|
|
Resuscitace a stabilizace extrémně nezralých novorozenců.
Lamberská, Tereza ; Plavka, Richard (vedoucí práce) ; Zoban, Petr (oponent) ; Kokštein, Zdeněk (oponent)
Stabilizace a resuscitace na porodním sále je důležitou součástí péče o extrémně nezralé novorozence, jejím úkolem je podpořit základní životní funkce a usnadnit adaptaci nezralého organismu na podmínky mimoděložního prostředí. Současně doporučované postupy jsou dobře propracovány pro donošené a lehce nezralé novorozence, ale zcela chybí cílená doporučení pro stabilizaci a resuscitaci extrémně nezralých novorozenců. Výzkumná část předkládané disertační práce shrnuje nejdůležitější výsledky klinického výzkumu prováděného v letech 2010-2015 na Neonatologickém oddělení Gynekologicko- porodnické kliniky VFN a 1. LF UK. Výzkum hodnotí efektivitu a nežádoucí účinky stávajících doporučovaných postupů stabilizace a resuscitace na porodním sále u extrémně nezralých novorozenců a ve své druhé části se zabývá studiem nových a potencionálně účinných metod. Důležitým výstupem této práce je doporučení pro praxi, strukturované podle gestačního stáří extrémně nezralých novorozenců. Doporučení je založené na předložených výsledcích dílčích klinických studií a jeho cílem je zlepšit současnou úroveň postupů stabilizace a resuscitace extrémně nezralých novorozenců v klinické praxi.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u ženy s diagnózou fetus mortuus na porodním sále
Rus, Alice ; Endlicherová, Jana (vedoucí práce) ; Kulhavá, Miluše (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou mrtvého plodu. Práce má část teoretickou a praktickou. V teoretické části je v jednotlivých kapitolách rozebírána terminologie rozlišující porod a potrat, porod mrtvého plodu včetně vhodného užití epidurální analgezie. Dále se věnuji psychologické problematice v průběhu porodu. Poslední kapitola teoretické části se zabývá sociálně právní podporou rodičů. Praktická část je věnována kazuistice z porodního sálu, kde rozebírám konkrétní případ. Hlavní důraz je kladen na důležitost ošetřovatelského procesu v péči o ženu s vhodným určením ošetřovatelských diagnóz a jejich kompletní realizací. Výstupem z mé bakalářské práce je doporučení pro praxi. Práce jako celek je určena porodním asistentkám a studentkám porodní asistence. Bakalářská práce je pro přehlednost doplněna přílohami. klíčová slova: Ošetřovatelská péče, fetus mortuus, porodní sál, intrauterinní úmrtí plodu
|
|
|
Úloha porodní asistentky při vedení porodu technikou Frederick Leboyer.
RUŠIKVASOVÁ, Dana
Porod je velmi důležitou událostí ženy, ale i dítěte, na které nesmíme zapomínat Podle Fredericka Leboyera, porod ovlivňuje náš další život, proto je důležité, abychom dítě přivítali na svět co nejlépe. Francouzský gynekolog a porodník Frederick Leboyer zastává minimalizaci porodního traumatu pro novorozence a na dítě klade při porodu maximální důraz. V teoretické části bakalářské práce je zpracována metodika porodu Fredericka Leboyera a úloha porodní asistentky při vedení porodu podle Leboyera. Porod podle Fredericka Leboyera se rozděluje na část porodnickou a pediatrickou. Porodnická část zahrnuje psychologickou přípravu matky, ticho při porodu, trpělivost, pozornost a naprosté soustředění a techniku vedení porodu. Hovoříme-li o části pediatrické, máme na mysli pozorování začátku dýchání novorozence, oddálené přerušení pupečníku u dítěte, masáž zad dítěte a koupel novorozence ve vodní lázni. Ve výzkumné části bakalářské práci jsme zjišťovaly, zda se některé prvky porodu podle Fredericka Leboyera v současnosti při porodu na porodních sálech využívají a jestli by rodičky, kdyby měly tu možnost, chtěly porod vést tímto způsobem. Zajímal nás také názor porodních asistentek na tuto metodu. Výzkum probíhal kvalitativní formou přímého, zúčastněného pozorování během porodu ve vybraných nemocnicích na gynekologicko-porodnickém oddělení. Dále je práce doplněna nestandardizovaným individuálním rozhovorem s porodními asistentkami pracujícími na vybraných porodních sálech a s klientkami po porodu. Cílem práce bylo zjistit využívání konceptu Fredericka Leboyera na porodních sálech. Na základě tohoto cíle byla stanovena výzkumná otázka: ?Jaké je využívání konceptu vedení porodu podle Fredericka Leboyera na porodním sále?? Bylo zjištěno, že v pozorovaných nemocnicích se zachovalo z Leboyerova konceptu položení dítěte na břicho matky po porodu, masáž dítěte a přítomnost dítěte u matky na porodním sále po celou dobu. Tato bakalářská práce může sloužit jako studijní materiál pro studentky porodní asistence. Může být využita jako informační materiál o vedení porodu technikou Frederick Leboyer pro porodní asistentky v českých nemocnicích a pro budoucí rodičky. Bakalářská práce může být inspirací pro vytvoření standardu vedení porodu technikou Frederick Leboyer.
