|
|
Kazuistika pacienta fyzioterapeutické péče o polytraumatického pacienta
Rozínková, Lenka ; Martínek, Milan (vedoucí práce) ; Valentová, Zuzana (oponent)
Název práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o polytraumatického pacienta Cíl práce: Hlavním cílem této bakalářské práce je vypracování kazuistiky pacienta po polytraumatu během souvislé odborné praxe v ON Kladno, shrnutí teoretických poznatků v souvislosti s diagnózou pacienta a využití specifických fyzioterapeutických postupů. Metody: Práce je rozdělena na teoretickou a speciální část. Obecná část obsahuje metodou rešerše získané teoretické poznatky ohledně polytraumatu, anatomie a biomechaniky kolenního kloubu. Dále jsou popsány typy zlomenin a jejich klasifikace, kostní hojení, osteosyntézy a postup následné rehabilitace pacienta po osteosyntéze. Speciální část se věnuje kompletní kazuistice pacienta, včetně vstupního kineziologického rozboru, dennímu záznamu terapeutických jednotek a výstupnímu kineziologickému rozboru. V závěrečné části je následně rozebrán efekt terapie. Klíčová slova: polytrauma, pneumotorax, kolenní kloub, zlomeniny, proximální tibie, osteosyntéza, rehabilitace
|
|
|
Dechová rehabilitace u pacientů operovaných pro spontánní pneumothorax
DOLANSKÝ, Petr
Tato bakalářská práce pojednává o problematice dechové terapie po chirurgické léčbě spontánního pneumothoraxu. Pneumothorax je definován jako přítomnost vzduchu či jiného plynu v pleurální dutině. Pacienti se potýkají s vysokou dušností, bolestivostí, sníženými dechovými parametry a změnami v držení těla. Cílem práce bylo zmapování možnosti respirační rehabilitace u pacientů operovaných pro spontánní pneumothorax a navrhnutí postupu dechové rehabilitace u těchto pacientů. V teoretické části je stručně popsána anatomie hrudníku, jsou popsány primární i pomocné inspirační i exspirační svaly. Dále je popsána problematika pneuothoraxu, jeho dělení, diagnostika, symptomatologie, konzervativní a chirurgická léčba. V závěru se věnuje technikám dechové rehabilitace a ostatním fyzioterapeutickým konceptům, které je možné využít u pacientů po operaci spontánního pneumothoraxu. Praktická část proběhla formou kvalitativního výzkumu, kterého se účastnili tři pacienti operováni pro spontánní pneumothorax. První den po operaci byl každý z nich podroben kineziologickému vyšetření, ve kterém bylo využito svalových testů dle Jandy, goniometrického měření aktivních rozsahů v ramenním kloubu, antropometrického měření rozvíjení hrudníku, měření maximálních nádechových tlaků pomocí přístroje Micro RPM, Borgovy škály CR10 a měření saturace hemoglobinu kyslíkem. Následné dny probíhala samotná terapie zakončená výstupním kineziologickým vyšetřením. Naměřené hodnoty byly mezi sebou porovnány. U všech probandů bylo dosaženo zlepšení, dá se proto tvrdit, že terapie měla pozitivní efekt.
|
|
|
Úrazy hrudníku v přednemocniční neodkladné péči
SOUČEK, Jan
Úrazy hrudníku se řadí mezi velice časté úrazy, které často ohrožují pacienta na životě. Proto je důležité co nejrychleji určit závažnost poranění, stanovit další postupy, jako je například medikace, jenž se odvíjí od povahy úrazu a zajistit co nejšetrnější a nejrychlejší transport do zdravotnického zařízení. Důležité proto je, aby zdravotničtí záchranáři měli co nejlepší znalosti, praktické dovednosti a povědomí o možných komplikacích, které mohou značně ovlivnit průběh poranění a zdravotní stav pacienta. Cílem této práce bylo zmapovat znalosti zdravotnických záchranářů v péči o pacienta s úrazem hrudníku v přednemocniční neodkladné péči a porovnat postupy zdravotnických záchranářů v postupech péče o pacienta s poraněním hrudníku. Byly stanoveny výzkumné otázky: Jak se liší znalosti zdravotnických záchranářů v postupech péče o pacienta s poraněním hrudníku? V čem se liší postupy zdravotnických záchranářů v postupech péče o pacienta s poraněním hrudníku? Pro zpracování empirické části této práce bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření, kdy byla data sbírána formou polostrukturovaných rozhovorů s předem připravených otevřených otázek, se zdravotnickými záchranáři z ZZS kraje Vysočina a ZZS Jihočeského kraje. Dle výsledků této práce lze říci, že zdravotničtí záchranáři mají ve svém oboru dobré znalosti. Jako mírné nedostatky lze považovat, nejistotu v kompetencích a mírné nedostatky v teoretických znalostech a povědomí o možnostech využití pomůcek ve voze. Tyto nedostatky mohou být odrazem nesjednoceného vybavení, odlišnou kompetencí záchranářů a také možností a povinností se dále vzdělávat a zdokonalovat v dané problematice.
|
host ::
RSS.