|
|
Kojení u žen po porodu císařským řezem
MADARASZOVÁ, Lucie
Bakalářská práce nese název Kojení u žen po porodu císařským řezem. Práce je rozdělena na část teoretickou a část výzkumnou. Teoretická část se zabývá císařským řezem, kdy blíže popisuje, jak se císařský řez provádí, z jakých indikací je k němu přistupováno, a jaká anestezie může být využita. Dále je zde popisováno, jakou péči vykonává porodní asistentka o ženu před a po císařském řezu, ale jsou zde také zmíněny komplikace, které se mohou v souvislosti s císařským řezem objevit. Dále je v teoretické části zmíněno období šestinedělí, kde se zaměřujeme na změny, které žena v tomto období prodělává nebo může prodělat. Významnou částí teoretické práce je kapitola laktace, ve které popisujeme anatomii prsů, k čemu laktace slouží, jaká je její fyziologie, jaké je složení mateřského mléka, ale také výhody kojení, jak pro novorozence, tak pro ženu. Dále se zde zabýváme rozvojem laktace, a s tím související technikou kojení, ale i komplikacemi kojení a alternativními metodami, jak podávat stravu novorozenci. Poslední kapitolou teoretické části je bonding a rooming in, kde vysvětlujeme tyto dva pojmy, uvádíme, jak a za jakých podmínek lze bonding s rooming in provést. Také je zde zmíněn a vysvětlen termín Baby Friendly Hospital. Pro bakalářskou práci byl stanoven cíl, kterým bylo zjistit, jaké mají ženy zkušenosti s laktací po porodu císařským řezem. Výzkumné otázky byly určeny: Jaký dopad má porod císařským řezem na kojení žen? Kde nejčastěji vyhledávají ženy pomoc v případě výskytu problému při kojení? Výzkum byl proveden pomocí kvalitativního šetření, kdy byly provedeny hloubkové individuální polostrukturované rozhovory. Ty byly vedeny se dvanácti ženami od 42. dne do 6. měsíce po porodu císařským řezem. Ženy byly před začátkem rozhovorů seznámeny s tématem a účelem rozhovorů. Respondentky byly ujištěny o zachování anonymity a o nakládání se získanými informacemi dle etických práv a norem. Na základě analýzy dat byly stanoveny dvě hlavní kategorie s podkategoriemi. První kategorie Kojení po s.c. se zabývala, jakým způsobem probíhal císařský řez, jaká byla použita anestezie, kdy došlo k prvnímu přiložení, jak často byly ženy s novorozencem v kontaktu, kdy nastoupila laktace, zda měly nějaké komplikace s kojení, ale také, kdo a jak důsledně, jim podal informace v souvislosti s technikou kojení. Druhá kategorie Vyhledání pomoci se zaměřovala na to, jestli ženy vyhledaly pomoc při komplikacích s kojením, zda poskytnuté informace byly dostačující, ale také, zda ženy stále kojí, či nikoli. Z výzkumného šetření vyplynulo, že po porodu císařským řezem kojilo devět respondentek, a nekojily tři. Pouze u dvou respondentek ze dvanácti se nedostavila laktace vůbec. Dále bylo zjištěno, že o technice kojení podávají nejčastěji informace porodní asistentky, kdy uvádějí smysluplné a dostačující informace. Z výzkumného šetření vyplynulo, že u devíti respondentek z dvanácti se objevila nějaká komplikace s kojením, nejčastěji jimi byla laktační krize a zánět prsu. S těmito komplikacemi ženy nejčastěji vyhledaly pomoc u obvodního gynekologa, který jim poskytl pro ně dostačující informace. Nejčastější odpovědí však bylo, že ženy nevyhledaly pomoc žádnou, takto ale odpovídaly respondentky, u kterých se komplikace neobjevila (R6, R8, R9) nebo respondentky, které odcházely již z porodnice bez laktace (R1, R2).
|
host ::
RSS.