|
|
|
Komunikace na porodním sále
MELÍŠKOVÁ, Jana
Vzhledem k tomu,jak je období těhotenství a porodu významné pro ženu,je důležitost komunikace zásadním bodem, který přispívá ke zdárnému průběhu a zvládnutí tohoto nelehkého období. Vhodně vedená a správná komunikace je prevencí nepochopení a následného nedorozumění mezi klientem a zdravotníkem. Všichni máme potřebu komunikovat, zvláště, jsme-li ve zdravotnickém zařízení a čekáme ze strany zdravotníků slova vysvětlení, povzbuzení a útěchy. Teoretická část práce se zabývá komunikací porodní asistentky s rodičkou. Obecná část shrnuje komunikaci na porodním sále a uvádí také bolest a předporodní přípravu, činitele, které ovlivňují komunikaci. Hlavními cíly práce bylo zjistit, jaký vliv má předporodní příprava na komunikaci rodičky a zdravotnického personálu v průběhu porodu, dále zjistit, zda jsou porodní asistentky u rodiček schopny adekvátně reagovat na stavy provázející porod, a zda je zvládání komunikace s rodičkami podmíněno zkušenostmi porodních asistentek. Na základě provedeného výzkumu se podařilo cíle splnit. Pro výzkumnou část bakalářské práce byla vybrána forma kvalitativního výzkumu, metoda rozhovoru. Rozhovor byl uskutečněn s osmi porodními asistentkami, z nichž čtyři pracovaly déle jak deset let na porodním sále, a ostatní porodní asistentky měly praxi na porodním sále jeden rok. Dále rozhovor probíhal s osmi rodičkami druhý den po porodu. Čtyři z nich rodily poprvé a čtyři počtvrté. Rozhovor byl sestaven tak, abychom si mohli odpovědět na výzkumné otázky: 1. Jak hodnotí porodní asistentky vliv předporodní přípravy na komunikaci s rodičkami v průběhu porodu? Na tuto otázku odpověděly porodní asistentky převážně kladně. Rodičky s předporodní přípravou komunikují lépe, mají více znalostí a dovedností. 2. Jak rodičky vnímají komunikaci na porodním sále? Rodičky vnímají komunikaci od prvního kontaktu na porodním sále pozitivně, vyzdvihují především ochotu, trpělivost, zájem, profesionalitu a lidský přístup zdravotnického personálu. 3. Mají porodní asistentky dostatek znalostí a zkušeností s komunikací na porodním sále? Porodní asistentky s délkou praxe deset a více let mají dostatek znalostí a zkušeností, porodním asistentkám s roční délkou praxe na porodním sále zkušenosti chybí. Tato práce se pokusila nastínit problematiku komunikace v porodní asistenci. Může být určena jak studentkám a medikům tohoto oboru, tak porodním asistentkám a lékařům k nahlédnutí a posouzení komunikačních schopností a dovedností a jako zdroj informací ke zlepšení komunikace v porodní asistenci.
|
host ::
RSS.