou situaci země, problematiku HIV/AIDS a informace týkající se osiřelých a opuštěných dětí. Ve druhé části práce je popsán proces mezinárodní adopce jak obecně, tak na straně obou účastných států, tedy Ugandy a České republiky. Třetí část se věnuje již zmíněné etické rovině. Do jaké míry ovlivní okolnosti mezirasové adopce další vývoj dítěte, jaký dopad má mezinárodní adopce na adoptivní rodinu i dítě samotné, jak se vyrovnávají s rasismem či diskriminací. V této části práce se vychází z průzkumů, studií a z rozhovorů s adoptivními rodiči a jejich adoptovanými dětmi.
|
|
|
Mýty a skutečnosti v náhradní rodinné péči
VLASATÁ, Sabina
Tato bakalářská práce se zabývá mýty a skutečnostmi, které provázejí náhradní rodinnou péči. Cílem práce bylo zjistit informovanost obyvatel Středočeského kraje o náhradní rodinné péči. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část popisuje důležité pojmy, se kterými je tato problematika spojena, jako je například adopce, pěstounská péče, pěstounská péče na přechodnou dobu, poručnictví, atd. Zabývá se také potřebami dítěte a základními funkcemi rodiny, které jsou pro správný a kvalitní vývoj dítěte velice důležité. Práce dále popisuje, jak probíhá proces zprostředkování náhradní rodinné péče a jaké jsou požadavky na žadatele, nachází se zde také informace o spisové dokumentaci žadatele a dítěte. Dále se práce věnuje ministerstvům, která se podílejí na péči o dítě mimo jeho rodinu. Ve své práci se také věnuji mýtům, které často provázejí náhradní rodinnou péči, jedná se například o mýtus, který zahrnuje procento dětí, které se vrací zpět do své biologické rodiny či k blízkým příbuzným. Praktická část této bakalářské práce je zpracovávána kvantitativní metodou pomocí dotazníkového šetření. Výzkumný soubor představuje 100 respondentů, kteří jsou obyvateli Středočeského kraje tvoří ho 68 žen a 32 mužů. Otázky v dotazníku byly směřovány tak, aby zodpověděly stanovené výzkumné otázky, které tato práce obsahuje. Po vyhodnocení dotazníku byla data zpracovávána do grafů. Na základě těchto grafů jsem v diskusi odpověděla na stanovené výzkumné otázky a vyhodnotila, kolik procent obyvatel vzorku ze Středočeského kraje ví, co znamená pojem adopce, pěstounství a poručnictví. Kolik procent respondentů by volilo adopci, pokud by nemohli mít své vlastní dítě a kolik procent z nich by k adopci zvolilo dítě stejné národnosti. Dále jsem díky výzkumným otázkám zodpověděla, kolik procent respondentů ví, kde by ve svém okolí hledali nějakou formu institucionální péče o dítě do věku 3 let a kolik procent ví, která ministerstva se podílejí na institucionální péči o dítě mimo jeho rodinu.
|
host ::
RSS.