|
|
Proteiny v těhotenství - molekulárně biologická a biochemická analýza
Muravská, Alexandra ; Kalousová, Marta (vedoucí práce) ; Černá, Marie (oponent) ; Průša, Richard (oponent)
Cílem této disertační práce bylo zavést metodiky analýzy vybraných polymorfizmů genu PAPP-A (Pregnancy-Associated Plasma Protein A) a studovat genetické pozadí genu PAPP-A a sérové koncentrace PAPP-A a PlGF (Placental Growth Factor) ve vztahu k patologickému těhotenství. Dalším cílem bylo zavést metodiku dvourozměrné (2D) elektroforézy plodové vody. Byla zavedena metoda na analýzu deseti polymorfizmů genu PAPP-A. Tyto polymorfizmy, sérové koncentrace PAPP-A a plasmatické koncentrace PlGF byly studovány u celkově 165 těhotných pacientek ve třetím trimestru gravidity s hrozícím předčasným porodem (N=98), preeklampsií (N=35), růstovou retardací plodu IUGR (N=34) a benigní těhotenskou cholestázou (N=15). 114 zdravých těhotných žen sloužilo jako kontroly. V rámci této práce byla zavedena 2D elektroforéza plodové vody. U pacientek s preeklampsií jsme nalezli signifikantně častější výskyt genotypu TT polymorfizmu Cys327Cys (C/T) genu PAPP-A v porovnání s kontrolami. Pacientky s těhotenskou cholestázou vykazovaly trend k zvýšeným hladinám PAPP-A, kdežto u pacientek s hrozícím předčasným porodem byly tyto hodnoty spíše nižší. U pacientek s těhotenskou cholestázou a hrozícím předčasným porodem se hladiny PlGF nelišily od kontrolní skupiny. Pozitivní korelace PlGF s hladinami PAPP-A byla nalezena u skupiny...
|
|
| |
|
|
Proteiny v těhotenství - molekulárně biologická a biochemická analýza
Muravská, Alexandra ; Kalousová, Marta (vedoucí práce) ; Černá, Marie (oponent) ; Průša, Richard (oponent)
Cílem této disertační práce bylo zavést metodiky analýzy vybraných polymorfizmů genu PAPP-A (Pregnancy-Associated Plasma Protein A) a studovat genetické pozadí genu PAPP-A a sérové koncentrace PAPP-A a PlGF (Placental Growth Factor) ve vztahu k patologickému těhotenství. Dalším cílem bylo zavést metodiku dvourozměrné (2D) elektroforézy plodové vody. Byla zavedena metoda na analýzu deseti polymorfizmů genu PAPP-A. Tyto polymorfizmy, sérové koncentrace PAPP-A a plasmatické koncentrace PlGF byly studovány u celkově 165 těhotných pacientek ve třetím trimestru gravidity s hrozícím předčasným porodem (N=98), preeklampsií (N=35), růstovou retardací plodu IUGR (N=34) a benigní těhotenskou cholestázou (N=15). 114 zdravých těhotných žen sloužilo jako kontroly. V rámci této práce byla zavedena 2D elektroforéza plodové vody. U pacientek s preeklampsií jsme nalezli signifikantně častější výskyt genotypu TT polymorfizmu Cys327Cys (C/T) genu PAPP-A v porovnání s kontrolami. Pacientky s těhotenskou cholestázou vykazovaly trend k zvýšeným hladinám PAPP-A, kdežto u pacientek s hrozícím předčasným porodem byly tyto hodnoty spíše nižší. U pacientek s těhotenskou cholestázou a hrozícím předčasným porodem se hladiny PlGF nelišily od kontrolní skupiny. Pozitivní korelace PlGF s hladinami PAPP-A byla nalezena u skupiny...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Informovanost těhotných žen v souvislosti s prováděným vyšetřením plodové vody.
NOVÁKOVÁ BOUŠOVÁ, Hana
Bakalářská práce měla zmapovat informovanost žen v souvislosti s prováděným vyšetřením plodové vody. Na základě cílů, které měly zmapovat celou problematiku odběru plodové vody, byly stanoveny čtyři hypotézy. První se zabývala tím, zda těhotné ženy mají informace o vyšetření plodové vody, zda těhotné ženy využívají možnosti jít na vyšetření plodové vody, zda těhotné ženy jsou poučené, jakým způsobem probíhá vyšetření plodové vody a zda těhotné ženy znají rizika prováděné amniocentézy. Všechny hypotézy byly potvrzeny a cíle byly splněny. Na základě kvalitativního šetření je možné stanovit dvě hypotézy. První hypotéza zní: Těhotné ženy udávají jako problém amniocentézy strach. Druhá hypotéza zní: Těhotné ženy udávají jako problém amniocentézy bolest. Ke sběru dat byla použita kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumného šetření. Pro kvantitativní výzkumné šetření byla použita technika dotazníku, kdy otázky byly uzavřené i polootevřené, kdy respondentky odpovědi zaškrtávaly a nebo mohly doplnit vlastní variantu odpovědi. V dotazníku bylo celkem 31 otázek, kdy první otázky byly identifikační a ostatní otázky se vztahovaly k vlastnímu tématu práce. Nastávající maminky, které přicházejí na amniocentézu mají dostatek informací týkajících se odběru plodové vody, ale najdou se i takové maminky, které dostatek informací o amniocentéze neměly. Nedostatek informací u těchto maminek lze přisuzovat nezájmu o odběr plodové vody, či nepozornost při edukaci zdravotnickým personálem a proto je nutná zpětná vazba při dotazování. Navrhovala bych vypracování letáčků a brožurek, ve kterých by bylo obsaženo vše co se týká problematiky odběru plodové vody, kde by měly být zodpovězeny nejčastější dotazy žen. Tyto letáčky či brožury by měly být volně dostupné ve všech ordinacích praktických ženských lékařů a v genetických centrech.
|
host ::
RSS.